NP č.630 > Téma číslaPomoc lidem bez domova… zpoza šicího strojetext: Anna Sochorová, foto: archiv Patty Burke

Pomáhat bližním lze různě – třeba i jehlou a nití. Své o tom ví i v americkém městě Portland, kde lidi bez domova, dobrovolníky a celkově městskou komunitu už 20 let každou čtvrteční noc propojuje humanitární program Night Strike (Noční zásah).

V současné době žije v metropolitní oblasti Portlandu podle statistik 15 917 lidí bez domova – jednotlivců i rodin přespávajících u někoho na gauči, sdílejících domovy, přebývajících v autech či na ubytovnách. Více než 4 000 z nich pak žijí přímo na ulici a v azylových domech.

 

Program Night Strike, organizovaný neziskovou organizací City Team (Městský tým), je pro ně příležitostí, aby si přišli pochutnat na teplém jídle, nechat se ostříhat, umýt si nohy či vyměnit nebo si nechat opravit staré oblečení a spacáky. Dobrovolníci, kteří se této pravidelné akce účastní, poskytují všechny služby zdarma a kromě pomoci potřebným tak zároveň upevňují vztahy se sousedy a budují komunitu.

Dobrovolníci se šicími stroji se scházejí a spravují všem, kdo o to projeví zájem, oblečení, spacáky nebo třeba batohy.

Důležitou součástí projektu je i šicí stanice. Zde se scházejí dobrovolníci se šicími stroji a spravují všem, kdo o to projeví zájem, oblečení, spacáky nebo třeba batohy. Pomáhají tak nejen majitelům opravovaných kusů, ale i životnímu prostředí – prodlužují přineseným věcem život. O detailech této pomoci jsme mluvili s vedoucí šicí stanice Patty Burke:

 

Proč jste se rozhodla do projektu Night Strike zapojit a jak dlouho se ho účastníte?

Když naše děti dospívaly, byli jsme s manželem velmi aktivní v dobrovolnických skupinách (rodičovské spolky ve škole, sportovní týmy, výkonné rady atd.). Poté, co děti vyrostly a osamostatnily se, jsme hledali způsoby, jak bychom mohli dobrovolničit společně. Jednou večer jsme ve zprávách zahlédli reklamu na Night Strike. Přihlásili jsme se jako dobrovolníci a posledních devět let tu dobrovolničíme téměř každý čtvrtek.

 

Jak byste popsala dopad tohoto programu a práce, kterou v něm vykonáváte?

Night Strike poskytuje stálou pomoc portlandské komunitě lidí bez domova i klientům, kteří mají bydlení, ale nízký příjem. Našim návštěvníkům nabízíme mnoho služeb a děláme to bez jakýchkoli požadavků, což je pro mě velmi důležité. Nemusíte dokazovat, že jste v nouzi, nebo se s někým modlit, než něco dostanete, jak některé neziskové organizace očekávají… Věřím, že lidem podávám pomocnou ruku a pomáhám tam, kde vidím potřebu, a v mnoha případech z toho mám pravděpodobně víc než naši hosté. Velké části lidí na ulici se málokdy dostane pozdravu nebo úsměvu a možnost pomoci nebo jen nabídnout pozdrav či naslouchající ucho je velmi obohacující.

 

Jaké typy úprav oděvů provádíte? Co lidé obvykle chtějí opravit?

Opravujeme hodně batohů – nošení věcí může hodně zatěžovat švy, popruhy atd. Opravujeme spací pytle, zipy na bundách, přišíváme knoflíky, zašíváme lemy na džínách, opravujeme roztrhané košile, mikiny. Obvykle jsme každý týden přihlášeni dva až čtyři a jsme zaměstnáni celou dobu. Úroveň dovedností dobrovolníků se liší, ale obvykle se dokážeme postarat o většinu požadavků.

Vidět úsměv poté, co tyto opravy provedeme, je úžasné.

Šlo by podle Vás na programu ještě něco vylepšit?

Night Strike má základní skupinu pravidelných a angažovaných dobrovolníků a aktivní seznam skupin, které se měsíčně nebo čtvrtletně scházejí a dobrovolně se zapojují. Mám pocit, že máme docela dobře namazaný stroj a všichni pracujeme na společném cíli. Součástí našeho týdenního setkání dobrovolníků je následující rčení: „Proč to děláme? Protože na lidech záleží!“ Možná bychom mohli přidat služby v oblasti duševního zdraví nebo poradenství v rámci lékařského týmu, který sem několikrát za měsíc přijíždí.

 

Jak a kdy jste se naučila šít a šijete i v rámci své profese nebo ve volném čase? 

Šít jsem se naučila na základní škole. Moje maminka byla vedoucí mé skupiny 4-H (organizace zaměřená na rozvoj mládeže, moje skupina byla zaměřená na životní dovednosti). Jedno čtvrtletí chodila naše skupina každý týden do místního šicího obchodu na lekce šití. Také jsem měla prababičku, která byla v šití velmi zručná (šila si vlastní vzory, šila nám se sestrou šaty a vlněné kabáty, ušila mamince svatební šaty), a já jsem její zručnost vždycky obdivovala. S přibývajícím věkem jsem se dál učila pokročilejším dovednostem a po narození dětí jsem si dala trochu pauzu. Svůj šicí um jsem obnovila právě v rámci Night Strike. Je velmi obohacující vzít roztrhaný kabát nebo batoh a dát ho zase dohromady. Vidět úsměv poté, co tyto opravy provedeme, je úžasné.

 

Chtěla byste ještě něco dodat?

Možná jen citát Audrey Hepburn: „S přibývajícím věkem zjistíte, že máte dvě ruce – jednu na pomoc sobě a druhou na pomoc druhým.“

 

 

 

Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete elektronicky nebo poštou přímo do schránky! I při objednání přes internet můžete podpořit svého oblíbeného prodejce.


Anna Sochorová autor / Anna Sochorová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Pomoc lidem bez domova… zpoza šicího stroje / Anna Sochorová > NP č.630 > Téma čísla Pomáhat bližním lze různě – třeba i jehlou a nití. Své o tom ví i v americkém městě Portland, kde lidi bez domova, dobrovolníky a celkově městskou komunitu už 20 let každou čtvrteční noc propojuje humanitární program Night Strike (Noční zásah). číst dále Ani po úraze nemusí člověk přestat snít / Anna Sochorová > NP č.631 > Rozhovor Najít si znovu cestu ke sportu může být po vážném úraze náročné. Díky neziskové organizaci Cesta za snem to ale jde jednodušeji. Cesta za snem vytváří sportovní projekty, do kterých se může zapojit kdokoliv – ať už má zdravotní znevýhodnění, nebo ne. Kromě zážitku z pohybu tak i propojuje sportovce a otevírá brány parasportu široké veřejnosti. číst dále Spolek Zachraň srnče před sekačkou: Díky dronům je záchrana mláďat mnohem efektivnější / Anna Sochorová > NP č.619 > Rozhovor Věděli jste, že pod žacími stroji během senosečí zahyne v Česku ročně až 60 000 srnčat a dalších čerstvě narozených mláďat divoké zvěře a ptactva? Proti tomuto palčivému, ale veřejnosti téměř neznámému problému bojuje spolek Zachraň srnče před sekačkou. O jejich činnosti si s námi povídala předsedkyně spolku Irena Křesáková. číst dále V azylech se z hospodářských zvířat stávají domácí mazlíčci, říká veganský aktivista / Anna Sochorová > NP č.595 > Téma čísla Lukáš Vincour je aktivista za osvobození zvířat, vegan a otec. S manželkou Michaelou založili neziskovou organizaci Zvířata nejíme, spolek aktivně bojující za osvobození hospodářských zvířat a zvyšující osvětu o chovech v české společnosti. O nich také natočili dokument Svědectví. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů