NP č.622 > Téma číslaVaše paměť není záznamník, ale Wikipedie. Upravit ji může každýtext: Alena Spálenská, ilustrace: Pexels

Svou paměť si možná představujete jako knihovnu s poličkami plnými úhledných přesných záznamů z jednotlivých fází vašeho života. Potom by vás asi překvapilo v ní najít knihu, ve které půlka stránek chybí a místo nich někdo perem načmáral, jak si myslí, že to bylo.

Studie neurovědců ukazují, že paměť je tvárná. Paměť je ve skutečnosti velmi flexibilní a formuje se podle toho, co od ní v životě potřebujeme. To také znamená, že je méně spolehlivá, než bychom si přáli. Své vzpomínky si neustále upravujeme, doplňujeme, nebo dokonce vytváříme úplně nové. Vlastně pokaždé, když si nějakou vzpomínku vybavíme, se trochu změní. A čím déle ji máme, tím více se začíná vzdalovat od reality.

Když náš mozek dostane nějakou neúplnou informaci, tak si chybějící informace přirozeně sám doplňuje. 

Ale jak si vůbec můžeme pamatovat něco, co se nikdy nestalo? Náš mozek se snaží svět pochopit co nejlépe. Pro svou duševní pohodu potřebujeme pocit, že se ve světě správně orientujeme a že nám jeho celkový obraz dává dohromady nějaký smysl. Když náš mozek dostane nějakou neúplnou informaci, tak si chybějící informace přirozeně sám doplňuje. Někdy tak vytvoří i detail, který se ve skutečnosti nikdy nestal. Můžeme si například pamatovat, že jsme se setkali s někým, koho jsme doopravdy nikdy neviděli, a to jen proto, že nám o daném člověku už mnoho lidí vyprávělo. Podobných efektů, které zkreslují naši paměť, je celá řada. Vybrali jsme ty nejznámější:

Efekt bizarnosti

Nejlépe si pamatujeme informace, které nějakým způsobem vynikají. Takto působí efekt bizarnosti – bizarní materiál je snadněji zapamatovatelný než obyčejný.

Efekt Zeigarnikové

Stává se vám, že vám nějaký úkol neustále leží v hlavě a vrací se vám do mysli, i když nad ním zrovna přemýšlet nechcete? V takových chvílích zažíváte efekt Zeigarnikové. Díky němu si lépe pamatujeme nedokončené nebo přerušené úlohy. Dobře ho zná například obsluha restaurací – nedokončené objednávky si číšník pamatuje dobře, ale zrekapitulovat, co si objednal nějaký již obsloužený host, je mnohem náročnější. Může se také stát, že na nějakou část objednávky zapomene a až druhý den doma ve sprše si vybaví, že ta káva vlastně měla být s ovesným mlékem.

Kryptomnézie

S efektem zvaným kryptomnézie se nejčastěji setkávají lidé z různých kreativních oblastí života. Jde o jev, kdy nějakou myšlenku nebo nápad mylně považujeme za svůj výtvor, přestože se ve skutečnosti jedná o zapomenutou vzpomínku. Stand-up komik tak může odvyprávět „vlastní“ vtip, aniž si uvědomuje, že ho už slyšel od někoho jiného.

Pozitivita

Když vám babička vypráví o tom, že za komunistů to vlastně tak hrozné nebylo a že v těch frontách na banány si lidé alespoň dobře popovídali, tak možná podléhá efektu pozitivity. Lidé si při něm lépe pamatují pozitivní části svých vzpomínek na úkor těch negativních.

Teleskopický efekt

Naše paměť má tendenci zkreslovat časovou osu jednotlivých vzpomínek. Událost, která se nám zdá docela nedávná, může být ve skutečnosti mnoho let vzdálená, a u jiných nás naopak překvapí, kolik času už stihlo uplynout. Říká se tomu teleskopický efekt.

Stereotypní zkreslení

Naše vzpomínky hodně ovlivňují i očekávání, která od skutečného světa máme. Je těžké se ubránit stereotypům, a pokud jsme jimi zatíženi, tak se mohou promítnout právě i do našich vzpomínek. Pokud si například myslíme, že ženy jsou horší řidičky, a potom se s nějakou špatnou řidičkou na silnici skutečně setkáme, tak si to zapamatujeme lépe než špatné řidiče-muže. Stejně tak pokud příslušníky nějaké etnické skupiny považujeme za nebezpečné, tak nám v mysli lépe uvíznou zprávy o tom, když se nějakého zločinu dopustí.

 

Většina těchto paměťových zkreslení je úplně nevinná a malicherná. Jsou ale i oblasti, kde má nedokonalá lidská paměť závažné důsledky. Výzkum ukazuje, že falešné vzpomínky jsou jednou z nejčastějších příčin nesprávných identifikací podezřelých při vyšetřování trestných činů. Čím delší čas uplynul mezi událostí a výslechem, tím jsou lidé náchylnější k paměťovým zkreslením.

Psycholožka Elizabeth Loftus z Kalifornské univerzity, jedna z nejvýznamnějších vědkyní v oblasti lidské paměti, varuje, že lidská paměť není jako záznamník, ale spíš jako stránka na Wikipedii. Můžete ji změnit a stejně tak to mohou udělat i ostatní lidé za vás. V jedné její studii lidé sledovali video z autonehody a poté odpovídali na otázky o tom, co se ve videu událo. Některým byla položena otázka „Jak rychle auta jela, když to do sebe napálila?“ a u jiných bylo místo „napálila“ použito slovo „narazila“. O týden později účastníci podstoupili test, při kterém měli události nehody zrekapitulovat. Ti, kteří slyšeli otázku se slovem „napálila“, měli častěji falešnou vzpomínku na rozbité sklo, přestože nic takového ve videu nebylo.

Falešné vzpomínky na falešné zprávy

Další oblastí, do které se negativně promítá naše tendence si věci pamatovat jinak, než se staly, jsou média, konkrétně fenomén fake news a dezinformací. Jde o nepravdivé informace nebo úmyslně zkreslené zprávy, které jsou ale prezentovány jako pravdivé a ověřené. Dezinformace mohou být účinným nástrojem propagandy, protože mohou ovlivnit veřejné mínění. Právě výzkum paměti a falešných vzpomínek nám do tohoto mechanismu vnášejí trochu světla.

 

V posledním desetiletí několik studií došlo k závěru, že dezinformace mohou u lidí generovat falešné vzpomínky. Lidé si kvůli dezinformacím mohou vzpomínky upravovat, nebo dokonce vytvářet zcela nové. Jedna zajímavá studie z roku 2018 například ukázala, že si lidé častěji špatně pamatují falešné události, pokud jsou tyto události v souladu s jejich názorovým přesvědčením.

Studie probíhala v době irského referenda o legalizaci potratů. Každý účastník studie měl za úkol si prohlédnout šest novinových článků, z nichž byly dva falešné, a říct, které z událostí si pamatuje. Jedním z těchto falešných článků byla zpráva o tom, že plakáty na podporu kampaně jedné ze stran musely být zničeny, protože byly ilegálně zakoupeny ze zahraničního příspěvku. Zastánci legálních potratů si tuto událost častěji falešně pamatovali, pokud byla v daném článku na vině strana odpůrců potratů. A stejně to fungovalo i naopak. Navíc si lidé byli schopni vybavit i další detaily z této falešné události, které ani nebyly součástí předložených článků.

Dezinformace mohou u lidí generovat falešné vzpomínky.

Zajímavou otázkou k zamyšlení je také to, jaký vliv má na naši paměť nová digitální doba, ve které je uchovávání vzpomínek jednodušší, než bylo kdy dřív. A která zároveň důležitost dobré paměti staví do pozadí, protože je skoro rychlejší si něco vygooglit, než to pracně lovit ze vzpomínek.

 

Digitální svět naši paměť ovlivňuje několika způsoby. Jedním z významných faktorů je to, že mnoho věcí, jako jsou telefonní čísla, adresy nebo důležitá data, už si zkrátka pamatovat nemusíme. Mozek je ale sval, tudíž platí, že když svou paměť trénujeme, tak sílí, a když ji netrénujeme, tak ochabuje. A v digitální době nám těchto drobných příležitostí k procvičení paměti ubývá.

 

Takzvanou digitální pamětí se ve své výzkumné práci zabývá například profesor společenských věd Andrew Hoskins. Ten jako další faktor digitální doby vnímá to, že se někdy více soustředíme na to něco natočit než si to aktivně zapamatovat tím, že to co nejvíce prožijeme v reálném čase. Své životní vzpomínky si potom ukládáme do digitálních alb a na sociální sítě. A když tato internetová úložiště potom navštěvujeme, abychom zavzpomínali, tak se nám otevírá trochu zkreslená verze minulosti, která prošla přes filtr toho, co je fotogenické a stojí za to zaznamenat.

 

 

 

Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete elektronicky nebo poštou přímo do schránky! I při objednání přes internet můžete podpořit svého oblíbeného prodejce.


autor / Alena Spálenská VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Vaše paměť není záznamník, ale Wikipedie. Upravit ji může každý / Alena Spálenská > NP č.622 > Téma čísla Svou paměť si možná představujete jako knihovnu s poličkami plnými úhledných přesných záznamů z jednotlivých fází vašeho života. Potom by vás asi překvapilo v ní najít knihu, ve které půlka stránek chybí a místo nich někdo perem načmáral, jak si myslí, že to bylo. číst dále Musíme si zvykat, že se naše silné stránky změní. Důležitým začne být to, co za nás AI dělat nedokáže / Alena Spálenská > NP č.605 > Rozhovor S profesorem Jiřím Matasem, předním českým vědcem v oblasti umělé inteligence, jsme si povídali o tom, proč chatboti neumí psát vtipy a jestli lidé neztratí smysl, až je v inteligenci překoná počítač. číst dále Chcete vědět, jaké je být člověkem? Přečtěte si pohádku / Alena Spálenská > NP č.611 > Téma čísla Podle psychoanalytiků jsou pohádky tím nejlepším otiskem lidské zkušenosti, který máme. Proč mají svůj příběh o Popelce lidé z kultur celého světa a čím jsou pohádky důležité pro správný vývoj dětské mysli? číst dále Zaťukej to na dřevo, jinak nepřijde Ježíšek / Alena Spálenská > NP č.599 > Téma čísla Dětská mysl je opředena kouzly. Nadpřirozena se naše mozky ale nevzdávají ani v dospělosti. K čemu nám magické přemýšlení slouží, jak se vlastně vyvinulo a jak můžeme sami sebe očarovat k lepším výsledkům? číst dále