NP č.604 > Socky„Málem jsem skončila zase na ulici.“ Zpožďování dávek dostává ohrožené skupiny do potížítext: Alžběta Ruschková, ilustrace: Topp_Yimgrimm

Na některé sociální dávky jejich příjemci čekají i několik měsíců. Zpožďování státní finanční podpory ale může mít pro ty, kteří jsou na ní existenčně závislí, drtivé dopady. Problém, o kterém se v poslední době diskutuje čím dál častěji, avšak zatím bez viditelného výsledku, se bezprostředně týká i klientů Nového Prostoru. Mnozí z nich tak žijí každý měsíc ve strachu, že přijdou o těžce získané bydlení.

„Starám se o postiženého manžela a dostáváme příspěvek na bydlení. Koncem minulého roku jsem si byla opět požádat na úřadu, kde mi úřednice řekla, že mi to schválí. Jenže v březnu jsem od nich peníze pořád neměla.“ Paní Jana* spolu se svou sociální pracovnicí na příslušný Úřad práce, který přidělení dávek řeší, opakovaně volaly. Odpověď byla vždy stejná: příspěvek přijde, je v pořadí na zpracování. Nakonec dorazil po téměř třech měsících – poté, co Janina sociální pracovnice napsala úřadu nepříjemně laděný e-mail. „Doteď si přesně pamatuju, jakou blbost odepsali: Od 1. 1. 2023 jsou dávky v pořádku vyřízené. Bude jí odesláno oznámení o přiznání a o změně výše dávky, dávky předáme k vyplacení 21. 3. 2023,“ popisuje Jana.

Riziko ztráty bydlení

Zákonná lhůta pro posouzení žádosti a odeslání rozhodnutí přitom činí 30 dní, další měsíc má úřad na to, aby peníze vyplatil. V případě paní Jany tedy došlo k  porušení obou lhůt. Obdobnou zkušenost má i mnoho dalších klientů. Podle průzkumu redakce Nového Prostoru se dávky někdy zpozdily 56 % jejich příjemců. Více než 40 % jich zároveň uvedlo, že k této situaci dochází opakovaně. Nejčastěji se prodleva ve vyplácení týká právě příspěvku na bydlení a pohybuje se v rozmezí od několika dní až po čtyři měsíce. Problém se navíc netýká jen nových žádostí, ale i dlouhodobě vyplácených podpor.

Graf zpožďování dávek

Zpoždění finanční pomoci, na kterou mají lidé nárok, přitom může v tíživé sociální situaci způsobit nemalé potíže. Téměř 80 % klientů, jejichž dávky se někdy opozdily, se podle zmiňovaného průzkumu dostalo kvůli nespolehlivému vyplácení podpory do úzkých. Ve většině případů uvádějí, že měli problém zaplatit nájemné, a obávali se tak ztráty bydlení. A zatímco paní Janě se podařilo s majitelem bytu, ve kterém s manželem žijí, rozumně domluvit, situace vždy není tak jednoduchá.

graf potíže kvůli zpoždění

To potvrzuje i příběh paní Markéty*, která ani několik měsíců po odevzdání všech požadovaných dokumentů neměla o stavu své žádosti žádné zprávy: „Každý úřední den jsem se chodila ptát, říkali mi, že je to na zpracování a že nestíhají. Ptala jsem se, jak je možné, že nedodržují zákonnou lhůtu, a vždy mi jen řekli, že mají málo personálu.“ Úřad se k případu vyjádřil opět až po urgenci ze strany sociální pracovnice. Ukázalo se, že žádost nebyla kompletní, paní Markétu nicméně v zákonné lhůtě nikdo nekontaktoval s výzvou k doplnění potřebných náležitostí. „Jenže to majitelku bytu nezajímalo, chtěla svůj nájem. Naštěstí mi pomohl Nový Prostor a na nájem mi přidali, bez nich bych už zase byla na ulici,“ popisuje paní Markéta a z jejího vyprávění je patrné, jakou nedůvěru v systém dávek od té doby cítí: „Příspěvek mi nakonec dorazil, ale dorazil ještě o den dřív než dopis s rozhodnutím, že mi dávku přiznávají. Pěknej bordel.“

Dlouhodobý problém

Na fakt, že dávky nechodí včas, dlouhodobě poukazují i mnohé další organizace a média. Český rozhlas třeba nedávno upozornil na případ matek samoživitelek, které na příspěvek čekají řadu měsíců. I když se zmiňované příběhy většinou díky pomoci nejrůznějších organizací i dobrosrdečných jedinců podařilo vyřešit, systémový problém s opožděným vyplácením dávek přetrvává. Mnozí příjemci dávek si pak musí finance na pokrytí nákladů půjčit, čímž se vystavují riziku, že upadnou do dluhové pasti.

Ptala jsem se, jak je možné, že nedodržují zákonnou lhůtu, a vždy mi jen řekli, že mají málo personálu.

Redakce Nového Prostoru se obrátila s žádostí o vyjádření přímo na Úřad práce (ÚP) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Zatímco Úřad práce nechal dotazy bez odpovědi, ministerstvo ve svém stanovisku zdůrazňovalo především, že naprostou většinu žádostí úřady zpracovávají v zákonné lhůtě.

 

„Například v Moravskoslezském kraji, kde úřad vyplácí nejvyšší počet dávek, trvá vyřízení žádostí v průměru 19 dní. Pokud ke zpoždění dojde, častým důvodem je i to, že žadatel nereaguje na výzvy nebo nedoplní potřebné dokumenty. S těmito žádostmi samozřejmě úřad aktivně pracuje a zasílá výzvy klientům k doplnění,“ uvedlo tiskové oddělení MPSV s tím, že je potřeba především součinnosti klienta. Přiznává ale zároveň, že na některých pracovištích, zejména v Praze, Brně a dalších velkých městech, je situace složitější z důvodu vysokého objemu zpracovávané agendy a nedostačujícího počtu zaměstnanců.

Co dělat, když se dávky zpozdí

Podle vyjádření MPSV se jak ministerstvo, tak Úřad práce snaží situaci nadále řešit a zajistit co nejrychlejší zpracování žádostí. „Pracoviště si vzájemně vypomáhají mezi sebou. Tímto způsobem nyní probíhá zpracování žádostí především klientů z Prahy. Nově pak vzniká specializované pracoviště back office v Liberci. To uvolní ruce od administrativních úkonů pracovníkům na kontaktních pracovištích, kteří se díky tomu budou moci intenzivněji věnovat klientům. Na speciálním pracovišti budou administrovány i všechny žádosti podané on-line,“ popisuje ministerstvo přijatá opatření.

Pokud se někdo dostane do existenčních problémů, má také podle MPSV možnost řešit svou situaci v rámci jiné dávkové podpory. 

A co tedy člověk může dělat, když dávky, na které má nárok, stále nepřicházejí? „Od 1. února mohou lidé volat na bezplatnou linku Call centra Úřadu práce (800 77 99 00) a nově zjistit, jak daleko je zpracování jejich žádosti o konkrétní dávku nebo kdy mohou očekávat peníze,“ upřesňuje ministerstvo.

 

Pokud se někdo dostane do existenčních problémů, má také podle MPSV možnost řešit svou situaci v rámci jiné dávkové podpory. Může si tak požádat například o mimořádnou okamžitou pomoc. Tyto žádosti řeší jiná oddělení úřadu než ta, která se zabývají právě zmiňovanými příspěvky na bydlení. Podle ministerstva lze tímto způsobem velmi rychle posoudit aktuální situaci žadatele a pomoci mu touto cestou překlenout těžké období, než dorazí očekávané dávky.

 

*Skutečná jména klientů pro jejich vlastní ochranu neuvádíme, identitu obou citovaných ale redakce zná.

 

 

 

Naši sociální pracovníci pomáhají lidem v sociální tísni řešit obtížné životní situace, jako je právě i zpožďování dávek. Bez vás to ale nejde. Podpořte nás prosím peněžním darem a pomozte Novému Prostoru financovat poskytování sociální práce, díky které se naši klienti mohou znovu začlenit do běžného života.


Alžběta Ruschková autor / Alžběta Ruschková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

„Ve vztazích často předpokládáme, že ten druhý ví, co si myslíme.“ / Šárka Vlasáková > NP č.604 > Rozhovor „Párům říkám, ať se neberou během prvního roku. Je dobré poznat partnera v průběhu celého roku – jak slaví Vánoce, kam chce jezdit v létě na dovolenou a jak vypadá jeho podzim – aby si člověk udělal představu o budoucím společném životě,“ říká psychoterapeut Martin Galbavý. V rozhovoru s ním se podíváme nejen na párovou terapii, ale i na témata, která se v dnešních vztazích objevují. číst dále „Jdu na jedno” aneb realita alkoholové kultury v Česku / Mariana Petřáková > NP č.604 > Prodejci NP Česká republika patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele a také státy s nejvyšším výskytem jeho nárazového pití na světě. K takovým výsledkům přispívá hlavně bohatá tuzemská, zejména pivní kultura. Kdo všechno se ale pohybuje na hranici závislosti? číst dále Ahoj, jmenuju se Micka a jsem sociální parazit aneb o našich chlupatých dětech / Aneta Hamerníková > NP č.604 > Téma čísla Proč je kráva k jídlu a pes k lásce? S různými druhy zvířat máme různé vztahy, které se mění v závislosti na času a místě. Od některých se snažíme odlišit, jiná bereme jako komoditu, další nahrazují či doplňují naše sociální vztahy. Jaký je smysl mezidruhového citového pouta? Čím se domácí mazlíček odlišuje od dobytka nebo divoké zvěře? A proč je jeho chov potenciální evoluční problém? číst dále

Nejčtenější články autora

Od tradičních aboridžinských kultur se můžeme naučit spoustu věcí / Alžběta Ruschková > NP č.627 > Rozhovor Rodina, jídlo, pospolitost. To jsou základní kameny jinak velmi rozmanitých aboridžinských kultur, o kterých jsme si povídaly s antropoložkou a lingvistkou Terezou Hlaváčkovou. A jelikož se známe už z dob vysokoškolských studií, v rozhovoru si tykáme. číst dále Hladovějící medvědice i švábi s mláďaty pod křídly: NEJ rodiče ze zvířecí říše / Alžběta Ruschková > NP č.619 > Téma čísla Pro některé živočichy rodičovské povinnosti končí narozením mláďat nebo nakladením vajec. I mezi zvířaty ale najdeme mnohé druhy, které se o své drahé dětičky vzorně starají – budují jim příbytky, shání potravu, chrání je před predátory a předávají jim znalosti i dovednosti potřebné pro přežití. Jaké jsou ty nejlepší a naopak nejhorší mámy a tátové zvířecí říše? číst dále Vzpomínky, co se do učebnic dějepisu nedostanou / Alžběta Ruschková > NP č.622 > Téma čísla Vypravování o dětství prožitém na venkově, zápisky neznámého dělníka nebo dopisy psané rodině a přátelům. Zdánlivě banální vzpomínky z běžného života „obyčejných“ lidí jsou mnohdy velmi cenným zdrojem informací o naší minulosti. A právě na ně se zaměřuje Databáze dějin všedního dne. Její součástí se může stát každý z nás. číst dále „Na sociální byt čekám už několik let.“ Blýská se na lepší časy? / Alžběta Ruschková > NP č.628 > Socky Vyřízení žádosti trvá i roky a nedostane se zdaleka na každého. Řeč je o tzv. sociálních bytech. V následujícím článku přinášíme zkušenosti klientů Nového Prostoru se systémem sociálního bydlení, které hezky ilustrují, proč je tolik potřebné jej co nejdříve změnit. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů