Tak je to zase tady. Pan Sternzase vydává knížku. Zase ji budouprodávat výhradně prodejciNového Prostoru. Zase budoumít z prodeje půlku ceny. A pan Sternse zase tváří, že tohle je fejeton, ačkolije to prachsprostá reklama. Už počtvrté.
Ano, doznávám, je. Ale je to reklamadecentní. Nebudu vytahovat z bubnupračky zářivě bílé, suché a vyžehlenéprádlo, svěží jak jarní louka a hebké jakkoťátko. Ačkoli nemohu zapřít, že našenová knížka je zcela suchá a obálka jepříjemná na dotek. Obsah úplně koťátkovýnení, spíš tak trochu starokocouří,lehce vypelichaný, ale když přivřete přihlazení oči a zapojíte trochu fantazii, tupradávnou měkkost tam někde ucítíte.
Nebudu se rovněž tvářit, že ten ztuženýtuk, co vám nabízím, zajistí kuchyňplnou roztomilých vnoučat, proteplenémezigenerační vztahy a provoněnou ulici.Je to prostě tuk. Musí se s ním opatrně.Nejde ho do sebe ládovat pořád. Ale přijde-li ta chvíle a nastane čas sváteční, jemožné si zahřešit.
Nebudu vám taky tvrdit, že vás tenhlesedan s naleštěnou metalízou spojís Budoucností, že projíždí zásadně jenkolem administrativních budov, v jejichžoknech se leskne zapadající slunce, a žejeho užíváním zachráníte planetu. Buďmek sobě upřímní. Je to trochu ojetina, covás spojí s Minulostí. Občas projedemei morgošárnou a nějakej ten čmoudík tosemo tamo vypustí. Ale jede to. A centilitrté Budoucnosti tam taky je. Knihaobsahuje dokonce jednu reportáž z ní! Ževás při jejím čtení zavalí vlna optimismu,za to ovšem neručím.
Co to tedy tentokrát je? Průlet lidskouhistorií od druhohor do roku 2060.Příruční slovník dějin světa pro dům i zahradu,s poučením a předpověďmi. Kniha,v níž se dozvíte, jak vznikl bůh a spodníprádlo, proč nemá Věstonická venušetvář, proč kníže Boleslav zabil bratraVáclava, za jaké nitky tahá Vatikán, v čemspočívá bílá nadřazenost, proč nevzniknecivilizace poštěváčku, kdo plivl na MilanaKunderu, jaká choroba dovedla MichailaGorbačova k perestrojce, co značí symbolvagíny z prstů u Angely Merkelové a pochopitelněve stručnosti zrekapituluji i to,co nás naučil covid a jeho bráška Putin.
Ano, vím, je to čtyřka. Čtvrté pokračování.To zní nebezpečně. Možná si říkáte:„Rocky 4, Policejní akademie 4, Kameňák4… To že jsou klasiky? Jako fakt?Fakt mu máme věřit, že to není počtvrtépřelitý lógr? Počtvrté vylouhovaný pytlíkčehosi, co připomínalo čaj tak před osmilety? Opravdu na mě nevybafne IvanDrago nebo jiná ruská tlama? Opravdunebude John Rambo bojovat s barmskoujuntou, protože jinej zavilej Asiat už nenína skladě? Opravdu seržant Mahoneynebude počtvrté mlátit do už zcela vymlácenéhoklasu s nadějí, že to zachráníSharon Stoneová, kterou producent uplatil, aby se tam mihla? Opravdu z Pepananeudělal starostu, protože policejní fórydošly, a Paulovou neposlal do Austrálie,protože mu do toho už nešla? Opravduto není jen nastavovaná kaše?“
A já odpovídám: to se právě nedozvíte,když si to nekoupíte. Na ČSFD vám toneřeknou. A Mladá fronta Dnes to recenzovatnebude. Stejně jako Včera. Je to jenna vás. Abyste si mohli povzdechnout:„Jo, to jednička, to bylo úplně jiný kafe!“,musíte do sebe holt kopnout záhadnouhnědou tekutinu v tomhle podezřelémkelímku.
Myslím, že budete docela překvapení.Jistě, také možná vyděšení. Neboť jsemtentokrát popustil uzdu svému autorskémuvelikášství, tak dlouho úzkostlivěutaženou. Až se toho sám lekám.
Ale třeba je to dobře. Třeba je právěna to doba. Mnozí kolem nás rozehrálivelké hry. Nerozehrajeme-li vlastní, své„malé velké hry“, nemuseli bychom takézítra existovat.
My Češi nejsme rození dobrodruzia patří to k našim nejlíbeznějším vlastnostem.Ale věčně hrát při zdi taky nejde.Občas se musíme vydat do neznáma.
Tak tedy vzhůru na palubu, dálky volají!