NP č.531 > PříběhJiná ObživaŠtěpán Materna

Michaela Křivková vzpomíná, jak se dostala k projektu spolkového obchodu Obživa

To, co dělám, jsem chtěla dělat vždycky. Takže mě vlastně vůbec nepřekvapilo, když mě Honza Veleška s Jaroslavem Lenhartem oslovili, abych s nimi pracovala na projektu Obživa.


Honza s Jaroslavem mluvili o založení spolku sdružujícího pod jednou střechou zemědělce (Živitele) a konzumenty (Obživníky) už dlouho. Inspirací jim byla nejen fungující družstva v zahraničí, ale i vlastní zkušenost s bio zemědělstvím. Věci se začaly hýbat v roce 2016, kdy jsme jeli na exkurzi do drážďanského družstva a dali dohromady první pracovní skupinu. Na konec letošního ledna jsme na oplátku pozvali členy družstva do Prahy, aby byli u otevření našeho prvního odběrného místa.


Řešili jsme, že získávání obživy je pro řadu lidí samozřejmost. kterou si jen málo uvědomují. Vydělávají peníze, aby mohli financovat zisky lidí, kteří obživu obstarávají za ně. Přitom obživa je jedna z nejdůležitějších věcí a její kvalita má přímý vliv i na naše zdraví. My bychom rádi z obstarávání obživy udělali něco, na čem nám záleží. Máme rádi bio zemědělství, ale věříme, že to není nic zvláštního, nic radikálního. Že bio je normální stav. Máme rádi komunitou podporované zemědělství (KPZ), kdy zemědělec má jistotu odbytu a komunita do něj vkládá svou důvěru. Chtěli bychom ale věci posunout ještě kousek dál. Chtěli bychom transformovat obchod, prolnout více producenty se spotřebiteli. V běžném obchodě jsou proti sobě dvě strany, které spolu soupeří o cenu. Ve výsledku nevyhrává nikdo nebo každý jen krátkodobě. My bychom chtěli obnovit spolkovou tradici, kdy obě strany – zemědělci i spotřebitelé – jsou součástí toho obchodu a mají zájem navzájem se naslouchat a spolupracovat.


Původně jsme měli v plánu počkat, až nás bude dvě stě a otevřít velký obchod v pražských Kobylisích. Pak ale přišla nabídka menšího prostoru na Florenci, v budově nazvané Bar/ák. Prostor je menší, proto nám stačilo na začátek osmdesát členů a mohli jsme otevřít již prvního února. Kdo chce, může se za námi přijít podívat a zjistit, jak spolek obŽIVA funguje. Odebírat zde však mohou pouze členové spolku, protože ceny nezahrnují žádné marže a jsou určeny pro lidi, kteří se na chodu spolku podílejí finančně a dobrovolnou prací.


autor / Štěpán Materna VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Jste se svým životem spokojená? / Mariana Petřáková > NP č.531 > VIP Rozhovor Pro prodejkyni Zdenu ze Strašnické byl rozhovor s herečkou Marthou Issovou první reportérská zkušenost. Nakonec mluvila hlavně o sobě, protože s tak empatickou partnerkou, jako je Martha, povídat o sobě prostě musíte... číst dále Divadlo se musí zkoušet těly / Veronika Štefanová > NP č.531 > Téma čísla Jiří Havelka, osmatřicetiletý divadelní režisér, herec a dramatik s tváří seriálového idola říká o divadelní zkoušce, že „je to jako tvořit Golema, přičemž divák je šémem, který ho oživí". Že divadlo boří vrstvy známého, je to průrva v časoprostoru, nepřetržité páchání tělesného hříchu. číst dále Krvavý Vilém a Franz Josef aneb Loutky na frontě / Libor Hruška > NP č.531 > Téma čísla Za americkými vojáky přijela do Koreje Marilyn Monroe, hrdinové první světové války museli být rádi i za Kašpárka se Škrholou. Na frontě, v zajateckých táborech i v lazaretech, tam všude zvedali morálku mužstva čeští loutkáři. Působili na obou stranách barikády – v rakousko-uherské armádě i v řadách československých legionářů. O tom, jak bylo pro vojáky divadlo důležité, jsme si povídali s Richardem Matulou, autorem výstavy Loutky na frontě, která je nyní k vidění v Chrudimi. číst dále Hynais, Mucha i malíři pokojů / Libor Hruška > NP č.531 > Téma čísla Opona, monumentální obraz i jeden z hlavních atributů divadla. O tom, jak složité je dostat opony pod střechu galerie, ví své pionýr české „oponologie“ Milan Kreuzzieger. číst dále

Nejčtenější články autora

5 věcí, které jsem se dozvěděl o moderní kaligrafii / Štěpán Materna > NP č.532 > DIY Jak u psaní správně sedět a dýchat, kdy má být linka tenká a kdy má být naopak tlustá? Jak se dá psát kávou nebo vývarem z černého bezu? A k čemu je vlastně dobré umění krasomalby v době, kdy si můžeme posílat elektronické vzkazy vyvedené některým z nabídky tisíců písem? Co vás čeká, přihlásíte-li se na kurz moderní kaligrafie, zjišťoval Štěpán Materna. číst dále Nejdřív střecha / Štěpán Materna > NP č.516 > Startér Vojtěch Sedláček v rámci svých firem ProVás a Obslužná zprostředkovává práci osobám se zdravotním omezením. „Když jsem ale zkoušel zaměstnávat lidi bez domova, zjistil jsem, že to nejde. Hledal jsem tedy jiné způsoby, jak jim pomoci, a narazil na koncept Housing First,“ popisuje začátky projektu Nejdřív střecha. číst dále Nevypusť duši / Štěpán Materna > NP č.519 > Startér Už vám někdo řekl, že tu zlomenou nohu si jenom namlouváte, a kdybyste trochu změnili přístup k životu, že by to určitě přešlo? Ne? Lidé trpící depresemi však podobné rady slýchají. Aby veřejnost uvažovala o psychických nemocech stejně jako o těch fyzických, i o to se snaží sdružení Nevypusť duši. Šíří osvětu o duševním zdraví a vyvrací mýty, které kolem duševních onemocnění kolují. číst dále Skokan / Štěpán Materna, Zdeněk Straka > NP č.499 > Film Nový film režiséra a scenáristy Petra Václava Skokan není ani úplně smyšlený příběh, ani úplně dokument. Je totiž obojí najednou. A to z něj dělá zajímavou podívanou, které odpustíte i leckteré nedostatky. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů