NP č.531 > Téma číslaHynais, Mucha i malíři pokojůLibor Hruška

Opona, monumentální obraz i jeden z hlavních atributů divadla. O tom, jak složité je dostat opony pod střechu galerie, ví své pionýr české „oponologie“ Milan Kreuzzieger.

Dnešní divadlo více propojuje dva dřív striktně oddělené světy – hlediště a jeviště. Není opona jako fyzická i symbolická bariéra tak trochu přežitkem?
Běžná představa by k takovému závěru mohla svádět. Je pravdou, že když jsem zkoumal, jak je to se současným uměním, byl jsem až překvapen zjištěním, že opony si našly nové projevy – opouštějí divadlo a žijí spíše galerijním životem.


Opony dlouho zůstávaly stranou zájmu kunsthistoriků. Čím to podle vás je? Jsou přece nepřehlédnutelné a často jsou pod nimi podepsáni respektovaní malíři...
Dlouhou dobu byla pozornost věnována jen Hynaisově oponě Národního divadla a několika málo dalším. Po většinu 20. století panovalo přesvědčení, že výtvarné umění tvoří pouze privilegované obory – malířství, sochařství a architektura –, přičemž ty další, například grafika nebo fotografie, musely dlouho bojovat za svoje uznání. Jako by umění spočívalo jen v technice a použitém materiálu.

dnešní umělci se s velkým měřítkem opony vyrovnávají různě. někteří velkoformátovým tiskem, jiní se vracejí k ručnímu zpracování, jako je třeba vyšívání

Opona tedy nestála na roveň obrazům?
Přesně tak, je totiž výtvarným dílem, které se pohybuje na pomezí, není snadné ho disciplinárně zařadit.


Byla brána spíš jako užité umění, doplněk interiéru?

Opona je součástí architektury divadla a stojí na rozhraní mezi výtvarným uměním, scénografií a dramatickým uměním.


Byl jste kurátorem dvou výstav opon. Musí být celkem oříšek dostat je na jedno místo, ne?

Ano, problémem při vystavování opon je jejich velikost, nesnadná manipulovatelnost s nimi i problematičnost transportu. Opony navíc ukazují široký rozptyl mezi tím, co bylo nazýváno vysokou kulturou, a populárním či lidovým uměním. Vůbec první výstava divadelních opon nevznikla v galerii, ale v divadle. Díky podpoře tehdejšího ředitele – scénografa a architekta a také autora opon k muzikálům Daniela Dvořáka –, jsme ji v roce 2002 připravili ve Státní opeře Praha při příležitosti dokončení nové opony od Antonína Střížka pro toto divadlo. Mimochodem, proslýchá se, že současný ředitel Národního divadla v Praze má v plánu Střížkovu oponu nahradit kopií, která by připomínala původní nedochovanou oponu od E. Veitha. Ale věřím, že k tomu nedojde. Náhrada kvalitní Střížkovy opony rádoby kopií nedává smysl.

 

Kolik dnes zhruba v Česku visí malovaných opon a kolik dalších se ukrývá v depozitářích nebo na půdách?
Když jsme před sedmnácti lety výstavu připravovali, znali jsme pouze několik desítek opon. Určitě jich bylo méně než sto. Díky úsilí mnoha odborníků i dobrovolníků v regionech, a především díky soustavné práci okruhu badatelů a badatelek z Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, se podařilo vytvořit veřejně přístupnou internetovou databázi, která dnes obsahuje kolem 500 údajů o divadelních oponách. Při vyhledávání a dokumentaci opon se jich podařilo i mnoho dohledat a fyzicky zachránit. Vše ale naznačuje tomu, že naše poznání je teprve na začátku a věda o oponách, kterou bych nazval oponologií, se stane uznávaným studijním oborem až někdy v budoucnu.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Divadlo se musí zkoušet těly / Veronika Štefanová > NP č.531 > Téma čísla Jiří Havelka, osmatřicetiletý divadelní režisér, herec a dramatik s tváří seriálového idola říká o divadelní zkoušce, že „je to jako tvořit Golema, přičemž divák je šémem, který ho oživí". Že divadlo boří vrstvy známého, je to průrva v časoprostoru, nepřetržité páchání tělesného hříchu. číst dále Krvavý Vilém a Franz Josef aneb Loutky na frontě / Libor Hruška > NP č.531 > Téma čísla Za americkými vojáky přijela do Koreje Marilyn Monroe, hrdinové první světové války museli být rádi i za Kašpárka se Škrholou. Na frontě, v zajateckých táborech i v lazaretech, tam všude zvedali morálku mužstva čeští loutkáři. Působili na obou stranách barikády – v rakousko-uherské armádě i v řadách československých legionářů. O tom, jak bylo pro vojáky divadlo důležité, jsme si povídali s Richardem Matulou, autorem výstavy Loutky na frontě, která je nyní k vidění v Chrudimi. číst dále Jiná Obživa / Štěpán Materna > NP č.531 > Příběh Michaela Křivková vzpomíná, jak se dostala k projektu spolkového obchodu Obživa číst dále Takovej ostřejší dramaťák / Jakub Yellen, Jan Štěpánek > NP č.531 > Téma čísla Ostré, kruté, brutální, pravdivé, očišťující. Takové umí být divadlo, když ho uchopíte jako rituál, což je jeho prapůvodní funkce. Ideální nástroj pro terapii. S Lízou Urbanovou o divadle utlačovaných, metodě brazilského režiséra Augusta Boala, která pomáhá opravovat i hodně rozhašené duše. číst dále

Nejčtenější články autora

Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů