NP č.524 > StartérNeslyšící cestovatelé vyrážejí do světaDarek Šmíd

DeafTravel boří komunikační a informační bariéru při cestování neslyšících. Sám zakladatel Jan Wirth je neslyšící a vášnivý turista.

Málokde platí rčení „cesta je cíl" tak doslovně, jako na webových stránkách projektu Deaf Travel. Jedná se totiž o interaktivního onlinového průvodce pro neslyšící cestovatele, který si klade za úkol nejen vybídnout své uživatele k poznávání krás světa, ale také jim průzkum toho světa zjednodušit – a mnohdy i vůbec umožnit. Neslyšící cestovatel to ani na technologicky propojené planetě dneška nemá tak úplně jednoduché – zatímco nabídka průvodců pro slyšící cestovatele je luxusní, neslyšící (pro něž je v mnoha případech srozumitelnost pouze psaného textu komplikovaná) dosud narážejí na bariéry v poznávání míst a památek i na turisticky natolik exponovaných místech, jako je Pražský hrad.


Jan Wirth, zakladatel projektu Deaf Travel, má s danou problematikou tu nejosobnější zkušenost: je neslyšící a je cestovatel. Byl v Indii, na Srí Lance, v Thajsku, v Kambodži i v Americe, a měl tak možnost poznat kompletní škálu přístupu k cestovatelům z řad neslyšící komunity. „První týden v Indii byl poměrně těžký, protože oni jsou jak z kamene – oproti kupříkladu temperamentním Italům, kteří neustále gestikulují," vzpomíná Jan Wirth na cestu zemí, v níž mu nezbylo než komunikovat prostřednictvím psaného anglického textu a mezinárodního znakového jazykového systému (neboť každá země má svůj vlastní, odlišný znakový jazyk). Na druhé straně spektra uvádí Jan Wirth návštěvu Bílého domu v USA, kde mu byl coby neslyšícímu cestovateli automaticky k dispozici tlumočník do znakového jazyka. „V Česku jsme dnes v této věci už přece jen blíže Americe než Indii," zasazuje Wirth do souvislostí českou kotlinu, „ale stále jsme od ní vzdáleni přinejmenším dvacet let."

„Naší prioritou je motivovat neslyšící k tomu, aby cestovali, a na druhé straně vybídnout turistická místa a památky, aby se neslyšícím více zpřístupnily.“

A proto spustil s několika kolegy – za podpory Laboratoře Nadace Vodafone a startupového akcelerátoru StatupYard – projekt Deaf Travel, který by měl Česko posunout v čase o několik kýžených let dopředu. V jeho sedmičlenném týmu je v současnosti šest neslyšících (plus jedna slyšící tlumočnice do znakového jazyka), což dělá z této firmy v Česku solidní unikát; neslyšící podnikají obvykle buď sami, nebo jsou zaměstnanci firem se slyšícími šéfy; na dalšího neslyšícího CEO firmy s neslyšícími zaměstnanci hned tak nenarazíte. „Naší prioritou je motivovat neslyšící k tomu, aby cestovali, a na druhé straně vybídnout turistická místa a památky, aby se neslyšícím více zpřístupnily," vysvětluje Jan Wirth. „Protože ačkoli je audioprůvodců strašná spousta, pro neslyšící není nic." V praxi už dnes v případě mnoha destinací funguje web Deaf Travel (který do budoucna počítá s rozšířením o mobilní aplikaci – jen co se na ni podaří sehnat dostatek financí) následovně: jako neslyšící turista se přijedu podívat třeba na Mariinu vyhlídku v Jetřichovických skalách Českého Švýcarska. Rád bych se o ní něco dozvěděl, ale na místě není žádný průvodce pro neslyšící k dipozici. Rozkliknu si tedy mapku na podstránce maps.deaftravel.cz – a vida! Vyhlídku už přede mnou navštívila jistá Nikola, která tady natočila krátké video se zajímavými informacemi o místě ve znakovém jazyce.


A když už jsem na téhle mapě, porozhlédnu se, kam bych se mohl podívat dál; v současné chvíli disponuje web Deaf Travel jak videoprůvodci z mnoha pozoruhodných míst České republiky (v níž dnes najdete přibližně deset tisíc neslyšících), tak příspěvky od neslyšících cestovatelů na tak exotických místech, jako je městečko Kangerlusuaq v Grónsku, Refugio Laguna Verde v Chile nebo Amritsar v indickém Paňdžábu. „Současná videa jsou prvním krokem, takovým navnaděním neslyšící komunity dostat se na zajímavé místo a získat o něm potřebné informace přímo od členů komunity," dává Jan Wirth nahlédnout do budoucnosti projektu. „To, čím máme v plánu navázat a na čem pracujeme nyní, je spolupráce s konkrétními místy, která by měla vést k dalším, podrobnějším a profesionálním průvodcům už pod taktovkou našeho kameramana, tlumočníka či průvodce." Vizí do budoucna je pro Deaf Travel globální verze webu a aplikace, v níž jsou místa v mnoha zemích opatřena primárně informacemi do znakového jazyka pro místní cestovatele („Chceme mít třeba francouzskou památku pro francouzské turisty ve francouzském znakovém jazyce," upřesňuje Wirth, který by někdy rád viděl pobočku Deaf Travel i právě třeba ve Francii), ovšem v neposlední řadě opatřenou také mezinárodním jazykem pro cestovatele ze všech dalších zemí světa.


Na rozdíl od dřívějšího podnikatelského projektu Jana Wirtha Znakovárna, který je neziskovou organizací, funguje Deaf Travel jako obchodní firma, která by v případě úspěchu mohla pomoci financovat kupříkladu zmíněnou neziskovku. Jan Wirth dodává: „Neslyšící se dnes a denně setkávají s tím, že jsou pořád na něčem závislí – jsou závislí na tlumočníkovi, jejich organizace jsou závislé na dotacích, stále čekáme, kdo nám něco dá. Kdežto kdybychom tady měli čistý zisk, počítáme s tím, že by se peníze vrátily do neslyšící komunity – zkrátka pokud uspějeme, budeme si to celé moct koučovat sami."


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Jubilejní háje - Les, základ státu / Libor Hruška > NP č.524 > Téma čísla Někdy les není jen obyčejným lesem, může být i politickým symbolem. Tak jako háje svobody, které se na území Československa ve velkém sázely v jubilejním roce 1928. Primárně šlo o politické gesto, některé z hájů ale lesníkům zároveň sloužily jako pokusné laboratoře. číst dále Pelyněk černobýl / Jana Vlková > NP č.524 > Herbárium Artemisia vulgaris - Pelyněk je symbolem hořkosti, ale na druhou stranu prý umí klidnit agresivitu. Tolik mýtů a přirovnání jej provází, že by to bylo na diplomovou, možná i doktorskou práci. číst dále Přírodní výběr / Stanislav Komárek > NP č.524 > Jiné čtení Je tomu už drahně let, co se z Darwinova stěžejního díla O původu druhů... rozšířila myšlenka přírodního výběru mezi lid. Je to pochopitelně metafora: skutečnost, že některé sýkorky zahynou dříve než jiné a třeba ani nezanechají potomstvo, se přirovnává k selekci, kterou provádí chovatel – řekněme všichni koně, kteří při závodech neběhají dost rychle, jsou rozemleti do salámu. číst dále Žádný sex ve výtahu / Jan Stern > NP č.524 > Fejeton Tvořit civilizaci, dát najevo „zde končí divočina a začíná kultura“, to je umění, kterému se lidé těžce učí tisíce let. Prozatím se ovšem neshodli na stylu. číst dále