NP č.515 > FejetonČtvrtohryJan Stern

Geologové nám tvrdí, že žijeme ve čtvrtohorách. Ve skutečnosti však žijeme ve čtvrtohrách. (a zapomeňte prosím na Hunger Games a jiné pitominy.)

Když Evropané naučili příslušníky kmene Gahuka-Gama na Nové Guineji fotbal, překvapilo je, s jakou samozřejmostí ho přijali. Po nějaké době však zjistili, že domorodci hrají poněkud zvláštním způsobem: uspořádali vždy několik zápasů po sobě, aby se výhry obou celků přesně vyrovnaly. To je prvohra. Nejstarší podoba hry, kterou pohání strach ze zániku světa, jejž dnes už pociťují jen psychotici, v prvních společnostech to byl však pocit kolektivní. Psychický aparát člověka byl ještě příliš křehký, nejistý a nestabilní. Hrozil jeho rozpad a lidem se – omylem – zdálo, že s sebou může strhnout celý vesmír. Hra byl způsob, jak konci světa zabránit. Jak udržet řád a obnovit rovnováhu. Proto ta plichta.


Byly ovšem i jiné kmeny, kulturně vyspělejší než Gahuka-Gama, které s mičudou FIFA misionářů naložily ještě jinak. I ty si fotbal velmi dobře osvojily, avšak etnologové si po čase povšimli, byli-li opravdu pozorní a zorientovaní, že vítěz utkání je mezi domorodci dohodnut předem a že běhání po hřišti má spíše divadelní rysy. Mohlo by se zdát, že takto vyvstal prastarý systém Ivánek. Ve skutečnosti však šlo o druhohry. Jestliže prvochybou byla iluze, že zhroucení vnitřního může způsobit zhroucení vesmíru, druhochybou byla iluze, že psychický aparát přežívá tělo, že myšlenky mají stejnou váhu jako činy a že z onoho světa se mohou vrátit duchové a potrestat nás za zlá přání. Druhohry mrtvé usmiřují. I ti domorodci hrající ten zvláštní fotbal se vždy, jak se nakonec ukázalo, rozdělili na družstva, z nichž jedno reprezentovalo živé a druhé mrtvé. A bylo předem dáno, že vyhrají mrtví – aby dostali satisfakci a nevraceli se mezi živé jako mstivá strašidla.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Generace 90. let / Redakce > NP č.515 > Téma čísla Tyhle lidi devadesátky milují. Narodili se přímo do nich a na všechny ty divnosti dodnes s láskou vzpomínají. číst dále Kazil jsem vkus národa / Ivan Rössler > NP č.515 > Téma čísla Ještě po letech občas narazím na internetu v nějaké diskuzi na záštiplnou poznámku, že jsem kazil vkus národa bezduchými estrádami. Přiznávám: bylo to tak. A omlouvám se všem čtenářům Kanta a Prousta za postnormalizační zábavu, kterou jsem jako šéfredaktor redakce zábavy TV NOVA pěstoval, abych je od oblíbené literatury odvedl k televizní obrazovce. číst dále Squatting na růžích ustlaný / Tomáš Horáček > NP č.515 > Téma čísla Někomu vyraší hrůzou vlasy na hlavě, někdo si představí dredaté nemyté lidi, kteří obsazují prázdné nemovitosti a chtějí v nich budovat komunitní centra, pořádat koncerty a party, pro jiné je problém v legálnosti celého počínání. Někdo je přesvědčen, že jediné, co tyto lidi zajímá, jsou drogy. A pro někoho jsou to prostě sympatičtí šílenci. číst dále Zakládání kyberkultury v Čechách / Ivan Adamovič > NP č.515 > Téma čísla První číslo časopisu Živel vznikalo v rámci debat snad šest let, v reálu snad rok a grafičce Kláře Kvízové posloužilo jako součást diplomky v ateliéru písma. Živel se pro grafiky stal pískovištěm, kde si mohli zkoušet nová písma - ke zděšení čtenářů odkojených Times New Romanem. číst dále

Nejčtenější články autora

Univerzity čobogaj něbogaj / Jan Stern > NP č.472 > Fejeton Jeden dosti přeceňovaný autor kdysi vydělal pár milionů na tom, když nám prozradil, že všechno, co kdy potřeboval znát, se naučil v mateřské školce. Já, jakožto autor dosti nedoceněný, myslím si o tom svoje. číst dále Úvod do sociologie / Jan Stern > NP č.489 > Fejeton Sociologie bývala nudnou vědou. Ale nudit už si dnes nemůže dovolit ani ona. Jeden z nejslavnějších sociologů našich časů naše časy kupříkladu popisuje tak, že v nich všichni sloužíme bůžkovi pohybu a že jsme se za tím účelem všichni proměnili v a) zevlouny, b) tuláky, c) turisty a d) hráče. číst dále Údery otevřenou dlaní / Jan Stern > NP č.460 > Fejeton Existují teorie pravící, že východní bojová umění vznikla tak, že Číňané zkopírovali chvaty vojáků armády Alexandra Velikého při jeho východním tažení. Jenže zatímco Sašovi hošani v boji muže proti muži protivníka prostě flákli nebo kopli, východní lid přiváděl drobnými úpravami dalších a dalších kopií původního originálu bojové chvaty k dokonalosti a takto vzniklo karate, kung-fu, judo a já nevím, jak se ještě všechno to vznešené bitkaření jmenuje. Východní lidy jsou zkrátka v kopírování mistři. číst dále Čtvrtohry / Jan Stern > NP č.515 > Fejeton Geologové nám tvrdí, že žijeme ve čtvrtohorách. Ve skutečnosti však žijeme ve čtvrtohrách. (a zapomeňte prosím na Hunger Games a jiné pitominy.) číst dále
celý archiv