NP č.513 > FejetonSnění o bemberizaciJan Stern

Přiznejme si, že nejsme jádrem evropské civilizace. Jsme periferie. Neboli okraj.

Vždy, když si to přiznáme, dobře to zreflektujeme a pokorně světu nabídneme okrajový hlas z okraje, je dokonce ochoten nám naslouchat a někdy nás i pozvat k hlavnímu stolu. Pozvání dostal třeba ordonanc 11. marškumpanie 91. regimentu nebo ten Hrabalův opilec ze sběrných surovin a surovostí. Svět od nás čeká přesně tohle. Přiznání, co jsme, a nějakou tu malebnost zapadákova.


Jádro evropské civilizace se nachází zjevně jinde než mezi Vltavou, Olší a Dyjí. Není ovšem jediné. Existují tři, která se přetahují o to, kdo vlastně vytvořil tu nejvyšší evropskou kulturu, a je tedy jádrem všech jader.


Řím věří, že je jádrem kvůli vší té volně pohozené antice a té haldě obrazů, soch a fontán. Samozřejmě se mýlí, všechny ty fresky jsou jen takový komiks, jimi se Evropa teprve nadechovala.


Paříž věří, že to ona je městem všech měst, neboť nasilážovala největší množství podivínů, kteří namalovali všechny ty kankánové tanečnice, co nám osvobodily imaginaci. I Paříž se však pochopitelně mýlí. Tedy nic proti podvazkům. Všichni chápeme, že podvazek a síťované punčochy jsou něco tak okatě zbytečného, že to vysoká kultura být musí. Ale stejně je to zase jen komiks. Trochu ujetější a rozmazanější, ale je.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Češi? OK. / Jan Stern > NP č.494 > Fejeton Víte, co je nejčeštější z českých příběhů? Praotec líný vylézt na pořádný kopec? Ale kdeže. Přemysl zanechávající poctivé práce s pluhem ve prospěch politiky? Ne, ne. Babička na Starým Bělidle, co by pro pírko přes plot skočila a paní kněžně (co asi odložila Barunku) se až po pás poklonila? Samá voda. České to všechno snad je, ale nejčeštější nikoli. Ani zdaleka. číst dále Háčkaři / Jan Stern > NP č.492 > Fejeton Češi dali světu spoustu důležitých, užitečných, ba revolučních věcí. Nohejbal, Ďáblovu bibli napsanou za jednu noc, remosku, lehký tank vzor 38, počítačovou hru Mafia, spodně kvašené pivo, semtex, Švejka, becherovku, velmi elegantní tramvaj Tatra T3 s oblými bruselskými tvary, pražského krysaříka, kostkový cukr, reformaci, pomlčkovou válku, nejdražší halu na světě, nejdražší tunel na světě, českou uličku a všechny Kaplického nepostavené stavby. číst dále Čtvrtohry / Jan Stern > NP č.515 > Fejeton Geologové nám tvrdí, že žijeme ve čtvrtohorách. Ve skutečnosti však žijeme ve čtvrtohrách. (a zapomeňte prosím na Hunger Games a jiné pitominy.) číst dále Jenda Dikobraz Troška / Jan Stern > NP č.475 > Fejeton Vždycky jsem jim záviděl. Filmařům. Že mají svoji internetovou filmovou databázi, kde je konečně objektivně zhodnoceno jejich dílo. My, fejetonisté, samozřejmě nic. Kolem filmů víří emoce, kolem našich textíčků jen občasný dopis do redakce: „Chtělo by to větší písmenka, ale jinak jste fajn.“ Říkám otevřeně: je to demotivující. Občas se proto zasním. A úplně to vidím... číst dále
celý archiv