Existuje něco, co jste si nikdy nezapamatoval?
Od té doby, co používám paměťové techniky, se mi nestalo, že bych si to, co potřebuji, nezapamatoval. Vzpomínám si, že kdysi jsem na škole bojoval s velkým množstvím informací, s latinskými pojmy, čísly, slovíčky, zkrátka s neuchopitelnými pojmy, které dělají problémy každému. Díky paměťovým technikám si s nimi ale hravě poradí každý, i proto mě dodnes nepřestávají fascinovat. Občas se stane, že člověk chvíli neví, kam dal klíče nebo něco podobného, ale to je spíš otázka koncentrace. V případě, že si ale potřebujete zapamatovat například termín, něčí jméno, slovíčka nebo třeba šest tisíc binárních čísel do třiceti minut jako na paměťové olympiádě a použijete správnou techniku, nemůžete se zmýlit.
Můžete shrnout, co to vlastně paměťové techniky jsou a jak fungují?
Jsou postaveny na stejných pravidlech, na kterých funguje lidský mozek. Lidé, kteří se učí klasickým biflováním, dělají téměř všechno obráceně. Učí se nic neříkající pojmy, kterými náš mozek hrozně nudí. Přitom je dokázáno, že naše paměť lépe reaguje na obrazy. Věděli to již ve starověkém Řecku a nejnovější výzkumy to jen potvrzují. Mozek si lépe pamatuje cokoli absurdního, směšného, nenormálního, třeba i erotického či nechutného. Přirozeně si daleko snáze vybavíme oslavu narozenin, kde vyskočila z dortu nahá tanečnice, než běžnou večeři. Právě toho paměťové techniky využívají a všechny pracují s tím, že neuchopitelné pojmy, jako jsou třeba čísla, jména nebo slovíčka, přeměňují na zajímavé obrazy, na které naše paměť slyší.
Základem paměťových technik jsou takzvané paměťové cesty. Co je na nich tak jedinečného?
Římský Loci systém neboli metoda paměťových cest je jednou z nejgeniálnějších paměťových technik vůbec. Jsou to cesty složené z fixních paměťových bodů, díky kterým si můžete zapamatovat neomezené množství informací. Na takovou paměťovou cestu si lze uložit jednotlivé položky nákupu, prezentaci, projev nebo slovíčka. Účastníci paměťových soutěží si na ně ukládají tisíce čísel nebo třeba balíček kanastových karet, který si jsou schopni v přesném pořadí zapamatovat do půl minuty. Neexistuje univerzálnější a dokonalejší paměťová technika, čehož si byli dobře vědomi již římští senátoři, kteří paměťové cesty záměrně používali, aby fascinovali lid několikahodinovými proslovy pronášenými zpaměti. Bohužel ve středověku umění paměti poněkud upadlo v zapomnění a od té doby si svoji cestu zpět hledá trochu složitě.
Jak taková paměťová cesta vypadá?
Je to cesta s určitým počtem logicky uspořádaných paměťových bodů. Body cesty nám pomohou zapamatovat si informace. Slouží tedy jako takové duševní věšáky pro uložení pojmů do paměti. Cesta by měla mít určitý řád, měli bychom vybírat body něčím zajímavé, ne moc velké ani malé a dodržovat mezi nimi rozestupy. Není to vůbec těžké – třeba cesta v bytě může vypadat takto: prvním bodem budou vchodové dveře, pak věšáky, zrcadlo, skříně, v obýváku křeslo, poblíž stojící lampa a posledním bodem bude třeba televize. Paměťovou cestu je třeba si několikrát v mysli projít a jednotlivé body si znovu živě představit.
Co má potom člověk dělat pro to, aby si paměťové techniky osvojil?
Používat je! Paměťové techniky se mohou zpočátku zdát trochu komplikované, jakmile si je ale vyzkoušíte a potrénujete, stanou se velmi rychle přirozenou součástí života. Takže až půjdete na nákup, nebudete si seznam psát, ale dáte si položky nákupu na paměťovou cestu. Stejně tak si pomocí technik můžete uložit heslo do počítače, espézetku, termíny schůzek nebo narozeniny všech příbuzných.
Existuje dobrá a špatná, případně malá a velká paměť?
Existuje jen paměť netrénovaná. Na kurz občas přijde osmdesátiletá důchodkyně, která studuje univerzitu třetího věku a k tomu se učí několik jazyků, a jde jí to lépe než mnohem mladším účastníkům. Vědci často přirovnávají mozek ke svalu. Řada paměťových mistrů o sobě tvrdí, že neměli nijak dobrou přirozenou paměť, ale velmi rychle si ji vytrénovali.
Co si lidé obecně nejméně pamatují?
Jsou tři oblasti, které dělají lidem největší problémy. Čísla, slovíčka a jména. Často jsou lidé schopni vzpomenout si na spoustu detailů o dané osobě – že má děti v Americe, manžel pracuje v bance, ale jméno... to si zkrátka nevybaví. Jak jsem již zmiňoval, jsou to neuchopitelné pojmy, pro mozek nezajímavé. Takže si je ani nechce zapamatovat.
Jedna věc je něco si zapamatovat a druhá si informace uložit. Jak se efektivně učit?
Ideální je učit se intenzivně maximálně padesát minut. Během dvaceti až padesáti minut se náš mozek nejlépe koncentruje pro učení, poté by měla následovat krátká pauza a opakování nově naučených informací. Druhé opakování doporučuji provést do dvaceti čtyř hodin. Spousta studentů si udělá strukturovaný studijní plán, rozdělí si otázky, podtrhají si důležité informace a jedou... První opakování dané látky udělají třeba až po týdnu. V tu chvíli už ale vůbec neopakují, jen se vše znovu učí. A pak jdou ke zkoušce logicky nervózní, protože nemají informace pevně ukotvené v paměti. To se vám s paměťovými technikami a nastaveným systémem opakování nemůže stát.
Více informací na www.trenujpamet.cz
