V prodejním týmu NP jsme našli čtyři prodejce, pro něž psaní znamená o něco víc, než jen načárat na kus papíru nákup na příští den. Všichni čtyři mají k psaní vztah a touží jím vyjadřovat to, co se v běžném hovoru nedá sdělit. Aby se nám výsledné texty nerozeběhly do všech koutů, dali jsme všem čtyřem stejné výchozí body - téma „vánoční překvapení" a rozsah maximálně dvou normostran. Jako sladkou třešínku dostali navrch lektora tvůrčího psaní Reného Nekudu, který je má celým procesem úspěšného zvládnutí zadání provést.
Teorie nikoli nepodstatná
V úvodní teoretické lekci jsme se od Reného dozvěděli, že nejzákladnější struktura každého příběhu sestává ze tří částí – začátku, prostředku a konce, zasvěcenější tomu prý říkají expozice, peripetie a katarze. V tomto pořádku jsou čtenáři a posluchači nastaveni příběh přijmout a pochopit beze zbytku, experimentování s tímto „základem všech základů", jak říká René, se většinou nevyplácí.
Hned v úvodu musí autor řešit nečekané množství zapeklitých úkolů. Expozice má celkem sedm odrážek, kterým je třeba dostát, chce-li autor své čtenáře vtáhnout do děje. Je třeba seznámit s hlavními postavami, představit místo a čas, kde se děj odehrává, stvořit atmosféru, nastavit tempo, poodhalit zápletku a to celé zastřešit originálním autorským stylem. Prodejcům se na čele objevily první krůpějky potu. René je sfouknul jedinou větou, protože přesně jedna věta stačí na více než polovinu všech sedmi úvodních bodů. „Hele Maruško, poslechni si, co se nám s manželkou stalo o víkendu na chatě," řekl René a dodal: „A úvod máte skoro z krku."
Rodiny, domy a auta
Do uzávěrky tohoto čísla má každý prodejce už druhou verzi svého textu a pracuje podle Reného připomínek na třetí. Talent a předpoklady se podle Reného prý poznají na tom, jak moc je autor schopen své dílo posunout od té první základní verze. Už u druhé mu pokrok v některých textech vyrazil dech. I přesto, že žánr byl volný a bylo možné napsat zcela fiktivní příběh, všichni prodejci popisují zážitky, které zažili na vlastní kůži. Většinou ve chvíli, kdy ještě měli rodiny, domy a auta. Každou z verzí jsme si navzájem četli a připomínkovali a díky tomu řešili věci, ke kterým bychom se v běžném provozu denního centra v životě nedostali.