NP č.498 > Téma číslaProsíme, nastupte! A neopírejte se o dveře.Redakce

Symbol pokroku. Atomový kryt. Velkolepá galerie. Umělá noc. To vše může být metropolitní železnice, zkráceně METRO. Když do labyrintu tunelů, nástupišť, eskalátorů a vestibulů vstoupíte poprvé v životě, nevstoupíte jen do nějaké dopravní stavby, vkročíte do podzemního království, do zhmotněné představy Julese Verna. Přesně tahle jsme se na metro chtěli podívat i my.

Velká megapole měla svá podzemí prakticky vždy. Úroveň, na kterou jsme posunuli slovo „podzemí" stavbou metra, ale nemá obdoby. Stvořili jsme další svět, aniž by to na tváři města bylo znát. Tedy kromě těch pár let, kdy se metro buduje a kdy tvář města naopak zjizví k nepoznání. Ale jednoho dne všechny práce skončí, na koleje se postaví vlaky, zapne se proud, rozsvítí nástupiště, vlakvedoucí nasadí čepice, otevřou se turnikety a podzemní království začne panovat...


Na tématu „metro" nás bavilo spíše to, co se děje kolem, co k metru samovolně přirostlo, co tato stavba vyprovokovala, k sobě přitáhla. Odrazili jsme se od archeologie v textu Libora Hrušky. Až do 60. let minulého století toto pracoviště v rámci pražské památkové péče neexistovalo, jeho vznik přímo souvisí až s budováním metra. Téměř románový podtext má příběh dodnes nerealizovaného metra v Bratislavě v rozhovoru s Peterem Martinkem, odborníkem na bratislavskou dopravu. Již rozjetou realizaci odnesla dějinná smršť, která se koncem 80. let přehnala východním blokem. Dodnes se hledá základní kámen, který byl položen v říjnu 1988, a vypadá to, že pokud se nenajde, zůstane zakleté bratislavské metro navždy jen na výkresech plánovačů.


Na metro jsme se podívali i jako na prostor pro umění. Ivan Adamovič se vydal po vestibulech všech tří pražských tras a zjistil, že metro je vlastně nejnavštěvovanější galerií v Praze. Věděli jste, že pražským metrem protéká stylizovaná řeka z kamenů? Že součástí výzdoby je nadčasový náznak barikády? Nebo že v metru má sochu synovec slavného Matyáše Bernarda Brauna? K nástupištím a vlakům také neodmyslitelně patří graffiťáci. Dva takové jsme našli. Šedivějící čtyřicátníci vzpomínají na počátek divokých 90. let a adrenalin spojený s malováním na metro nebo surfování mezi vagony. Naprosto ojedinělý je osobní zážitek Štěpána Materny, který se v londýnském metru zúčastnil konkurzu na tzv. buskera, hudebníka, jenž v chodbách metra svou hudbou obšťastňuje cestující.


Tohle téma je nabité a zábavné, a jestli nebudete mít dost, tři strany kultury jsou o metru také...


autor / Redakce VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Vidět ve tmě / Redakce > NP č.497 > Téma čísla Dovedete si představit být týden sami se sebou v naprosté tmě? Tušíte, jak vypadá pravá tma? Ne taková, kterou zředí neodbytné světelné znečištění? A o čem se zdá slepcům? Jak poznají, že skončila noc a začal nový den? Čím více toho o tmě zjištujeme, tím více nás fascinuje. Zavřete oči. Co vidíte? číst dále Fiktivní číslo. Pravda, nebo lež? / Redakce > NP č.503 > Téma čísla Zapomeňte na tuhle otázku. V tomhle čísle nebude nic jednoznačné. Pokusy o myšlenkové závěry se vám budou pod rukama kroutit jako hadi, pocit jistoty bude jako kluzké mýdlo, chvíli v dlani, a náhle fuč. číst dále Pomalá versus rychlá móda / Redakce > NP č.523 > Téma čísla Lidé na následujících stranách nepodléhají pocitu, že s věcmi nejde hýbat, protože jsou zasazené do příliš velkých bloků vlivu a zájmů. Lidé, kteří se rozhodli zpomalit, dělat věci přirozeně a s rozumem v hrsti. Slow fashion. číst dále Město budoucnosti / Redakce > NP č.493 > Téma čísla Zapomeňte na sci-fi výjevy plné aut létajících nad ulicemi, po kterých se s lidmi ruku v ruce procházejí roboti. Vize našich předků o divoké budoucnosti jsou ve výsledku – alespoň co se urbanismu týče – mnohem skromnější. Oslovili jsme architekty, historiky, ale také snivé umělce, aby nám pomohli hledat co nejzajímavější úhly pohledu na město budoucnosti. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů