NP č.498 > Téma číslaProsíme, nastupte! A neopírejte se o dveře.Redakce

Symbol pokroku. Atomový kryt. Velkolepá galerie. Umělá noc. To vše může být metropolitní železnice, zkráceně METRO. Když do labyrintu tunelů, nástupišť, eskalátorů a vestibulů vstoupíte poprvé v životě, nevstoupíte jen do nějaké dopravní stavby, vkročíte do podzemního království, do zhmotněné představy Julese Verna. Přesně tahle jsme se na metro chtěli podívat i my.

Velká megapole měla svá podzemí prakticky vždy. Úroveň, na kterou jsme posunuli slovo „podzemí" stavbou metra, ale nemá obdoby. Stvořili jsme další svět, aniž by to na tváři města bylo znát. Tedy kromě těch pár let, kdy se metro buduje a kdy tvář města naopak zjizví k nepoznání. Ale jednoho dne všechny práce skončí, na koleje se postaví vlaky, zapne se proud, rozsvítí nástupiště, vlakvedoucí nasadí čepice, otevřou se turnikety a podzemní království začne panovat...


Na tématu „metro" nás bavilo spíše to, co se děje kolem, co k metru samovolně přirostlo, co tato stavba vyprovokovala, k sobě přitáhla. Odrazili jsme se od archeologie v textu Libora Hrušky. Až do 60. let minulého století toto pracoviště v rámci pražské památkové péče neexistovalo, jeho vznik přímo souvisí až s budováním metra. Téměř románový podtext má příběh dodnes nerealizovaného metra v Bratislavě v rozhovoru s Peterem Martinkem, odborníkem na bratislavskou dopravu. Již rozjetou realizaci odnesla dějinná smršť, která se koncem 80. let přehnala východním blokem. Dodnes se hledá základní kámen, který byl položen v říjnu 1988, a vypadá to, že pokud se nenajde, zůstane zakleté bratislavské metro navždy jen na výkresech plánovačů.


Na metro jsme se podívali i jako na prostor pro umění. Ivan Adamovič se vydal po vestibulech všech tří pražských tras a zjistil, že metro je vlastně nejnavštěvovanější galerií v Praze. Věděli jste, že pražským metrem protéká stylizovaná řeka z kamenů? Že součástí výzdoby je nadčasový náznak barikády? Nebo že v metru má sochu synovec slavného Matyáše Bernarda Brauna? K nástupištím a vlakům také neodmyslitelně patří graffiťáci. Dva takové jsme našli. Šedivějící čtyřicátníci vzpomínají na počátek divokých 90. let a adrenalin spojený s malováním na metro nebo surfování mezi vagony. Naprosto ojedinělý je osobní zážitek Štěpána Materny, který se v londýnském metru zúčastnil konkurzu na tzv. buskera, hudebníka, jenž v chodbách metra svou hudbou obšťastňuje cestující.


Tohle téma je nabité a zábavné, a jestli nebudete mít dost, tři strany kultury jsou o metru také...


autor / Redakce VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Pasivista / Jan Stern > NP č.498 > Fejeton Jsou věci, na které nejsem zrovna hrdý. Třeba že jsem viděl všechny díly seriálu Dva a půl chlapa. Ale pak jsou věci, za které se nestydím, ač mi leckdo naznačuje, že bych měl. Třeba za to, že jsem pasivista. číst dále Metro bylo nejvíc... / Jakub Yellen > NP č.498 > Téma čísla Tolik legrace jako při vzpomínkách na mládí asi při jiných hovorech nezažijete. Zvlášť když to vaše mládí bylo pěkně divoké. Našli jsme dva sprejery, kteří byli na počátku 90. let u zrodu graffiti scény u nás a povídali si s nimi o pětadvacet let starých historkách z pražského metra a přilehlých zdí. číst dále Metro podle psychologa / Michaela Rozšafná > NP č.498 > Téma čísla Podle dopravního psychologa Radka Stehlíka se u nás ve veřejné dopravě sociální světy pouze dotýkají, ale neprolínají, což je dané naší mentalitou. číst dále