NP č.498 > VIP RozhovorO múzách a vrtkavosti Jarda Gottwald versus Tomáš Klusprodejce Jarda

Jedna z nejoblíbenějších písniček prodejce Jardy Gottwalda z Holešovic je Pánubohu do oken od Tomáše Kluse. V tomhle rozhovoru se dozvěděl o zákulisí jejího vzniku, a navíc zjistil, že Tomáš má chatu jen několik kilometrů od místa, kam sám jezdí na víkendy. A to je přesně to, proč tyhle rozhovory vznikají...

Tomáši, já vás rád poslouchám a vůbec nejradši mám vaši písničku Za co panebože za co (Pánubohu do oken, pozn. red.). O víkendech jezdíme na chatu do Pikovic a tam ji vždycky posloucháme a často si ji i při pivu zazpíváme. Jak ta písnička vznikla?
S mým kytaristou Jirkou Kučerovským a jeho kamarádem zvukařem Tomášem Novotným jsme se na měsíc přes léto zavřeli u mě v bytě, vzali jsme si nástroje, počítač a mikrofony a natočili desku za pomoci zvuků různých věcí kolem. Využili jsme třeba psací stroj, zubní kartáček nebo igelitový sáček a dělali jsme zvukové koláže, které ve výsledku zněly jako nějaký nástroj. Když si vzpomenu na vznik téhle písničky, vybavuju si obrovské množství cigaretového kouře a vypité kávy. Je to jedna z mála písní, které jsem tehdy složil za střízlivého stavu, jinak jsem dřív při hudební tvorbě celkem dost pil a alkoholem vyvolával múzy. (smích)


My si tedy písničku rádi zazpíváme i u toho piva, ale zato se zapojí celá hospoda.
To je v pořádku. Pamatuju si, že když jsme desku u nás na půdě nahrávali, bylo parno, asi šedesát stupňů, a tak jsme se taky pěkně zchlazovali studeným pivečkem. Mám pocit, že je to z té nahrávky celkem slyšet. Jeden čas jsem tuhle písničku ale na koncertech nehrál, protože se její text totálně dezinterpretoval a stalo se například, že si ji v Brně pouštěla na svém mítinku komunistická strana. Potom mi to ale začalo být vůči písničce samotné líto. Jednou jsem naopak zažil, že ji hráli a zpívali trampové večer v kempu u ohně. To bylo nejvíc... Pocit živé písně se podle mě rovná milionu prodaných desek.

text písně pánubohu do oken se jeden čas úplně dezinterpretoval.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / prodejce Jarda VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále Prosíme, nastupte! A neopírejte se o dveře. / Redakce > NP č.498 > Téma čísla Symbol pokroku. Atomový kryt. Velkolepá galerie. Umělá noc. To vše může být metropolitní železnice, zkráceně METRO. Když do labyrintu tunelů, nástupišť, eskalátorů a vestibulů vstoupíte poprvé v životě, nevstoupíte jen do nějaké dopravní stavby, vkročíte do podzemního království, do zhmotněné představy Julese Verna. Přesně tahle jsme se na metro chtěli podívat i my. číst dále Busking / Štěpán Materna > NP č.498 > Téma čísla Protékám úzkými trubkami londýnského metra. V jednu chvíli udělám krok stranou a zůstanu stát. Nikdo se nepodiví, nikdo se neotočí, každý má dost práce s vlastním protékáním. číst dále