NP č.495 > Téma číslaKopni si do Indiána!Darek Šmíd

Proč pojmenovává americká armáda své vražedné zbraně po symbolech původního obyvatelstva?

Jedna věc je kolonizovat něčí zemi. Druhá věc je zmasakrovat původní obyvatelstvo, roznést mezi ně nemoci, na něž nemá protilátky, mnohé z jeho členů proměnit v ostrakizované alkoholiky a těm ostatním udělat ze života takové peklo, že se dnes dožívají v průměru o čtyři roky méně než kolonizátoři. Třetí věc je napíchnout odkaz původního obyvatelstva na klacek a mávat s ním po světě. Něco takového by dokázali snad jen úplní barbaři, ne? Přesně tak. Třeba Američané.

Když psal Noam Chomsky svůj proslavený rant o tom, že zabitím Usámy Bin Ládina se američtí Navy Seals (respektive jejich nadřízení včetně prezidenta Spojených států) dopustili válečného zločinu podle Norimberských dohod (takové to „naklušeme do země, s níž nejsme ve válce, a bez soudu a bez rozsudku tam jako Soudce Dredd střelíme zezadu dvakrát do hlavy jednoho chlápka“), zmínil se také o tom, že tato operace se jmenovala Operation Geronimo.

Ten, kdo přisuzuje zbraním a vojenským operacím americké armády jména, která mají pro původní obyvatelstvo úplně jiný význam, ví moc dobře, co dělá.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále Na ovoce / Libor Hruška > NP č.495 > Startér Na začátku byla interaktivní mapa míst, kde si lze legálně načesat jablka, švestky, třešně nebo ořechy. Dnes iniciativa Na ovoce mění tvář Prahy – vysazuje nové sady a plánuje naučnou ovocnou stezku. číst dále Kolonizace, moje není tvoje / Jan Štěpánek > NP č.495 > Téma čísla Začíná to už ve chvíli, kdy se narodíte. Jste kolonizátor. Jsme tvorové expanzivní. Přirozeností člověka je hledání nových extenzí sebe samého. Jedna z prvních věcí, které jako dítě pochopíme, je to, co je a co není moje. A co moje není, to chceme. Kudy člověk chodí, tudy ale spřádá plány, kam sám sebe ještě projektovat. číst dále