Město budoucnosti jako město minulosti, to je pěkný bonmot. Co si pod tím přesně představit?
Je třeba si uvědomit, že to, jak vypadají města současnosti, zcela zásadně vychází z infrastruktury, která vznikla často před mnoha generacemi, u některých měst i několik set let zpátky. Tehdy nikdo nepřemýšlel nad tím, že v tom městě bude za dlouhou dobu žít mnohonásobně více lidí, kteří budou třeba jezdit nějakými auty. Stejně tak ani my dnes – bohužel – často při plánování nové infrastruktury nepřemýšlíme, co bude s městem za dalších sto let. Přitom právě infrastruktura města, něco, co nevidíme, je jednou z nejnákladnějších položek každodenního provozu města. Vemte si vodovodní rozvody, ty jsou pravděpodobně nejdůležitější složkou technologické infrastruktury města a je to něco, o čem se příliš nemluví. Pitná voda bude dost možná za pár desítek let důvodem k válkám mezi zeměmi, takže je třeba dobře porozumět tomu, jak vodovodní infrastrukturu spravovat a rozvíjet.
Takže klíčem k budoucnosti města je najít způsob, jak zkombinovat starou infrastrukturu s tou nově budovanou?
Samozřejmě. Komerční i rezidenční rozvoj města naráží na takovýto problém v podstatě neustále. To je případ třeba New Yorku. Stejně tak Prahy. Naopak třeba v Singapuru a Tokiu je velmi snadné budovat vedle sebe zcela odlišné nové části města se zcela odlišnými principy infrastruktury.
Ve městě budoucnosti budou sdílená auta součástí širší sítě hromadné dopravy.
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
