NP č.449 > Kultura | Výtvarné uměníRok, který se nezdálJiří Ptáček

Byl rok 2014 něčím mimořádný?

Uplynulý rok se v oblasti výtvarného umění mohl zdát poněkud průměrný a šedivý. Výběrem některých událostí se vás ale pokusím přesvědčit, že tomu tak nebylo. Soustředil jsem se na to, o čem jsme v Novém Prostoru dříve nenapsali.

 

GALERIE NÁRODU

Na události bohatá je tradičně Národní galerie. Vloni se po všemožných průtazích stal jejím generálním ředitelem historik umění Jiří Fajt. Začal opatrně mluvit o postavení nové budovy a za šéfkurátora vybral Adama Budaka z Polska. Třebaže všechen led z Vltavy byl vyčleněn na chlazení úvah o spasitelích, příchod renomovaného zahraničního kurátora vzbudil naději, že konečně půjde o osobnost nezatíženou domácími půtkami. V prosinci pak Fajt zčeřil mediální vody nečekaným propuštěním tří vedoucích sbírek. Zdá se tedy, že se i letos smíme těšit na další dějství skoro nekonečného „národního“ dramatu.

 

REYNEK ZA 500

Za výstavní blockbuster lze označit průřezovou přehlídku dílem grafika Bohuslava Reynka ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Padesát šest tisíc návštěvníků na ni přilákala bombastická reklamní kampaň agentury Bigmedia. Spojení reklamky, komerční Galerie Zdeňka Sklenáře a Národní galerie již poněkolikáté naznačilo, že cílem těchto výstav není kritické zhodnocení díla konkrétní osobnosti, ale vylepšení jejího postavení na trhu s uměním, pro které jsou zneužívány chuďoučké veřejné instituce, beroucí za vděk každou naditější peněženkou.

 

VIDĚLI JSME A ČETLI

Česká televize živě přenášela komponovaný pořad z Akademie výtvarných umění v Praze AVU-AVU, To má šmrnc!. Šmrncu v něm nebylo, ani co se za nehet vejde. Mezi umělci velmi neoblíbený kritik Jan Vitvar a zlomyslný kreslíř Kakalík vydali první číslo satirického časopisu Vernisáž. Kuloárové šlehy zahřály u srdíčka jak ty, kteří se v něm objevili, tak ty, co na ně mají pifku. Tiskem vyšel ilustrovaný průvodce současným uměním pro děti Proč obrazy nepotřebují názvy od Ondřeje Horáka a Jiřího Franty. Grafici Petr Bosák a Robert Jansa získali ocenění Nejkrásnější kniha roku za antologii Proto o vazbách mezi grafickým designem a výtvarným uměním. Nejočekávanější teoretickou publikací o českém a slovenském umění posledních desetiletí byl Asociativní dějepis umění Tomáše Pospiszyla.

 

PRAHA VS. BONN

Laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého je Roman Štětina, kterého zajímá zákulisí filmu a rozhlasového vysílání. V druhém ročníku Ceny Věry Jirousové pro kritiky umění byly oceněny Tereza Stejskalová z A2larmu a nezávislá autorka Anežka Bartlová. Také v německém Bonnu se rozhodli upozornit na české umělce a umělkyně. Cenu Dorothea von Stetten poprvé zasvětili zahraničí, vybrali pět finalistů a (trochu podle očekávání) si za laureátku zvolili mezinárodně zavedenou Evu Koťátkovou. Příznačné bylo, že příspěvek účastníkům na realizaci výstavy byl mnohonásobně vyšší než u Ceny Jindřicha Chalupeckého.

 

ROK PARALELNÍCH POLIS

V bývalé papírně ve Vraném nad Vltavou vzniklo velké alternativní kulturní centrum Nová Perla. Také umělecká skupina Ztohoven otevřela vlastní prostor – na černo natřený dům Paralelní polis v pražských Holešovicích. Pozornosti přitom neuniklo, že prostor adaptující disidentský koncept nezávislé kultury na podmínky internetové generace financuje „kapitalista 2.1“ Karel Janeček. Jinak k věci přistoupila skupina kolem kulturně-sociálního centra Klinika. Nejdříve obsadila prázdnou budovu na Žižkově a pak se pokoušela domluvit s majitelem na jejím užívání. V čase uzávěrky je násilím vystěhovala policie.

 

SLUNACE NAD HLAVAMI

Zemřela Adriana Šimotová a Zdeněk Beran. Každý den ale vycházelo slunce a bylo o čem přemýšlet. Snad jsem vás přesvědčil, že to nakonec byl docela zajímavý rok.


autor / Jiří Ptáček VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv