Celý svět miluje čínskou kuchyni, přestože jídlo, které najdete na talíři v Číně, chutná ve skutečnosti úplně jinak než jeho zahraniční kopie. Když turisté objeví onu krutou pravdu, že mezi jejich představou nějaké kultury a realitou se rozkládá propast, může to jimi pořádně zatřást. Stejný šok zažila západní civilizace, když se ve 20. století dostala do užšího kontaktu s východními kulturami, které si dosud jen idealizovala, ať už se jim obdivovala, nebo se jich bála. Místo hlubšího pochopení ale nakonec znovu sklouzla do stereotypů. A právě jejich hudební podobu zkoumá na svém debutovém album Asiatisch kuvajtská elektronická producentka Fatima Al Qadiri. Nahrávku stvořila z asijsky znějících nástrojů, které objevila v bankách syntezátorů.
Fatima Al Qadiri má za sebou ideální zkušenosti k tomu, aby mohla zkoumat fungování kultur z nadhledu - narodila se v Senegalu, ale dětství a pubertu strávila v Kuvajtu. Zde měla neomezený přístup k západní popkultuře, kterou sem importoval pirátský průmysl. V osmnácti odletěla studovat do New Yorku a několik let strávila i v Londýně, kde přičichla k místní undergroundové taneční scéně, obzvláště k její důležité frakci - frenetickým beatovým sbíječkám žánru grime. Právě v této odnoži objevila velkou oblibu v asijských motivech, patrně zapříčiněnou popularitou levných syntezátorů a sekvencerů produkovaných na východě. Její kolega producent a teoretik Steve Goodman alias Kode9 (na jehož značce Hyperdub deska vychází) dal této „vlně“ před čtyřmi lety jméno SinoGrime a Fatima Al Qadiri nyní stvořila první dlouhohrající album tohoto neexistujícího žánru.
TAM, KDE KOPIE A ORIGINÁL SPLÝVAJÍ
Al Qadiri má s podobnými koncepty dost zkušeností. Na EP WARN-U do minimalistické podoby předělala muslimské náboženské písně a minialbum Desert Strike bylo postavené na samplech zbrojního arzenálu použitého při americkém osvobozování Irákem okupovaného Kuvajtu. Neobvyklý koncept vždy svazoval materiál tematicky, hudba ale fungovala i bez jeho znalosti. To platí i na Asiatisch, kde má výsledek velmi blízko k původnímu grime ze začátku tisíciletí, jež staví na autentické syrovosti - zvuky a beaty jsou téměř neopracované a mají působit ledově chladným dojmem evokujícím urbánní dystopii, z níž se žánr zrodil. Pseudo-asijské rytmy Fatimy Al Qadiri zní záměrně mrazivě a odtažitě - jako kulturní symboly vytržené z kontextu a vložené do nových souvislostí.
Desku otevírá zvláštní éterická coververze Nothing Compares 2U (známá ve verzi Sinéad O‘Connor), zpívaná v mandarínštině zpěvačkou jedné čínské punkové kapely, a posluchače okamžitě vrhne do kulturního mišmaše, kde si kopie a originály vyměňují místo. Když jí kamarádi poslali sampl se zpěvem a navrhli jí, ať k ní vytvoří nějakou „lacinou čínskou instrumentálku“, dostala Al Qadiri nápad vytvořit album postavené na představách lidí o současné Asii jako soundtrack k převládajícím stereotypům. „Mám na rameni tetování draka a umím čínsky, když budeš chtít,“ zpívá Al Qadiri v písni Dragon Tattoo a hraje si s představou sexy Asiatek. Její debutové album dává podstatně méně odpovědí než otázek, hudebně i konceptuálně je to ale skvělý počin, který do klubové taneční elektroniky posedlé hédonismem vrací myšlenky a názor.
Fatima Al Qadiri - Asiatisch (Hyperdub, 2014)
