NP č.420 > Kultura | HudbaZa novým ženským folklóremKarel Veselý

 

Nahrávky femipunkové Muchy a písničkářského projektu Tayna spojuje postava Martina E. Kyšperského z Květů i ozvěny lidové hudby.


 

 

Folklór – to jsou pro většinu z nás kroje a tradice zaseknuté v čase. Lidová tvorba ale přežívá i v současnosti v podobě osobitého a často záměrně primitivního písničkářství, které reflektuje život v jeho surovosti i poetické kráse. Kyjovská zpěvačka Nikola Mucha rovnou nazvala svůj debut Slovácká epopej a naplnila ho syrovými obrazy každodennosti. Je to trochu moderní šanson, trochu nezávislý folk, ale ze všeho nejvíce feministický punk – nekašírovaný, naštvaný a také plný sprostých slov. Díky nim si vysloužila srovnání s „pornofolkařem“ Závišem, jenže místo jeho opileckých popěvků nabízí Mucha hořkosladkou zpověď předčasně dospělé ženy uvězněné v marném vztahu, která ale ještě pořád nepřestala hledat naději.


Výjevy ze Slovácké epopeje napsala Mucha vesměs před lety v Kyjově a znovu je oživila poté, co se přestěhovala do Brna. Zde shromáždila band místních muzikantů, v němž se sešli M. E. Kyšperský (Květy), P. Zavadil (Ty Syčáci) a Š. Svoboda (Budoár staré dámy). Rockový kabát podtrhuje drsnou výpověď o životě, který v Půl kila vepřovýho redukuje na „nakúpit, uvařit, sníst, vykakat“. Hlavním tématem jejich písniček jsou ale muži (nebo možná jen ten jeden) – nezodpovědní a věčně opilí, jednoduše nepoužitelní. Mucha je v textech posedlá mužskou tělesností, tedy přesněji jejími externími projevy – špinavým prádlem a pachy (Její CD-R debut z roku 2009 se jmenoval Chlupy.). Pro ženu zavřenou s dítětem doma jsou náhražkou muže, v něčem reálnější než ten, který přijde večer z práce (a nebo nepřijde vůbec).


Některé z postřehů a průpovídek („Chlapi sú kokoti, chlupatí roboti“, „To co mi vadí, to jsi ty“) mají potenciál zlidovět, stejně jako verše Čokovoko, které v kulturní válce bojují po jejich boku o to, aby byl v popu slyšet ženský hlas. Škoda, že Mucha na rozdíl od nich vlastně jen velmi málo zpívá o sobě, jako kdyby nevěřila, že její vnitřní svět (mínus nadávky) někoho vůbec zajímá.


Holubičí písně


Ve srovnání s Muchou mnohem tradičnější podobu folkového písničkářství, stojícího na poetických textech a éterickém projevu, skrývá album Tayna stejnojmenného uskupení slovenské písničkářky Ľubici Christophory. I jejím partnerem je Martin E. Kyšperský, který společně s Ondřejem Ježkem (desku míchal) mají většinu času v podstatě jediný úkol – neublížit něžným melodiím, které připomínají křehké skleněné miniatury. Ľubica Christophory vystupuje i ve dvojici La Va, patří ale také do volného sdružení Ora Pro Nobis kolem Oldřicha Janoty, jehož prostý, zenový přístup k tvorbě písniček je na albu hodně cítit.

 

Christophory střídá jazyky od slovenštiny přes ukrajinštinu a polštinu až k angličtině, pořád ale jednou nohou stojí v melancholii středoevropského folklóru. Její texty přetékají lyrickými přírodními motivy a lidé se v nich objevují jen jako vnější vzruchy, které brání slastnému splynutí s přírodou. („Si moj nežný nepokoj“ zpívá v Dachmury). Dojímavé folkové manýry v některých částech desky naštěstí vyvažují energičtější, jazzovější aranže skladeb, jako jsou Javor či Sumoju a když se v Zo všetkého přidá tleskání, něco, co původně zní jako ukolébavka, vyroste do krásy. Ostatní písničky se vesměs vznáší v bezčasém éteru atmosféry čajoven a jsou tak holubičí, až se chvílemi vytrácí do prázdna.


Mucha – Slovácká epopej (Piper Records, 2013)

Ľubica Christophory, Martin E. Kyšperský – Tayna (Galén, 2013)


 

 


autor / Karel Veselý VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Máj – zásah, potopen / Filip Malý > NP č.420 > Pošli to dál   Za doutnák dramatu s podtitulem Jde se na cikány v jinak poklidných Českých Budějovicích tentokrát posloužil bezvýznamný incident, který se odehrál na pískovišti mezi dvěma matkami na sice obřím, ale úhledném sídlišti Máj.   číst dále Brazílie s příchutí octa / Rudolf Kvíz > NP č.420 > Téma čísla Brazílie zažila největší pouliční nepokoje za posledních dvacet let. Protesty, pro něž už se vžilo označení „Brazilské jaro“, „Octová revoluce“ či „Salátová revoluce“, začaly začátkem června v São Paulu kvůli zdražení jízdného. Velmi rychle se ale přelily do dalších měst a vyjádřily mnohem širší nespokojenost. číst dále Kde růže nepokvetou / Dáša Beníšková > NP č.420 > Kultura | Literatura Zdá se, že spojení formálního experimentu a tématu traumatizovaného dětství malé holčičky je literární terno – atraktivní téma zasytí čtenáře s tematicky rozjitřenou chutí a formální stránka zase utiší šťouravé intelektuály. Že by trefa do černého? číst dále Pražský low-budget / Tomáš Malík, Tomáš Havlín > NP č.420 > Téma čísla   V nouzi si lidé nacházejí k žití různá místa. Někdy za ně platí, jindy si prostě vezmou, co jiný nevyužívá, ale oni potřebují. Mohou si je přebudovat, mohou si je zamilovat, ale nikdy nepocítí jistotu. Zašli jsme na návštěvu k těm, kteří v Praze nemají na nájem.   číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů