NP č.379 > Pošli to dálSeriál o krmení božstvaAndrea Novotná

Už několik let běžící seriál „řecká krize“ nám nabídl další epizodu.

 

I v díle, který by snesl název „Poražená generální stávka“, jsme se ale mohli setkat s celou řadou známých herců: Levicovými politiky prosazujícími vnucené pravicové recepty. Pravicovými politiky, kteří pro ně odmítají hlasovat. Politiky z Evropské unie a byrokraty z Mezinárodního měnového fondu s dobře zahranými výrazy starostlivých rodičů přemítajících, zda hradit další peníze, které rozfrcal jejich nezvedený řecký synek. A pak také obyčejnými Řeky, jejichž velká část se snaží dát co nejvýrazněji najevo, že oni krizi nezpůsobili a nevědí, proč by se teď náklady na její řešení měly přesunout do jejich peněženek.

Epizoda skončila bez překvapení. Řekové na oltář dluhu hodili další obětiny, mj. v podobě 30 % platu zaměstnanců státních podniků. Řada komentátorů nicméně již nyní pronáší sebenaplňující proroctví o tom, že božstvo Dluhu a jeho velekněží (ratingové agentury) se beztak neuspokojí a Řecko stejně padne. Není se ani čemu divit – dosavadní škrty nepřekvapivě přinesly přiškrcení ekonomického růstu. Analytici bankovních domů v Česku se starostlivě dívají na hodinky – tak provedete už ty reformy (z nichž budou mít největší zisky naši zaměstnavatelé), anebo chcete dopadnout jako Řecko?

Příznačně se o Řecku vypráví jen část příběhu. Příliš se nepřipomíná, že jednou z příčin řecké krize je také nízký výběr daní, neschopnost státu vybrat daně od velké části bohatých a snížení daně pro firmy, doporučené před deseti lety MMF a Světovou bankou. Nechceme-li „dopadnout jako v Řecku“, měli bychom ne dusit jako tam ekonomiku škrty a zvyšováním DPH, ale spíše se zeptat, jak je na tom Česká republika s výběrem daní a kolik jejích bohatých se danění vyhýbá. Jenže to už není taková seriálová zábava, jako ukazovat si prstem na řeckého státního zaměstnance a posmívat se mu: Kiš kiš, sám sis to zavinil.

 


autor / Andrea Novotná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Naše dnešní revoluce / Tomáš Havlín, Andrea Novotná > NP č.371 > Téma čísla Po revoluci v listopadu 89 jsme už žádnou další nečekali. Dějiny přece už skončily, říkalo se. Dvacet let poté jsme svědky další mobilizace - tahle revoluce je ovšem konzervativní. Představujeme některé její projevy.   číst dále Vrčení nukleárního tygra / Andrea Novotná > NP č.459 > Pošli to dál Budeme jaderným tygrem – zní z médií v souvislosti se zprávou, že vláda schválila energetickou koncepci, která počítá s výstavbou dalších bloků v Temelíně a v Dukovanech. Několik pochybovačných komentátorů začalo řešit, kde se na takovou investici vezmou peníze – jeden takový blok je totiž legrace odhadem asi za 150 miliard a v Česku, kde ceny staveb obvykle rostou podle indexu tunelu Blanka, to nejspíš nebude cena konečná. Zásadních zpochybnění jaderné energetiky ale už mnoho nezní, v inženýrském národě zlatých českých ručiček se to pokládá za okrajovou zábavu zelených kverulantů, technofobních paranoiků a jiných obvyklých podezřelých. Nejsme na Ukrajině a nový Černobyl či nová Fukušima jsou přece tak nepravděpodobné… číst dále Vzpomínky k použití / Andrea Novotná > NP č.463 > Pošli to dál Prezident Zeman oznámil, že jako jediná hlava státu ze zemí Evropské unie pojede do Číny a zúčastní se slavnostní přehlídky k výročí konce druhé světové války v Asii. Při zdůvodňování cesty se blýskl svými znalostmi dějepisu a připomenul, že naše svoboda nebyla vykoupena miliony mrtvých pouze na západní a východní frontě, ale že lidé umírali v boji s fašismem (tentokrát japonským) také v oblasti, kterou jsme si zvykli označovat jako Dálný východ. číst dále Střípky z dějin české emigrace / Andrea Novotná > NP č.460 > Téma čísla Z Česka v minulosti neodcházeli jen inženýři, jak nám dnes sugeruje jedna politička, když zdůvodňuje, proč není na místě cítit solidaritu s dnešními uprchlíky. Jsme národem emigrantů? A co se můžeme dozvědět z těch kapitol českých dějin, které se neodehrávaly v českých zemích? číst dále