Původní odhad zněl: kontroly zmizí z hranic zmíněných dvou států již v příštím březnu. Tak to také podpořil nejen Evropský parlament, ale i Evropská komise. Stačila však jedna schůzka evropských ministrů vnitra a vše je jinak. Ano, Bulhaři a Rumuni to možná stihnou do konce roku 2012. Ale možná také až za pár let.
„Pro rozhodnutí potřebujeme jednohlasnost a té jsme nedosáhli,“ sdělil médiím belgický státní sekretář Melchior Wathelet po jednání ministrů v Lucemburku. Proti naplánovanému přijetí obou zemí se přitom postavila Francie, Nizozemí a Německo. Jaký uvedly důvod? Obě balkánské země prý dosud neučinily dostatečné pokroky v oblastech korupce a boje s organizovaným zločinem.
Proti rozhodnutí ministrů se ozval hlasitý nesouhlas. Nejde o to, že by Rumuni a Bulhaři stáli na špičce v potírání korupce a dodržování standardů právního státu – byly to ostatně tyto položky, které kompromitovaly samotný vstup obou zemí do EU v lednu 2007. Jenže tyto oblasti zároveň nejsou kritériem pro vstup do Schengenu. A tak se zdá, že pokud vlády odmítavých států vedou něco v patrnosti, pak se spíš než o objektivní zhodnocení daných zemí jedná o populistickou zprávu domácímu publiku.
Na celou věc se však dá nahlížet i z druhé strany. Sto čtyřicet tři kilometrů dlouhá bulharsko-turecká hranice se stane příštím ohniskem kontroly migrace. V současnosti pokrývá ostnatý drát, pohrobek studené války, jen zhruba pětinu její délky. Sofie již začala stav napravovat – prý aby zamezila rozšiřování kulhavky a slintavky. Nyní získala na pečlivé zabezpečení hranic proti migrujícímu dobytku čas navíc.
