NP č.378 > Pošli to dálSystém dvou třídFilip Malý

Zatímco Česko se spolu s dalšími sedmi státy stalo definitivně součástí Schengenského prostoru letos v květnu, Bulharsko a Rumunsko zůstalo zeměmi druhé kategorie. Nyní se zdá, že na déle, než se původně očekávalo.

 

Původní odhad zněl: kontroly zmizí z hranic zmíněných dvou států již v příštím březnu. Tak to také podpořil nejen Evropský parlament, ale i Evropská komise. Stačila však jedna schůzka evropských ministrů vnitra a vše je jinak. Ano, Bulhaři a Rumuni to možná stihnou do konce roku 2012. Ale možná také až za pár let.

„Pro rozhodnutí potřebujeme jednohlasnost a té jsme nedosáhli,“ sdělil médiím belgický státní sekretář Melchior Wathelet po jednání ministrů v Lucemburku. Proti naplánovanému přijetí obou zemí se přitom postavila Francie, Nizozemí a Německo. Jaký uvedly důvod? Obě balkánské země prý dosud neučinily dostatečné pokroky v oblastech korupce a boje s organizovaným zločinem.

Proti rozhodnutí ministrů se ozval hlasitý nesouhlas. Nejde o to, že by Rumuni a Bulhaři stáli na špičce v potírání korupce a dodržování standardů právního státu – byly to ostatně tyto položky, které kompromitovaly samotný vstup obou zemí do EU v lednu 2007. Jenže tyto oblasti zároveň nejsou kritériem pro vstup do Schengenu. A tak se zdá, že pokud vlády odmítavých států vedou něco v patrnosti, pak se spíš než o objektivní zhodnocení daných zemí jedná o populistickou zprávu domácímu publiku.

Na celou věc se však dá nahlížet i z druhé strany. Sto čtyřicet tři kilometrů dlouhá bulharsko-turecká hranice se stane příštím ohniskem kontroly migrace. V současnosti pokrývá ostnatý drát, pohrobek studené války, jen zhruba pětinu její délky. Sofie již začala stav napravovat – prý aby zamezila rozšiřování kulhavky a slintavky. Nyní získala na pečlivé zabezpečení hranic proti migrujícímu dobytku čas navíc.

 


autor / Filip Malý VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Za almužnu do žaláře / Filip Malý > NP č.452 > Pošli to dál Ke skandinávským zemím se tradičně hledí s obdivem za vysokou míru solidarity, prosperující sociální stát a otevřenost vůči jiným kulturám. Inspirace, která tentokrát přichází z norského Osla, by však spíše než fandy sociálně citlivé společnosti a progresivního zdanění potěšila všechny místní politické šíbry, kteří se zaklínají vyhnáním „závadových živlů“ z centra Prahy. číst dále Princezny s b rokovnicí / Filip Malý > NP č.488 > Téma čísla Japonský režisér Hajao Mijazaki, legenda anime, ohlásil v listopadu svůj triumfální návrat k celovečerním kresleným filmům pro děti i dospělé. Co lze vysledovat za uplynulé čtyři desítky let jeho výjimečné tvůrčí éry? číst dále Stěrače stírají, agresivita narůstá / Filip Malý > NP č.456 > Pošli to dál Posledních několik let se více či méně pravidelně dozvídáme, že agresivita žadatelů o sociální dávky povážlivě roste. Naposledy jsme si mohli o neplechách chudých prosebníků o státní almužnu počíst z Jihomoravského kraje – prý pověstného vysokou mírou agresivity klientů. Řešení? Plexisklo a zvýšený policejní dohled. Jakkoli je tahle mediální zkratka čtenářsky dráždivá a atraktivní, je s ní jedna potíž – moc dobře nefunguje. číst dále Nemáš? Zaplatíš! / Filip Malý > NP č.457 > Pošli to dál Nekonečný seriál na motivy hledání smysluplné koncepce sociálního bydlení, která by tentokrát sloužila i někomu jinému než jen podnikavcům těžícím zdejší zlatou žílu v podobě velkokapacitních ubytoven pro chudé, má za sebou další neslavnou epizodu. Ne že bychom snad byli blíž katarzi, jen je pro její aktéry, kteří tahají za kratší stranu provazu, na obzoru nová dramatická zápletka, která dodá trochu svěží nejistoty tam, kde se staré hrozby zřejmě už přežily. číst dále