I nejvěrnějším divákům chvíli trvalo, než si vzpomněli na epizodu, která je opravdu chytla za srdce – byla jí snad čtyři roky stará Poprava diktátora? Nebo snad čerstvější Návrat jednookého Muly? Deset let je prostě deset let, i ti nejvěrnější fanoušci už stále častěji přepínali na jiné pořady.
A pak to přišlo! Konečně! Arcizloduch byl zabit speciálním komandem. Díky bitvě, v níž muži ze zvláštní jednotky, on-line sledovaní velitelstvím CIA i prezidentem USA, překonali překážky, zastřelili Usámu, jednu z jeho manželek a několik dalších lidí, získal seriál aspoň v tomto díle konečně potřebné tempo… Zdá se vám snad popis „války s terorem“ jako seriálu nevhodný nebo cynický? Autorka těchto řádků není kancléřem pana prezidenta Petrem Hájkem, aby zpochybňovala reálnost konfliktu a myslela si, že 11. září či smrt Usámy bin Ládina byly pouze „nafilmované“. Jen se domnívá, že důležitější než reálný průběh událostí bylo, jakým způsobem (a že vůbec) byly celým světem sledovány. Společně sdílené obrazy nás spojují – a mění naše životy.
Jaká změna to je, nám ukazuje právě Usámova smrt. Proč nebyl zatčen a postaven před soud? Zabít je jednodušší a nepadají přitom nepříjemné otázky – ty by mohly poukazovat třeba ke spolupráci USA a bin Ládina v osmdesátých letech. Kdo by si dovolil odsuzovat zabití takového zločince, jakým je Usáma? Jenže z výjimky se snadno stane pravidlo: označ někoho za teroristu a můžeš jej beztrestně zabít. Jiným příkladem proměny je titulek jednoho české webserveru: Za smrt Bin Ládina se budou chtít muslimové pomstít. Komentář v článku přitom uvedl, že cílem případných útoků má být USA nebo Pákistán. Druhá jmenovaná země má 97 % muslimů a oficiálně se jmenuje Islámská republika Pákistán. I přesto ale patrně neexistuje vhodnější způsob jak označit bojovníky proti tomuto státu jinak než jako „muslimy“. Všichni muslimové stojí za Usámou, sugeruje nám titulek, všichni jej chtějí pomstít, a proto je všechny musíme považovat za hrozbu.
Inu, už deset let společně sledujeme jeden a ten samý seriál.
