Na prvním místě bych jmenoval hygienu. Není příjemné této pravdě pohlédnout do očí, leč nelze smlčet, že řada hrdinů české popkultury má s hygienou značné problémy. Nejhůře je na tom zřejmě Čtyřlístek. Nechoďme kolem horké kaše: hrdinové tohoto populárního komiksu si bohužel vůbec nemění oblečení. Zvláště to překvapí u Fifinky, dle všeho fenky. Své růžové šatičky nesvlékla již více jak čtyřicet let, takže musejí mít opravdu dost.
Říká se, že pánské sako nikdy z módy nevyjde, ale Myšpulín by si své sáčko mohl sundat aspoň v parném létě. Oceňme u něj aspoň to, že nosí boty. To se o Bobíkovi s Pinďou bohužel říct nedá. Ani to, že Bobík disponuje tuhými kopýtky, ho myslím neomlouvá – jsme přeci jen ve střední Evropě, že.
Bobík se nejspíše domnívá, že všechnu pozornost módní policie vždy strhnou jeho extravagantní žluté kalhoty, které si zřejmě půjčuje s Danielem Nekonečným, leč to se mýlí.
U party z Třeskoprsk si můžeme říci: jsou to jen zvířata (které patrně polidštila práce). Ale u populárních Rychlých šípů je chození ve stále stejném oblečení doslova ostudné. Hoši takto kazí dospívající chlapce již desítky let. Kvitujme, že v zimě nosí čepice, oceňme, že Mirek Dušín se stal prvním propagátorem žlutého přelivu, leč za průkopníky metrosexuality Rychlé šípy věru označit nemůžeme. Spíše za čuňátka.
I když snad je to až příliš přísné hodnocení, když uvážíme, že tak milovaný Krteček se nejen co chvíli hrabe v zemi, ale dokonce chodí neustále nahý. Jen jedinkrát se pokusil opatřit si kalhoty, s kapsami, ale co se proslavil, už je z něj hippie. A přitom, aniž bychom chtěli být příliš krutí, na exhibování nemá Krteček zrovna ideální postavu. Jeho břišní svaly opravdu nelze označit za vyrýsované...
To Švejk se aspoň, jak známo, jedenkrát převlékl. Z rakouské do ruské uniformy. Leč výmluvné je, že potměšilý Jaroslav Hašek ho za to okamžitě vytrestal upadnutím do rakouského zajetí. Z toho je dobře vidět, že Češi prostě výměnu oblečení neodpouštějí, s výjimkou kratochvilné historické hry na výměnu kabátů.
Krakonoš by vůbec potřeboval celý hodit do pračky. O Hurvínkovi snad není třeba v této souvislosti ani hovořit. Jeho omlouvá snad nízký věk (co je to dnes pětaosmdesátka pro udržovaného chlapa, že), ale co omlouvá Pana Tau? Marně si hraje na elegána, když musíme stále myslet na to, jak asi voní jeho nikdy neměněný oblek…
Jakž takž obstojí z tohoto úhlu snad jen Jára Cimrman, a to jen díky tomu, že se zachovala pouze jeho dosti nezřetelná busta, Limonádový Joe, který ví aspoň to, že mstiteli sluší občas více černá, a Igráček, který je z dobře omyvatelného materiálu.
Avšak hygiena a strnulý šatník nejsou jediné problémy české popkultury. Pochybné je i morální a ideové poselství. Tak kupříkladu zmíněná Fifinka ze Čtyřlístku. S kým to vlastně žije na hromádce? Se starým kocourem, prasetem a zajícem, co má jen na jednu kšandu. Pěkný příklad pro české dívky, pěkný návod, jakého si hledat partnera! Kolik generací dívek takové podprahové signály učinily nešťastnými? Ještěže včas dorazily jihoamerické telenovely, které staré vzory překryly poznáním, že není nad milionáře.
Amarouny? Nechutný product placement nechutného vejce v aspiku! Centrální mozek lidstva? Poslední zoufalá obhajoba centrálně řízené ekonomiky! Saxana? Návod k extrémně nezodpovědnému bungee jumpingu bez lana! Jediným zdravým ideologickým poselstvím tak disponuje zjevně jen Arabela. Její zjevení, že blondýna vždy musí zvítězit nad brunetou, je v zásadě nezpochybnitelné a mravně nosné.