NP č.367 > FejetonMy si na vás posvítímeJan Stern

Před časem jsme v Novém Prostoru představili klenoty české populární kultury. Želbohu, číslo bylo poněkud nevhodně oslavné a mnozí čtenáři správně poukázali na zamlčené negativní aspekty popkultury. A musím přiznat – existují.

 

Na prvním místě bych jmenoval hygienu. Není příjemné této pravdě pohlédnout do očí, leč nelze smlčet, že řada hrdinů české popkultury má s hygienou značné problémy. Nejhůře je na tom zřejmě Čtyřlístek. Nechoďme kolem horké kaše: hrdinové tohoto populárního komiksu si bohužel vůbec nemění oblečení. Zvláště to překvapí u Fifinky, dle všeho fenky. Své růžové šatičky nesvlékla již více jak čtyřicet let, takže musejí mít opravdu dost.

Říká se, že pánské sako nikdy z módy nevyjde, ale Myšpulín by si své sáčko mohl sundat aspoň v parném létě. Oceňme u něj aspoň to, že nosí boty. To se o Bobíkovi s Pinďou bohužel říct nedá. Ani to, že Bobík disponuje tuhými kopýtky, ho myslím neomlouvá – jsme přeci jen ve střední Evropě, že.

Bobík se nejspíše domnívá, že všechnu pozornost módní policie vždy strhnou jeho extravagantní žluté kalhoty, které si zřejmě půjčuje s Danielem Nekonečným, leč to se mýlí.

U party z Třeskoprsk si můžeme říci: jsou to jen zvířata (které patrně polidštila práce). Ale u populárních Rychlých šípů je chození ve stále stejném oblečení doslova ostudné. Hoši takto kazí dospívající chlapce již desítky let. Kvitujme, že v zimě nosí čepice, oceňme, že Mirek Dušín se stal prvním propagátorem žlutého přelivu, leč za průkopníky metrosexuality Rychlé šípy věru označit nemůžeme. Spíše za čuňátka.

I když snad je to až příliš přísné hodnocení, když uvážíme, že tak milovaný Krteček se nejen co chvíli hrabe v zemi, ale dokonce chodí neustále nahý. Jen jedinkrát se pokusil opatřit si kalhoty, s kapsami, ale co se proslavil, už je z něj hippie. A přitom, aniž bychom chtěli být příliš krutí, na exhibování nemá Krteček zrovna ideální postavu. Jeho břišní svaly opravdu nelze označit za vyrýsované...

To Švejk se aspoň, jak známo, jedenkrát převlékl. Z rakouské do ruské uniformy. Leč výmluvné je, že potměšilý Jaroslav Hašek ho za to okamžitě vytrestal upadnutím do rakouského zajetí. Z toho je dobře vidět, že Češi prostě výměnu oblečení neodpouštějí, s výjimkou kratochvilné historické hry na výměnu kabátů.

Krakonoš by vůbec potřeboval celý hodit do pračky. O Hurvínkovi snad není třeba v této souvislosti ani hovořit. Jeho omlouvá snad nízký věk (co je to dnes pětaosmdesátka pro udržovaného chlapa, že), ale co omlouvá Pana Tau? Marně si hraje na elegána, když musíme stále myslet na to, jak asi voní jeho nikdy neměněný oblek…

Jakž takž obstojí z tohoto úhlu snad jen Jára Cimrman, a to jen díky tomu, že se zachovala pouze jeho dosti nezřetelná busta, Limonádový Joe, který ví aspoň to, že mstiteli sluší občas více černá, a Igráček, který je z dobře omyvatelného materiálu.

Avšak hygiena a strnulý šatník nejsou jediné problémy české popkultury. Pochybné je i morální a ideové poselství. Tak kupříkladu zmíněná Fifinka ze Čtyřlístku. S kým to vlastně žije na hromádce? Se starým kocourem, prasetem a zajícem, co má jen na jednu kšandu. Pěkný příklad pro české dívky, pěkný návod, jakého si hledat partnera! Kolik generací dívek takové podprahové signály učinily nešťastnými? Ještěže včas dorazily jihoamerické telenovely, které staré vzory překryly poznáním, že není nad milionáře.

Amarouny? Nechutný product placement nechutného vejce v aspiku! Centrální mozek lidstva? Poslední zoufalá obhajoba centrálně řízené ekonomiky! Saxana? Návod k extrémně nezodpovědnému bungee jumpingu bez lana! Jediným zdravým ideologickým poselstvím tak disponuje zjevně jen Arabela. Její zjevení, že blondýna vždy musí zvítězit nad brunetou, je v zásadě nezpochybnitelné a mravně nosné.

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Hyeny v českých lesích / Jaroslav Bláha > NP č.367 > Téma čísla Ze státních Lesů ČR lze vypumpovat miliardy korun ročně. Lesy ale nejsou pouze továrnou na dřevo. Ohlodání poslední neohlodané kosti, jak hospodaření v lesích přezdívají někteří politici, se dotkne života každého z nás.   číst dále Obchodníci mezi stromy / Martina Křížková, Marek Čaněk > NP č.367 > Téma čísla Velká firma vyhraje velký tendr. Jenomže nemá dost vlastních zaměstnanců. Tak si najme přes další firmy lidi na práci v lese. Často jsou to cizinci. Jsou jich stovky. Sází stromky, prořezávají porosty, kácí stromy. Přijedou, vydělají si a jedou domů. Už dva roky se ale objevují lidé, kteří nedostali zaplaceno, bylo jim vyhrožováno násilím a měli hlad.   číst dále Nový český svatý? / Martin Marek, Vít Strobach > NP č.367 > Dějiny přítomnosti Zdá se, že titul zachránce židů se stal dobrým artiklem při budování aureoly národních hrdinů. Právě o tom vypovídá před nedávnem obnovená kauza Jana Antonína Bati. Jestli se podaří tuto stavbu dotvořit, ještě není zcela zřejmé. Na tahu jsou budovatelé kultů a motivy, které je nutné číst mezi řádky.   číst dále Řečník Havel / Tomáš Havlín > NP č.367 > Pošli to dál Rozhovor s Václavem Havlem, odvysílaný 2. ledna Českou televizí v rámci Otázek Václava Moravce, probíhal ve všeobecném a poklidně novoročním duchu. Až do chvíle, než přišla řeč na reformy.   číst dále

Nejčtenější články autora

Poslední Helén / Jan Stern > NP č.594 > Fejeton číst dále Taláršou / Jan Stern > NP č.504 > Fejeton Za mého mládí bylo možno v televizi spatřit leccos. Třeba jste sáhli do takového rukávu a nahmátli jste tam pračku, ledničku, v ideálním případě všechno. Nebo se házely koule do takového velkého klobouku. Anebo se utkávali zaměstnanci Závodu kuličkových ložisek se zaměstnanci Textilany, aby se ukázalo, kdo má lepší zaměstnance. číst dále Učitel / Jan Stern > NP č.526 > Fejeton Musím se doznat k jedné takové charakterové deformaci. Mám značnou touhu poučovat. Krocena bývá tím, že vlastně nemám poučovat o čem, neboť se v ničem nijak zvlášť nevyznám. Ale nedávno ke mně byl osud milostivý a přihrál mi do cesty ideální oběť. Kamarád kamaráda, Švéd žijící u nás, mě pozval na takový edukativní kafe. Prý mu v naší zemi leccos není jasné a rád by byl poučen. číst dále Per aspera ad astra / Jan Stern > NP č.490 > Fejeton Za mého dětství bylo oblíbenou kratochvílí děvčat vedení takzvaného památníčku. Asi víte, o co šlo: o takovou knížečku s prázdnými listy, kterou vám děvče dalo a vy jste mu tam měli něco napsat nebo namalovat „na památku“. Potíž byla, že jsem nikdy jaksi nepochopil tu základní poetiku žánru. Co se čeká? Kde jsou meze? Kdo jsou klasici? Já v tom naprosto plaval. V Rozumu do kapsy o tom nic nepsali a dokonce ani v Pionýrské stezce nenavedli mne na správnou stezku. A tak jsem to bral tak nějak od srdce – základ všech katastrof světa.   číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů