NP č.367 > FejetonMy si na vás posvítímeJan Stern

Před časem jsme v Novém Prostoru představili klenoty české populární kultury. Želbohu, číslo bylo poněkud nevhodně oslavné a mnozí čtenáři správně poukázali na zamlčené negativní aspekty popkultury. A musím přiznat – existují.

 

Na prvním místě bych jmenoval hygienu. Není příjemné této pravdě pohlédnout do očí, leč nelze smlčet, že řada hrdinů české popkultury má s hygienou značné problémy. Nejhůře je na tom zřejmě Čtyřlístek. Nechoďme kolem horké kaše: hrdinové tohoto populárního komiksu si bohužel vůbec nemění oblečení. Zvláště to překvapí u Fifinky, dle všeho fenky. Své růžové šatičky nesvlékla již více jak čtyřicet let, takže musejí mít opravdu dost.

Říká se, že pánské sako nikdy z módy nevyjde, ale Myšpulín by si své sáčko mohl sundat aspoň v parném létě. Oceňme u něj aspoň to, že nosí boty. To se o Bobíkovi s Pinďou bohužel říct nedá. Ani to, že Bobík disponuje tuhými kopýtky, ho myslím neomlouvá – jsme přeci jen ve střední Evropě, že.

Bobík se nejspíše domnívá, že všechnu pozornost módní policie vždy strhnou jeho extravagantní žluté kalhoty, které si zřejmě půjčuje s Danielem Nekonečným, leč to se mýlí.

U party z Třeskoprsk si můžeme říci: jsou to jen zvířata (které patrně polidštila práce). Ale u populárních Rychlých šípů je chození ve stále stejném oblečení doslova ostudné. Hoši takto kazí dospívající chlapce již desítky let. Kvitujme, že v zimě nosí čepice, oceňme, že Mirek Dušín se stal prvním propagátorem žlutého přelivu, leč za průkopníky metrosexuality Rychlé šípy věru označit nemůžeme. Spíše za čuňátka.

I když snad je to až příliš přísné hodnocení, když uvážíme, že tak milovaný Krteček se nejen co chvíli hrabe v zemi, ale dokonce chodí neustále nahý. Jen jedinkrát se pokusil opatřit si kalhoty, s kapsami, ale co se proslavil, už je z něj hippie. A přitom, aniž bychom chtěli být příliš krutí, na exhibování nemá Krteček zrovna ideální postavu. Jeho břišní svaly opravdu nelze označit za vyrýsované...

To Švejk se aspoň, jak známo, jedenkrát převlékl. Z rakouské do ruské uniformy. Leč výmluvné je, že potměšilý Jaroslav Hašek ho za to okamžitě vytrestal upadnutím do rakouského zajetí. Z toho je dobře vidět, že Češi prostě výměnu oblečení neodpouštějí, s výjimkou kratochvilné historické hry na výměnu kabátů.

Krakonoš by vůbec potřeboval celý hodit do pračky. O Hurvínkovi snad není třeba v této souvislosti ani hovořit. Jeho omlouvá snad nízký věk (co je to dnes pětaosmdesátka pro udržovaného chlapa, že), ale co omlouvá Pana Tau? Marně si hraje na elegána, když musíme stále myslet na to, jak asi voní jeho nikdy neměněný oblek…

Jakž takž obstojí z tohoto úhlu snad jen Jára Cimrman, a to jen díky tomu, že se zachovala pouze jeho dosti nezřetelná busta, Limonádový Joe, který ví aspoň to, že mstiteli sluší občas více černá, a Igráček, který je z dobře omyvatelného materiálu.

Avšak hygiena a strnulý šatník nejsou jediné problémy české popkultury. Pochybné je i morální a ideové poselství. Tak kupříkladu zmíněná Fifinka ze Čtyřlístku. S kým to vlastně žije na hromádce? Se starým kocourem, prasetem a zajícem, co má jen na jednu kšandu. Pěkný příklad pro české dívky, pěkný návod, jakého si hledat partnera! Kolik generací dívek takové podprahové signály učinily nešťastnými? Ještěže včas dorazily jihoamerické telenovely, které staré vzory překryly poznáním, že není nad milionáře.

Amarouny? Nechutný product placement nechutného vejce v aspiku! Centrální mozek lidstva? Poslední zoufalá obhajoba centrálně řízené ekonomiky! Saxana? Návod k extrémně nezodpovědnému bungee jumpingu bez lana! Jediným zdravým ideologickým poselstvím tak disponuje zjevně jen Arabela. Její zjevení, že blondýna vždy musí zvítězit nad brunetou, je v zásadě nezpochybnitelné a mravně nosné.

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Nový český svatý? / Martin Marek, Vít Strobach > NP č.367 > Dějiny přítomnosti Zdá se, že titul zachránce židů se stal dobrým artiklem při budování aureoly národních hrdinů. Právě o tom vypovídá před nedávnem obnovená kauza Jana Antonína Bati. Jestli se podaří tuto stavbu dotvořit, ještě není zcela zřejmé. Na tahu jsou budovatelé kultů a motivy, které je nutné číst mezi řádky.   číst dále Obchodníci mezi stromy / Martina Křížková, Marek Čaněk > NP č.367 > Téma čísla Velká firma vyhraje velký tendr. Jenomže nemá dost vlastních zaměstnanců. Tak si najme přes další firmy lidi na práci v lese. Často jsou to cizinci. Jsou jich stovky. Sází stromky, prořezávají porosty, kácí stromy. Přijedou, vydělají si a jedou domů. Už dva roky se ale objevují lidé, kteří nedostali zaplaceno, bylo jim vyhrožováno násilím a měli hlad.   číst dále Kdo je bez viny, nemusí se bát... / Jaroslav Fiala > NP č.367 > Pošli to dál Už je na čase, aby tomu zatnuli tipec. Aktivity fanatických obhájců lidských práv v Izraeli by měly být rovnou zakázány. Proč? Izraelský parlament se totiž rozhodl založit zvláštní komisi, která bude prošetřovat aktivity nevládních organizací, monitorujících porušování lidských práv na okupovaném Západním břehu Jordánu.   číst dále Řečník Havel / Tomáš Havlín > NP č.367 > Pošli to dál Rozhovor s Václavem Havlem, odvysílaný 2. ledna Českou televizí v rámci Otázek Václava Moravce, probíhal ve všeobecném a poklidně novoročním duchu. Až do chvíle, než přišla řeč na reformy.   číst dále

Nejčtenější články autora

My jsme všichni ho-ho / Jan Stern > NP č.459 > Fejeton Občas člověka pronásledují určité nutkavé představy. Člověka běžného (homo ordinaris) třeba představa, že má rozepnutý poklopec, i když nemá. Velké škody při tom nevznikají, krom toho, že si trochu unavíte ruku neustálým ohmatáváním rozkroku. Člověk hollywoodský (homo hollywoodiensis, slangově někdy též ho-ho) má nutkavé představy stejně jako člověk běžný, leč liší se tím, že mu tyto představy přinášejí nikoli malé škody, ale velké zisky. číst dále Jenda Dikobraz Troška / Jan Stern > NP č.475 > Fejeton Vždycky jsem jim záviděl. Filmařům. Že mají svoji internetovou filmovou databázi, kde je konečně objektivně zhodnoceno jejich dílo. My, fejetonisté, samozřejmě nic. Kolem filmů víří emoce, kolem našich textíčků jen občasný dopis do redakce: „Chtělo by to větší písmenka, ale jinak jste fajn.“ Říkám otevřeně: je to demotivující. Občas se proto zasním. A úplně to vidím... číst dále Češi? OK. / Jan Stern > NP č.494 > Fejeton Víte, co je nejčeštější z českých příběhů? Praotec líný vylézt na pořádný kopec? Ale kdeže. Přemysl zanechávající poctivé práce s pluhem ve prospěch politiky? Ne, ne. Babička na Starým Bělidle, co by pro pírko přes plot skočila a paní kněžně (co asi odložila Barunku) se až po pás poklonila? Samá voda. České to všechno snad je, ale nejčeštější nikoli. Ani zdaleka. číst dále Údery otevřenou dlaní / Jan Stern > NP č.460 > Fejeton Existují teorie pravící, že východní bojová umění vznikla tak, že Číňané zkopírovali chvaty vojáků armády Alexandra Velikého při jeho východním tažení. Jenže zatímco Sašovi hošani v boji muže proti muži protivníka prostě flákli nebo kopli, východní lid přiváděl drobnými úpravami dalších a dalších kopií původního originálu bojové chvaty k dokonalosti a takto vzniklo karate, kung-fu, judo a já nevím, jak se ještě všechno to vznešené bitkaření jmenuje. Východní lidy jsou zkrátka v kopírování mistři. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů