Komise by se měla zajímat i o zdroje financování izraelských organizací jako je B´Tselem. Jenže takhle se stále chodí okolo horké kaše. Je totiž pravděpodobné, že aktivisté budou opovážlivě pokračovat dál.
Tahle sorta lidí vykonává svou činnost v souladu s prvním článkem Všeobecné deklarace lidských práv OSN, která říká, že „všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv“. Také drze věří tomu, že kritika vlády je nejen legitimním, ale dokonce základním prvkem demokracie. Navíc tvrdí, že veškeré informace o jejich financování jsou dostupné na jejich webech či ve finančních zprávách. Ale znáte to. Kdo ví, jak to je…
Také sbírají data o chování izraelských vojáků vůči palestinským civilistům. Ještě nikoho přitom nenapadlo, že by mohli představovat bezpečnostní hrozbu. Jako například Mossi Raz, bývalý poslanec, jenž stál na chodníku při protestu proti brutalitě, se kterou armáda zasahuje při pokojných demonstracích. Pan Raz příliš úzkostlivě dbal na dodržování lidských práv Palestinců, například ženy, která na konci roku 2010 zemřela na otravu slzným plynem při nenásilném protestu. Na tom samém místě byl proto zbit policií a zatčen.
Aktivisté jsou také dost zarputilí. Nestydí se sbírat podporu po celém světě, oslovují lidi přes internet, prosí o podporu na Facebooku a žádají, aby jejich podporovatelé psali izraelským velvyslancům. Zkrátka chtějí, aby se o porušování lidských práv vědělo, diskutovalo a aby se porušovat p
řestala. Ta troufalost! Takový projev neloajality! Pro demokracii je přece primární bezpečnost a ne nějaká lidská práva. Ostatně jestli si aktivisté myslí, že nic neprovedli, nemají se čeho bát. Jak pravil starý dobrý Joe McCarthy: „Jestliže se někdo odmítá přiznat, je to ten nejlepší důkaz, že vinen opravdu je.“
