Angličané vynikají ve společenské konverzaci zvané weather talk, tedy nezávazném debatování o počasí. Jsou na ní náležitě hrdí, patří takřka k národnímu kulturnímu dědictví. Dokonale totiž vyjadřuje anglosaský přístup k životu a pojetí zdvořilosti. Komunikace přece většinou neslouží ke sdělování novinek, ale naopak potvrzování a upevňování stávajících vazeb. Hovor o počasí je k takovému účelu ideální. Vzhledem k bohatství a proměnlivosti meteorologických jevů se jako téma nikdy nevyčerpá. Je dokonale zdvořilý, nikomu neleze do soukromí. Zároveň se ovšem počasí každého osobně dotýká, má k němu tudíž co říci. Nikdo za něj ovšem není odpovědný, nikomu nenarušuje jeho přesvědčení a je velmi jednoduché vůči němu dosáhnout konsensu. Všichni se přeci shodneme na tom, kdy je hezky a kdy ošklivo. Ani názor, že už by mohlo sprchnout, nikoho nepohorší a dokonce i romantici kochající se bouřemi a vichry z vrcholků hor nevyvolávají společenské odsouzení. Procházet se v dešti a nečasu je možná trochu excentrické, ale může vám přinést sympatie pro nezhýčkanost.
ÚLOHA POVĚTRNOSTI V DĚJINÁCH NÁRODA
Počasí je prý vždycky hezké, praví pořekadlo a něco na tom jistě je. Alespoň u nás, kde se meteorologické extrémy příliš nevyskytují a tedy ani jejich oběti. Jako bychom byli jedním z mála národů, který si může dovolit se počasím příliš nezabývat. Nezávisí na něm totiž náš blahobyt a fyzické přežití tak bezprostředně, jako jinde. Jsme v mírném pásmu a vnitrozemí, takže nemusíme vyhlížet období dešťů, bát se mořských bouří, ani vymýšlet desítky pojmenování pro sníh či intenzitu deště a větru. Není v nás uložen strach a respekt před živly, ale ani vděk. Takové Rusko několikrát zachránil generál zima a Japonsko vděčí za svou existenci rozmaru počasí, když při pokusu o mongolskou invazi roku 1281 zničil Kublajchánovu flotilu silný tajfun, Japonci pojmenovaný Kamikadze, tedy „božský vítr“. To u nás počasí rozhoduje hlavně o tom, bude-li dost ovoce na pálení slivovice a chmele k vaření piva.
SVIT A TROPY
To ovšem neznamená, že by nás počasí nezajímalo. Je totiž nepochybné, že nebýt povětrnosti, přišla by média o podstatnou část své náplně i publika. Počasí je jednou z mála výjimek, kdy do médií proniknou i dobré zprávy. Vedle anomálií se referuje i o tom, že se nic hrozného neděje a je hezky. Každé jaro nás pak provází zprávy o odkládání svrchníků a netrpělivě se čeká na první teplý den, kdy se ženy odváží ve větším počtu obléknout minisukně.
S blížícím se časem dovolených a prázdnin se začíná spekulovat o průběhu léta, roste poptávka po dlouhodobých předpovědích a objevují se i odborněji laděné materiály s povzdechy, že počasí zatím rozvoji vědy vzdoruje a nedaří se ho ani dlouhodobě předpovídat, natož ovlivňovat.
O to podrobněji je však vývoj počasí mediálně pokrýván. Žádný jeho aspekt nezůstane ušetřen. Zvláště přísně je posuzována intenzita slunečního svitu a jeho vliv na teplotu vody. Vždyť nic tak neovlivňuje lidské rozpoložení, jako přísun slunečních paprsků. O tom vědí své depresemi decimované severské národy, kterým na cesty za lepším počasím dokonce mnohdy přispívá velkorysý sociální systém.
Je-li slunečních paprsků dostatek, dočkáme se obrázků dětí brouzdajících se v kašnách a dvojic vyhřívajících se na lavičkách. Avšak všeho moc škodí a tak se idyla snadno může zvrhnout ve vlnu tropických veder, kosících ve velkém kardiaky a seniory. K té neodmyslitelně patří i nějaký ten pejsek nebo dokonce dítě podušené v autě zaparkovaném před hypermarketem. BOJ O ZRNO V případě chladného a deštivého počasí přijdou na přetřes dopady na ekonomiku. Rozebírají se vyhlídky majitelů plováren, hoteliérů, cestovních kanceláří, výrobců zmrzliny i pivovarů. Doporučují se destinace s nejvyšším počtem slunečných dní v roce a nejnižším průměrem srážek. Fenoménem posledních let jsou letní festivaly, které se vyvinuly v samostatný silný průmysl, ovšem velmi závislý na počasí.
Co naopak mizí, to jsou zprávy o vlivu počasí na zemědělství, dříve tak oblíbené nebo spíše ideologicky protlačované. Každý pamětník si vzpomene na „boj o zrno“, dramatické zpravodajství z průběhu žní. Od začátku jara byly noviny a televize plné zpráv o vlivu počasí na průběh polních prací, média s obavami sledovala mrazíky spalující květy a pupence, bouře a krupobití ničící úrodu. V padesátých letech bylo snad i počasí podezíráno ze spolupráce s ideologickým nepřítelem a zemědělec byl zobrazován jako hrdina, rvoucí se s živly o náš blahobyt. Tento poněkud přepjatý přístup dnes nahradil opačný extrém. Stesky venkovanů nad suchem či naopak záplavami způsobenou neúrodou se berou jako výmluvy a nátlak mající za cíl vymámit nějakou tu dotaci a kompenzaci navíc. Vliv počasí na dostatek a cenu potravin dnes veřejnost nevnímá. Vždyť nás už nic nenutí k soběstačnosti. Místní neúrodu je snadné kompenzovat dovozem třebas z opačné strany zeměkoule a ceny dnes netvoří zemědělci, nýbrž prodejní řetězce. Spotřebitel se nanejvýš podiví, že jsou letos banány levnější než brambory.
Navzdory všem korigujícím mechanismům zůstává počasí v tržní ekonomice velmi rušivým prvkem. Do předem spočitatelného, stálému růstu a vylepšování podléhajícího prostředí, vstupuje jako deus ex machina, který staví vše na hlavu. Lidstvo vynakládá obrovské úsilí o vymanění se z vlivu povětrnosti, ale příroda nás stále znovu přesvědčuje, že pokornější snaha o přizpůsobení je cesta schůdnější a efektivnější.
PORUČÍME VĚTRU DEŠTI
Velmoci jako USA, Rusko a Čína nicméně výše uvedené doporučení zanedbávají a snaží se počasí ovlivňovat. Jaké nezamýšlené důsledky a externality to přinese, se zatím můžeme jen domýšlet, jisté ale je, že společnost ani právní systém zatím na nic takového nejsou připraveny.
První předzvěsti jsou znepokojující. V Číně už existuje úřad pro úpravu počasí, kterému se loni v listopadu místo plánovaného deště podařilo v Pekingu vyvolat sněhovou kalamitu. V Rusku už je tradicí o velkých svátcích rozhánět z letadel mraky pomocí kapalného dusíku, aby se zajistilo pěkné počasí. Experimenty s vystřelováním jodidu stříbrného do mraků za účelem vyvolání deště se podnikají dlouhá léta v USA, výsledky jsou celkem uspokojivé, nikoli však stoprocentní. Větší obavy a dohady ovšem vzbuzuje americký projekt HAARP. Jedná se o vysokofrekvenční radary a vysílače, které mají za úkol zkoumat ionosféru. Projekt je vysoce utajen, ale z dostupných pramenů vyplývá, že probíhají i snahy o aktivní ovlivňování ionosféry a Rusko dokonce USA obvinilo, že HAARP je pokusem o vývoj geofyzikální zbraně. Některé konspirační teorie projekt podezírají z vyvolávání přírodních pohrom a ovlivňování počasí. Venezuelský prezident Hugo Chávez dokonce po nedávném zemětřesení na Haiti prohlásil, že se jednalo o následek nepovedeného testu HAARP.
BYZNYS S POČASÍM
Zatím si však počasí stále dělá co chce, takže nezbývá, než se snažit o jeho maximálně přesnou a dlouhodobou předpověď. Nejrůznější varianty Počasí a Počasíčka jsou základním pilířem infotainmentu, informační zábavy. Na proměnách podoby předpovědi počasí lze ideálně demonstrovat proměny doby. Seriózní obrýlené pány a dámy s meteorologickým vzděláním dnes nahradily modelky a celebrity, které se nezatěžují prouděním okluzních front ani milibary či hektopascaly. Letci a další specialisté si svou předpověď najdou na odborných serverech, ostatním stačí přehledná infografika.
Zjednodušování má však své meze. Proto Český hydrometeorologický ústav publikoval letos v březnu otevřený dopis, ve kterém upozorňuje, že meteorologie (věda o počasí) a klimatologie (věda o podnebí) jsou komplikované fyzikálně- geografické vědy, jejichž výstupy nebývají zcela triviální a jednoznačné. Zdůrazňuje, že není možné publikovat odhady vývoje počasí na více než třicet dní dopředu a ohrazuje se vůči zprávám vyráběným firmou Meteopress a dalšími, kteří informace o počasí nepřijatelně bulvarizují.
Bohužel, už staré kroniky dokazují, že zveličování a senzace budící popisy neobvyklých klimatických jevů provázejí lidstvo odnepaměti. Naštěstí ten, kdo má dnes o počasí opravdový zájem, má k dispozici nepřeberné množství webových stránek s amatérskými i profesionálními informacemi. Než vyrazíte na procházku, zkuste se třeba podívat na údaje z meteorologického radaru ve vašem okolí, ať si máte se sousedy o čem povídat.
