NP č.337 > FejetonJan Stern ví hodně o mužích a nebojí se zeptat!Jan Stern

Vážení čtenáři, musím vám říct, že minulé číslo Nového prostoru věnované tématu „muži“ vzbudilo veliký ohlas. Zejména mezi čtenářkami. Mnohé z nich byly tématem přímo rozrušeny, avšak zjevně nebyly uspokojeny. Popravdě, nedivím se. Marně jsem redakci přesvědčoval, aby číslo ozdobili velkoformátovým snímkem Van Dammova bicepsu, Šebrleho půlek, Beckhamových vypolstrovaných slipů, nebo aspoň Sternova mrštného pera.

 

Pravda, tentokrát jsem se ani já zrovna nevycajchnoval, když jsem do takto tematizovaného čísla vnutil svůj rádobysatirický fejeton průhledně zesměšňující českou politickou scénu. Ani mě rozdováděné ženské libido čtenářek tudíž nemohlo odpustit. A proto jsem dostal třeba takovýto dopis: „Milí pane Sterne. Jak jen jste nás zklamal! Dychtivě jsem brala do rukou číslo NP s tématem Muži s nadějí, že právě vy, Carrie Bradshaw českých médií, znalec mezilidských vztahů, konečně nám zmateným ženám řeknete celou pravdu o mužích a poradíte, jak mezi nimi třídit, vybírat, jak je zkrátka prokouknout!“ Chápu a soucítím. A vím, co je má povinnost. Vždyť kdo jiný už by českým ženám měl pomoci a poradit, když ne čtyřicetiletý, stále svobodný, bezdětný, nezadaný, lehce oplešatělý (leč efektní přehazovačkou oslňující) sběratel fotbalových kartiček žijící stále u maminky, v jehož šatníku dominují tesilové kalhoty a sandály. Vím, že mě potřebujete. Jsem zde, radím a nemohu jinak. Tak tedy. Muže dělíme do čtyř základních kategorií. Nazývají se „první býk“, „druhý býk“, „třetí býk“ a „čtvrtý býk“. Pokud vám tyto odborné termíny dělají trochu potíže, pak vás jistě zorientuje krátká teoretická odbočka, jež vám připomene bajku, z níž je ta prastará typologie odvozena: Jsou čtyři býci na kopci a koukají do údolí na pasoucí se krávy. První, dvacetiletý, býk povídá: Chlapi, vemem to dolů tryskem a každýmu připadne pět krav! Druhý, třicetiletý býk povídá: no, mohli bysme tam seběhnout, ale mě by úplně stačila jedna kráva. Třetí, čtyřicetiletý býk na to: hele, jestli s námi něco chtěj mít, tak ať jdou nahoru. A čtvrtý, padesátiletý: když se skrčíme, možná nás neuviděj. Jistě chápete, že pro základní třídění mužů je býčí terminologie extrémně vhodná. A jistě také chápete, že před kategorií „první býk“ je třeba utíkat, kdežto kategorie „třetí a čtvrtý býk“ jsou naprostou nepoužitelné. Chcete-li na muže políčit, musíte pracovat s druhým býkem. A teď je zde ovšem to zásadní dilema, jak rychle a bezbolestně, pokud možno na první schůzce, poznat, že druhý býk není úplný idiot. Pomineme-li poznávací znaky jako tesil, tričko s nápisem Harvard Funds, nebo neochotu sedět u okna kvůli ostřelovačům na střechách, existuje sofistikovaná rozpoznávací metoda, jak muže ohodnotit během chvilky a bezpečně rozpoznat jeho charakter. Je třeba ho pozvat na pizzu. Ano, podle toho, jak muž jí pizzu, se pozná, co je zač. Alespoň tak se praví v nejnovější odborné literatuře, k níž my, odborníci na mezilidské vztahy, máme přístup a čas od času hodíme nějaký ten drobet prostému lidu. Tedy, pozor zejména na následující varianty: 1/ jí pizzu příborem - emocionálně blokovaný, nenápaditý v erotické oblasti, vaše tělo bude považovat za přístroj a bude věřit, že když zmáčkne v příslušné intenzitě příslušný knoflík, dostaví se orgasmus. Sterilní neschopa. 2/ bere pizzu do obou rukou, jednou si podpírá základ, druhou ukusuje špičku - nešikovný nemotora, sex s ním bude jako jít do zhasnuté garáže s Pierrem Richardem. Možná se zasmějete, ale pro život naprosto nevhodný. 3/ jí pizzu jednou rukou, přičemž jí lehce prohýbá, aby ze špičky trojúhelníčku nic nespadlo - velký pozor, rozený manipulátor a domácí diktátor! Věří, že se mu ve všem přizpůsobíte a nebude váhat si to vynucovat. Hledá služku a přívěsek! 4/ trojúhelník pizzy zabalí a vytvoří z ní ruličku - tady nechť vám blikají kontrolky! Bezpochyby jde o perverta. Navíc poněkud dezorientovaného. Nejspíš ani neví, co chce: jí pizzu a dělá z ní omeletu. Zmizte dokud je čas! Možná vás teď napadá: a jak tedy jí pizzu onen ideální správňák? Ten Pan Dokonalý? Jak ho k sakru poznám? Bohužel, o této variantě seriózní odborná literatura nehovoří. Pokud vás to frustruje, milé dámy, doporučuji zakoupit plakát s Beckhamem. Anebo vyrazit na kopec.

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Univerzity čobogaj něbogaj / Jan Stern > NP č.472 > Fejeton Jeden dosti přeceňovaný autor kdysi vydělal pár milionů na tom, když nám prozradil, že všechno, co kdy potřeboval znát, se naučil v mateřské školce. Já, jakožto autor dosti nedoceněný, myslím si o tom svoje. číst dále Teorie vyhnaného psa / Jan Stern > NP č.523 > Fejeton Existuje takový starý příběh z Pobřeží slonoviny. Místní král Ahoussi se tam jednoho dne dostal do jakési „krize legitimity“. Najednou jeho poddaným přestalo být jasné, proč by ho vlastně měli poslouchat. Ahoussi však znal tajemství moci, a tak jednoho dne vyhlásil přísný zákaz přítomnosti psů ve vesnicích. číst dále Plastic peoples / Jan Stern > NP č.527 > Fejeton Nedávno jsem seděl na kávě s jedním Švédem a jedním domorodcem. Bavili jsme se o národech. Švéd byl hodně zcestovalý, a tak jsme brzy žebronili o nějaký dojem z českého kmene. číst dále Kávička a jiné omyly / Jan Stern > NP č.532 > Fejeton Miluju statistiky. Lidé se jimi dají krásně překvapovat. Když se řekne „káva", neřkuli dokonce „kultura kávy", co si pod tím představíte? Nejspíše pařížskou kavárnu, před níž na vratkých židličkách posedávají nikam nechvátající básníci. Anebo úzkou uličku v Římě, s dvěma stolky vystrčenými na ulici, u nichž posedávají rovněž nikam nespěchající fotbalisti. číst dále