Patrně první jesličky vystavil František z Assisi s přáteli roku 1223 a jako velký milovník zvířat do nich umístil živého volka a oslíka. Od té doby se stavění vánočních betlémů šířilo po celém křesťanském světě a betlémářství se postupně stalo specifickou součástí lidové kultury.
V průběhu staletí se podoba betlémů měnila, vznikaly krajové rozdíly, základní figurky byly doplňovány o postavy z blízkého okolí a výjev byl zasazen do místního, nebo naopak zcela vymyšleného prostředí. A tak malého Ježíška, zlehounka ovinutého řídkým plátýnkem, navštíví pasáček v huňatém kožíšku, selka v kroji a myslivec v uniformě s jezevčíkem u nohy. Opodál se prochází kohout, naparuje krocan a pod dozorem psů neurčitého plemene se batolí chundelaté ovečky s několika růžovými vepříky. Z nedalekého porostu zasněžených smrčků hupká kulaťoučký králíček a za ním vykukuje stádo srnek. Jistě, betlémy nejsou učebnice. Kteří živočichové by se ale u jesliček v biblickém Betlémě mohli skutečně objevit?
Z divokých zvířat by to byly především druhy obývající území mezi Středozemním mořem a Arabskou pouští, tedy dnešní Izrael a Palestinu. Tato oblast se díky své zeměpisné poloze, subtropickému klimatu a pestré škále biotopů pyšní vysokou biodiverzitou. Od biblických časů se ovšem složení fauny proměnilo, ať už vlivem přirozených procesů, nebo lidské činnosti. To se odráží i v textech samotného Písma; v raném Starém zákoně se například objevují velcí savci typičtí pro africké savany, zatímco v Novém zákoně jsou to spíše druhy pouští a vyprahlých pastvin. Řada živočichů zde vyhynula poměrně nedávno, často kvůli ztrátě biotopů, lovu nebo kombinaci obojího.
Současný výčet fauny regionu obsahuje více než sto druhů savců, přes pět set druhů ptáků, asi sto druhů plazů nebo kolem třiceti tisíc druhů bezobratlých.
K nejatraktivnějším, ale bohužel i nejvíce ohroženým živočichům patří velké šelmy. Lev, gepard nebo medvěd odtud vymizeli na začátku minulého století a dnes už tu není jistá ani přítomnost levharta. Území však stále ještě obývá hyena žíhaná a několik psovitých šelem – lišky, šakal obecný a vlk. Vyskytuje se tady také daman skalní, savec navzdory své hmotnosti činící pouhých několik kilogramů příbuzný slonům a sirénám. K nejnápadnějším a největším živočichům oblasti patří kopytníci, například tři druhy gazel, kozorožec núbijský nebo do přírody znovunavrácený přímorožec arabský. Naopak snadno přehlédneme různé drobné savce jako hmyzožravce, netopýry či hlodavce.
PŘEDSTAVA PĚKNÉHO FIGURÁLNÍHO BETLÉMU, V NĚMŽ SE SVATÉ RODINĚ KLANÍ PŘÍMOROŽEC ARABSKÝ VE SPOLEČNOSTI KOZOROŽCE NÚBIJSKÉHO A GAZELY DORKAS, JE – ALESPOŇ PRO ZOOLOGA – NEODOLATELNÁ.
Svůj boj o přežití tu prohrál i největší žijící pták světa, pštros dvouprstý, v současnosti však probíhají pokusy o jeho reintrodukci. Můžeme zde potkat také pelikány, kormorány, fregatky, čápa marabu, plameňáka růžového, ibisy, faetona červenozobého, různé dravce, kukačky, ledňáčky, vlhy a mnohé druhy pěvců.
Začátkem 20. století vymizel z regionu i největší zástupce plazů, krokodýl nilský. Žije zde ale několik druhů želv, ještěrek, gekonů, scinků, agam, chameleon obecný, varan pustinný a řada hadů, včetně několika druhů zmijí a kobry stepní.
Méně nápadná, avšak velmi početná, je fauna bezobratlých. Za všechny jmenujme alespoň známého brouka vrubouna posvátného nebo mravence zrnojedy, na jejichž píli poukazoval i král Šalomoun.
Na obranu našich betlémářů nutno podotknout, že v této oblasti můžeme zastihnout i živočichy, které dobře známe od nás, například zajíce polního, jezevce lesního, lišku obecnou nebo některé druhy ptáků.
V biblickém Betlémě bylo nepochybně také mnoho domestikovaných zvířat, zejména koz, ovcí, oslů či turů. Naopak psi, a také velbloudi, tu příliš rozšíření nebyli a kočky domácí zde byly téměř neznámé, přestože se v nedalekém Egyptě těšily velké oblibě.
Jak převratné události popisované v Novém zákoně přesně probíhaly, už asi nezjistíme. Nicméně představa pěkného figurálního betlému, v němž se svaté rodině klaní přímorožec arabský ve společnosti kozorožce núbijského a gazely dorkas, je – alespoň pro zoologa – neodolatelná.
Klára Bezděčková je zooložka. Pracuje v Muzeu Vysočiny Jihlava, jejím hlavním zaměřením je myrmekologie, tj. studium mravenců.
Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete online či poštou přímo do své schránky!
