NP č.599 > Téma čísla„Ten, který ví“ aneb šamanismus v moderní doběŠárka Vlasáková

„Lidé hledají odpověď na otázku, kdo jsou, jaké mají kořeny a jaký je smysl jejich života,“ říká facilitátor a průvodce šamanskými technikami Ondřej Bahník. Podle něj ale odpovědi nenajdou v televizi ani ve vzdělávacím systému. Stále více lidí se proto obrací na šamany, kteří jim je pomáhají nacházet skrz tradiční rituály, bylinné odvary nebo potní chýše.

Co si máme v dnešní době představit pod pojmem šamanismus?

Slovo šaman je sibiřského původu a znamená „ten, který ví“. Pojem šamanismus používáme pro celou řadu technik, nauk, kosmologií a přechodových rituálů v rámci různých tradic. V každé kultuře říkáme šamankám a šamanům jinak a liší se také náplň jejich práce. Někdy to jsou léčitelé, vypravěči, udržovatelé tradice a kosmologie, vedoucí obřadů, průvodci skrze přechodové rituály, správci rovnováhy v komunitě a také ve vztahu mezi komunitou a přírodou. Ale je rozdíl mezi například Inuity, amazonskými tradicemi, sibiřským šamanismem nebo asijskou rituální praxí.

 

Sám sebe považujete za facilitátora a průvodce šamanskými technikami. S jakými technikami pracujete?

Já pracuji jako bylinář, tradiční léčitel a průvodce některými přechodovými rituály. Dělám spirituální léčení a očisty osob i prostorů, během kterých zpívám staré písně a v posvátném transu volám předky k pomoci. Také se věnuji pomoci lidem v integraci náročných zkušeností z rozšířených stavů vědomí různého druhu a lidem v psychospirituální krizi.

 

Z jakých důvodů vyhledávají lidé šamany a co jim může šamanismus přinést?

Někteří lide se snaží obnovit kontakt s přírodou a její cykličností, jiní s cyklem života jako takovým. A tak se navrací přechodové rituály jako přijetí dospělosti, hledání vize a smyslu, svatba, přechod do moudrého věku, přijetí smrtelnosti a příprava na odchod. Jiní lidé se zajímají o celostní pohled na své zdraví, prevenci nebo léčení nemoci.

Je důležité vyhledávat zkušené a bezpečné průvodce, kteří dodržují základní etické rámce.

Existují naopak i nějaká rizika?

Nebezpečné může být vydat se za člověkem, o kterém si nezjistíme informace předem. Je důležité vyhledávat zkušené a bezpečné průvodce, kteří dodržují základní etické rámce. V původních kulturách se na pozici šamana či léčitelky studuje mnoho let, někdy i dekády. Kmenová struktura a rada starších učí a podporuje svoji komunitu, ale také dohlíží na její praxi, kdežto u nás taková supervize a přirozená autorita není. Šaman je ten, kdo to o sobě prohlásí. Je tedy potřeba zjistit reference na člověka, za kterým se chystáte, a pak si při první návštěvě ujasnit podmínky a průběh společné práce.

 

Při společné práci se jako metody používají např. zvukové stimulace či tance. Jaké všechny postupy mohou léčitelé během rituálů aplikovat?

Mluvíme-li o šamanském léčení, tak rozdíly jsou nejen mezi jednotlivými kulturami, ale každý praktik používá své osobní písně a postupy osvojené v průběhu výcviku i iniciace. Kromě tradičního bylinářství mohou léčitelé pracovat se stavem posvátného transu, do kterého uvede léčitel obvykle sám sebe, velmi výjimečně klienta. V tomto rozšířeném stavu vědomí si šaman otevře přístup ke kolektivnímu nevědomí a „cestuje mezi světy“, kde hledá nejen spirituální příčinu nemoci klienta, ale především praktické rady a postupy, jak klientovi pomoci. Některé šamanky „odfukují“ špatnou energii tabákovým dýmem nebo ji smývají odvary z léčivých bylin. Pracuje se s vykuřovadly, půstem nebo léčivou silou přírody, například u pramenů. Některé národy používají i entheogenní látky, které jsou u nás známé jako psychedelika. Jejich léčebný a terapeutický potenciál je sice dnes už doložen mnoha vědeckými výzkumy, avšak u nás je jich naprostá většina zakázaná. Já osobně místo toho používám techniku holotropního dýchání, která také pracuje s potenciálem rozšířeného stavu vědomí, ale to je evokováno pouze prací s dechem, hudbou, terapeutickou prací s tělem a následnou arteterapií.

MYLNOU PŘEDSTAVOU JE, ŽE SI ČLOVĚK MUSÍ VYBRAT MEZI PŘÍRODNÍ NEBO MODERNÍ LÉČBOU. NEJLEPŠÍ VÝSLEDKY PŘINÁŠÍ, KDYŽ OBA PŘÍSTUPY SPOLUPRACUJÍ A NAVZÁJEM SE DOPLŇUJÍ. 

Jak si můžeme představit průběh jednoho rituálu?

Pro příklad zmíním jednu přechodovou tradici ze Severní a Střední Ameriky známou jako „hledání vize“.  Není léčebnou technikou, ale rituálním přechodem do dospělosti nebo také integrací osobního procesu během krize středního věku. Po pečlivé přípravě a očistě v tradiční sauně – potní chýši – se adepti odebírají do lesů nebo na posvátnou horu. Tam stráví v modlitbách a koncentraci tři dny a tři noci bez jídla, pití a spánku. Pod dohledem stařešinů, kteří adepta v průběhu párkrát navštíví, dochází k uklidnění mysli a silnému transformačnímu procesu. Po ukončení „vision questu“ se scházejí již dospělí absolventi sdílet zprávy a vize, které v lesích načerpali. Podobné formy praxe lze najít i u nás, často upravené pro moderního člověka ztraceného v západní, konzumní a uspěchané společnosti. Lidé vyhořelí z práce nebo na životní křižovatce se vydávají hledat vizi a vnitřní sílu. Pravidelně je navštěvuje šaman nebo psychoterapeutický doprovod, který pomáhá s integrací celé zkušenosti.

 

Průvodce šamanskými technikami u nás rozhodně nepatří k tradičním povoláním. Jaká byla vaše cesta k této profesi a co všechno jste na ní zažil?

K tradičnímu léčitelství a bylinářství jsem se dostal asi v jedenácti letech. Tato oblast mě dlouho jen zajímala a přitahovala, zlom přišel až s přímou zkušeností se šamanskou prací se šamany ze sibiřské Tuvy, Střední i Jižní Ameriky. Později jsem absolvoval i Grofův transpersonální trénink, což je vzdělání v holotropním dýchání a transpersonální psychologii. Několikrát ročně se setkávám se stařenkami a stařešinami z původních kmenů, kteří následují generační zkušenost nepřerušených původních tradic, a podstupuji výcvik, který nemá žádné završení, ale je to systematická, celoživotní práce na sobě.

 

„Šamani provozují černou magii“ nebo „ je to náboženská sekta“, jsou jedny z nejčastějších mýtů, se kterými se vaše odvětví potýká. Setkáváte se s nějakými vy sám?

První je určitě naše romantizovaná představa o průvodcích. Díváme se na ně jako na osvícené ženy a svaté muže, kteří určitě žijí příkladným a předpisovým způsobem. Ale na to, aby byli dobrými léčiteli, nebo aby nás bezpečně provedli přechodovým rituálem, nutně nemusí být osvícení, vegani nebo ve vztazích bezchybní lidé. Druhou mylnou představou je, že si člověk musí vybrat mezi přírodní nebo moderní léčbou. Nejlepší výsledky přináší, když oba přístupy spolupracují a navzájem se doplňují.

 

 

 

Pořiďte si elektronické nebo tištěné předplatné a nepropásněte už ani jedno číslo! I v rámci předplatného můžete přispět polovinu svému oblíbenému prodejci.


Šárka Vlasáková autor / Šárka Vlasáková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA