Šálek voňavé kávy jako příjemné probuzení po ránu, stmelovací prvek při setkání s přáteli, pravidelný rituál s kolegy v práci nebo nepostradatelný životabudič během zkouškového období na vysoké škole. Pro mnoho z nás je kofein, který konzumujeme v největším množství právě ve formě kávy, neodmyslitelnou součástí každodenního života, protože nás dokáže povzbudit, probudit a projasnit nám náročný den. Zároveň je ale klasifikovaný jako globálně nejvíce užívaná droga. Jeho spotřeba na hlavu je v Evropě dokonce vyšší než ve zbytku světa, v Česku pak dle průzkumu Českého statistického úřadu z roku 2022 připadá ročně na jednoho obyvatele asi 2,6 kg kávy.
Dobrý sluha, ale zlý pán
„Kofein obecně přináší nabuzení a vyšší soustředěnost. Tím pádem ale může zvyšovat i napětí a úzkostnost, které můžou být prožívány negativně třeba jako pocity ohrožení, a to zejména u lidí, již dlouhodoběji trpí stresem nebo úzkostmi,“ vysvětluje psycholog z Lékařské fakulty v Plzni Vojtěch Pišl. K dalším negativním dopadům pití kávy patří problémy se spánkem a s nimi spojené poklesy nálad, zvýšený tep, bušení srdce či třes. Konzumace vysokých dávek (neboli odborně intoxikace kofeinem) pak může přivodit až bolesti hlavy, vzrušení či nesourodou řeč. Podle Pišla i dalších odborníků ale může káva působit i blahodárně. Stěžejní je dbát na správné množství. Souhrn Americké psychologické asociace (APA) prezentuje jako optimální denní dávku asi 400 miligramů kofeinu, což vychází na tři až čtyři hrníčky kávy.
Ženy, které pily alespoň čtyři hrníčky kávy denně, měly o 20 % nižší riziko rozvoje deprese.
„Káva může být přínosem v případě, kdy je člověk přespříliš utlumený. Ať už je to v důsledku únavy, nebo třeba depresivních sklonů,“ popisuje psycholog. Právě vliv kofeinu na deprese zkoumal i Michael Lucas z Harvardské univerzity. Ve své studii z roku 2011 zjistil, že ženy, které pily alespoň čtyři hrníčky kávy denně, měly o 20 % nižší riziko rozvoje deprese. Další jeho studie o dva roky později zase potvrdila souvislost mezi pitím dvou až čtyř dávek kávy denně a 50% snížením rizika sebevraždy u mužů.
Podpora myšlení i prevence demence
Lahodný nápoj slibuje ale i další benefity. Jak vyplývá ze současných studií z oblasti psychologie, psychiatrie či neurovědy (zveřejněných například v recenzovaných časopisech jako Scientific Reports nebo Frontiers in Psychology), káva zvyšuje kognitivní výkon, pomáhá zrychlit reakce a udržet pozornost a dodává pocit energie i motivace k určité činnosti. V minulosti byla proto dokonce doporučována jako účinná pomoc proti fyzické i psychické únavě u dálkových řidičů a vojáků v boji. Navíc má kromě krátkodobých pozitivních efektů mít i dlouhodobé podpůrné účinky. Obsažené antioxidační látky spolu s povzbuzujícím účinkem kofeinu by totiž podle dalších výzkumů publikovaných v Journal of Alzheimer´s Disease měly snižovat riziko kognitivního poklesu a potlačovat poruchy paměti, což by pití kávy řadilo mezi ochranné faktory proti neurodegenerativním onemocněním, jakými jsou demence nebo Alzheimerova choroba. Jedna studie dokonce zaznamenala, že u jedinců, kteří ve středním věku pili tři až pět šálků kávy denně, došlo ke snížení rizika propuknutí těchto nemocí ve stáří až o 65 %. Psycholog Pišl ale mírní nadšení: „Nemůžeme bohužel přesně určit, že za zachováním zdraví těchto lidí stojí právě kofein. Mohou to ovlivňovat i jiné faktory, jako například geny nebo rozdíly v sociálním postavení mezi pijáky kávy a těmi, kdo se jí vyhýbají,“ objasňuje.
A jak je to s tou závislostí?
Účinek kofeinu spočívá v blokování adenosinových receptorů v mozku, což snižuje pocit únavy a podporuje bdělost. „Adenosin působí tlumivě. Jeho nárůst v mozku signalizuje únavu, protože když se naváže na receptory na povrchu neuronu, snižuje pravděpodobnost jejich aktivity. A kofein brání tomuhle spojení, čímž dané neurony tak trochu povzbuzuje, a zjednodušeně zvyšuje i činnost celého mozku,“ vysvětluje neurobiologický proces Pišl. Nejvyšší koncentrace kofeinu v těle je pak zhruba 30 až 60 minut po jeho vypití, což způsobuje, kávomilcům známý, efekt přívalu energie. První účinky však můžeme pociťovat už po 15 minutách. Jako psychoaktivní návyková látka ovšem může vyvolávat závislost. Kofein totiž stimuluje také uvolňování dopaminu, neurotransmiteru spojeného s pocitem štěstí. Právě ten přispívá k rozvoji závislostního chování. „Závislost na kávě může být psychická i biologická, tedy že člověku kofein chybí, když si ho nedá. Samu o sobě ji ovšem nevnímám jako příliš problematickou. Rizikové je spíš, pokud člověk kávu pije navzdory tomu, že mu škodí,“ uzavírá psycholog Vojtěch Pišl. „Pro odvyknutí stačí většině lidí rozhodnout se, že budou kofeinové nápoje nahrazovat něčím jiným. Pokud to jedinec z nějakého důvodu nezvládá, je namístě obrátit se na lékaře nebo psychologa,“ dodává.
Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete elektronicky nebo poštou přímo do schránky! I při objednání přes internet můžete podpořit svého oblíbeného prodejce.
