Já jsem teda spíš na to psaní, můžete mi prosím vysvětlit, co vlastně děláte?
Ono když se řekne ilustrátor, tak si každý představí knižní ilustrace, ale ty já skoro nedělám. Teď třeba hodně spolupracuju s lidma, co dělají porcelán. Loni jsem pro galerii Křehký navrhl postavičku ptáčka a ta se pak přes takovou sítotiskovou aplikaci natiskne na fólii, která se pak při vypalování porcelánu s tím materiálem spojí. A taky hodně spolupracuju s kamarády designéry, protože se všichni známe ze školy.
A co máte za školu?
Vystudoval jsem design na UMPRUM. Vůbec nechci o té škole říkat nic špatnýho, ale kontakt na mý spolužáky, to je vůbec to nejlepší, co mě tam potkalo.
Takže si navzájem dohazujete práci?
Přesně tak. Teda mně je ta práce spíš dohazovaná, já nejsem tak průbojnej, mně ty lokty prostě chyběj. Ale pomáháme si navzájem. Mně hodně pomohla nominace na Czech Grand Design v kategorii Ilustrátor roku, což bylo loni poprvé, kdy se v rámci týhle ceny otevřela možnost i pro ilustrátory. A ono to člověka najednou vytáhne mezi designéry, fotografy a módní návrháře, což jsou dlouhodobě poměrně celebrity, zatímco ti ilustrátoři jsou většinou zalezlí introverti a najednou jste s nima v tom světle a děláte rozhovory do novin... (směje se) Myslím, že je to pro ilustraci skvělý, že nás takhle poctili vlastní kategorií.
Já znám ilustrátory hlavně z vtipů...
Jo, to máte pravdu, lidi si z ilustrátorských osobností vybavujou hlavně ty legendy, jako byl Renčín, Jiránek, Šalamoun, co dělal maxipsa Fíka, Slíva, Barták, takže ilustrátoři byli důležití vždycky, u těchhle pánů bych dokonce řek, že superdůležití.
hospoda a ubalená cigareta, to je můj největší inspirační motor
A Honzo, říkal jste, že píšete, to mě zajímá. Co teď máte rozepsaný konkrétního?
Ženský na prodejním místě, který ode mě kupujou časopisy, si přály nějakou pohádku pro děti, tak teď píšu jednu velikou, je to zhruba v rytmu Pyšný princezny. Mám tam čaroděje, kterýho na konci zničím, a dlouho jsem nemoh přijít na to, jaký mu dát jméno, aby se lidi smáli. Až jsem si nedávno pustil film Predátor a už jsem to měl – bude to Bledátor. Takhle já chytám inspiraci. A ilustrátor to má s inspirací jak?
Já jsem takovej rozplizlej do více témat, kreslím si botaniku, takový vyšolíchaný rostliny, který si třeba i vymejšlím, je to spíš fantaskní, ale pak mě hodně baví karikaturní věci, sednout si do hospody, pozorovat lidi a domejšlet si jejich příběhy. To si myslím, že máme podobný. Hospoda a ubalená cigareta, to je můj velkej inspirační motor.
Tak to máme opravdu podobný. Já taky vždycky někde něco vyslechnu a pak s tím jdu domů a domejšlím k tomu svůj příběh. Mně hodně pomáhá, když si lehnu a zavřu oči, protože já ten příběh dokážu vidět jako film, v celých obrazech. Když píšu třeba toho svýho Sherlocka Holmese, tak jako sedím v kině a koukám na to a ono se to přede mnou samo odvíjí.
A to teda pak prodáváte přímo na tom svém prodejním místě? A nabízíte to nějak?
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
