NP č.520 > Téma číslaBohumínský bunkrJakub Yellen

Historie druhé světové války v přímém přenosu

Kousíček za starým Bohumínem najdete na dost nepravděpodobném místě – přímo uprostřed dálničního uzlu – unikátní vojenskou stavbu. Už z dálky je tak mohutná, že připomíná spíše obří ponorku, která se zasekla do dálničního náspu jako velryba vržená příbojem na břeh. Unikátnost téhle stavby není jen v jejím rozsahu, ale také v tom, že šlo o jeden z prvních pěchotních srubů celého československého opevnění, které se v průběhu roku 1936 začalo stavět v reakci na sílící válečné mručení ze sousedního hitlerovského Německa. Oficiální označení bunkru je MO-S5 Na trati (Moravská Ostrava, Srub číslo 5, krycí název Na trati) a už od roku 1999 se o něj stará bohumínský Klub vojenské historie.


Mrazivá válečná realita
Na prahu betonového monstra nás vítá Pavel Bílek, který stavbě zasvětil posledních dvacet let života. Je tu od deváté třídy základní školy, kdy mu bylo patnáct let. Dnes je mu pětatřicet a v šedivém bunkru zná každý kout a spáru. Es pětka, jak se mu zkráceně říká, zůstala velice dobře zachovaná díky několika povodním, jež zatopily spodní patro a za minulého režimu voda odradila nenechavce, kteří si běžně z okolních vojenských objektů odnášeli domů vzácné vybavení. „Třeba unikátní vzduchotechnika, kterou lidi z ostatních bunkrů rozkradli, nám tady z osmdesáti procent zůstala,“ vypráví Pavel. Právě zachovaná vzduchotechnika byla impulzem, proč se pustit do celkové rekonstrukce zrovna Es pětky Na trati. Za posledních dvacet let se tady udělalo hodně práce. Zkuste si ve fotogaleriích na webovkách (www.bunkr-bohumin.cz) porovnat fotografie ze 70. let s těmi dnešními. Detaily, s jakými jsou zrenovované všechny vnitřní prostory, berou dech a ukazují válku v opravdu mrazivé a dokumentární realitě. „Co se týče vnitřního vybavení, něco je originální, jinak děláme přesné kopie chybějících předmětů a nábytku. Máme v Bohumíně pronajatou garáž, máme svářečku a vybavení a tím se bavíme ve volném čase,“ říká Pavel. Uvnitř už prý k dokonalosti chybějí jenom detaily, ale i tak je to pro šest kolegů z Klubu vojenské historie ještě práce na roky.

Samotná betonáž trvala pouhopouhých čtrnáct dní a je tvořena více než čtyřmi tisíci kubíky betonu

Přišel Mnichov a bylo po boji
Vstupujeme dovnitř. Z třiceti letních stupňů je náhle podzimních jedenáct. „Tloušťka stropu je dva a půl metru, čelní stěny mají dva a tři čtvrtě,“ vyjmenovává Pavel, zatímco procházíme vstupními silnostěnnými dveřmi, které byly dokonce plynotěsné – po zapadnutí všech západek se kolem zárubní přitisklo i speciální kožené těsnění. Návrh celé stavby, její vnitřní uspořádání i vybavení je z dílny Čechoslováků, armáda ale mnoho věcí konzultovala s francouzskými poradci, kteří měli bohaté zkušenosti s budováním Maginotovy linie. Samotná betonáž trvala pouhopouhých čtrnáct dní a je tvořena více než čtyřmi tisíci kubíky betonu, který se míchal přímo na místě a ručně se vozil do obřích bednění. „Pokud to měl být monolit, muselo se to dělat takhle rychle,“ říká Pavel a dodává, že s betonem tu lítalo kolem dvou set chlapů.
Uvnitř měla posádka o čtyřiceti pěti mužích vydržet bez cizí pomoci dva až tři týdny nepřetržitého boje. Polovina mužstva vždy bojovala, druhá spala. Na otázku, jestli bunkr zažil ostrý boj, odpovídá Pavel trochu smutně: „Spíš ne. Přišel Mnichov a bylo po boji. Ale našli jsme pamětníka, už bohužel zemřel, který tady sloužil. Byl ročník 1915 a dělal podavače munice u kanónu. Říkal nám, že si objekt ve své aktivní službě nikdy ani neprošel celý, že bylo vše tajné a on mohl být jen u zvonu, do kterého podával tu munici při cvičných střelbách.“

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jakub Yellen VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Deset důvodů, proč vymazat sociální sítě / Darek Šmíd > NP č.520 > Novinky / Technoskop Průkopník virtuální reality Jaron Lanier se postavil do čela protisociálněsíťové osvěty ve své knize Ten Arguments For Deleting Your Social Media Accounts Right Now – čili „deset důvodů, proč byste měli smazat své účty na sociálních sítích, a to okamžitě“. číst dále Umění na půl cesty / Ivan Adamovič > NP č.520 > Téma čísla Jedenáctitisícový Humpolec má od letošního dubna galerii, jakou mu může závidět i Praha. Popřípadě Brno. číst dále Fabrika Temný Důl - Dixova brusírna dřeva s papírnou / Jana Hessová > NP č.520 > Téma čísla V Krkonoších v údolí řeky Úpy se v 19. století hojně stavěly průmyslové podniky využívající vodní pohon. Z desítky brusíren se dochovala jediná – ta nejkrásnější, největší a ve své době i nejmodernější. Původně se zde brousilo dřevo na vlákninu pro papírny. Po roce 1905 přibyla výrobna balicího papíru a lepenky zrušená po 2. světové válce. Broušení skončilo až po požáru v dubnu 1965. číst dále Komín vždycky přežije / Libor Hruška > NP č.520 > Téma čísla Se stavebním inženýrem a historikem Martinem Vonkou jsme se sešli u paty přes sto třicet let starého čtyřiapadesátimetrového komínu bývalého cukrovaru v pražských Modřanech. číst dále

Nejčtenější články autora

Kam chodí vlaky na záchod / Jakub Yellen > NP č.506 > Téma čísla Při cestách po železnici nám vždycky vrtalo hlavou, kam všechny ty vlaky chodí na záchod, když se jim naplní jejich vakuová bříška. Zašli jsme se na to přeptat do depa kolejových vozidel v pražské Michli. číst dále Tma léčí / Jakub Yellen, Jan Štěpánek > NP č.497 > Téma čísla Terapie tmou je původně stará tibetská technika yangtig neboli příprava na smrt. V Beskydech ji svým klientům nabízí Andrew A. Urbiš. Týdenní pobyt v naprosté tmě a tichu má prý blahodárné účinky na vaše psychické i fyzické zdraví. Prostě se vypnete a jste sami se sebou. Děsivé? Ozdravné. číst dále Než na světlo sázím na tmu / Jakub Yellen > NP č.497 > Téma čísla Když se řekne tma, vybaví se vám poměrně záhy slovo smrt. Kam vlastně odcházíme? Ze světla do tmy? Nebo obráceně? Profesor Karel Cvachovec, předseda České společnosti anesteziologie (ČSARIM), má ze své praxe bohaté zkušenosti nejen s tmou v bezvědomí, ale také se zážitky v blízkosti klinické smrti. číst dále Docela slušnej čundr / Jakub Yellen, Jan Štěpánek > NP č.533 > Téma čísla Jak chůze tříbí trpělivost, jak se podobá meditaci, jak meditace souvisí s bolestí a co to znamená špatně sbalený batoh, o tom si s námi povídali tři poutníci Alžběta, Kristýna a Tomáš. číst dále
celý archiv