S nejnovějšími poznatky vědy na poli genetiky se může zdát, že nesmrtelnost máme na dosah ruky. Fantazijní vize zahrnují skvělé i méně skvělé scénáře jako možnost okamžitě opravit jakoukoli část lidského těla, napravování genetických chyb, výrobu dětí podle daných kritérií, klonování geniálních vědců i celých armád zabijáků. Podobné vize ale ještě zdaleka nejsou na programu dne. Než proto skočíte bungee bez gumy v naději, že vám vědci obratem vymění utržené orgány za nové, přečtěte si, co vzešlo z našeho povídání s vedoucím oddělení Buněčné a vývojové biologie Ústavu molekulární genetiky AV ČR Vladimírem Kořínkem.
Pěstování orgánů chce čas
Genetický výzkum se dnes točí kolem takzvaných kmenových buněk. V dospělém těle je celá řada tzv. multipotentních kmenových buněk, které mají na starosti obnovu jednotlivých tkání. Ty lze s úspěchem využít, byť není úplně jednoduché je v těle najít a vrátit na své místo. Pravý poklad se však ukrývá v tzv. pluripotentních kmenových buňkách. Ty se vyskytují v několik dní starém lidském zárodku a ukrývají v sobě potenciál vytvořit libovolnou tkáň lidského těla, tedy stvořit celého nového člověka.
Typické využití dospělých kmenových buněk je při obnově kostní dřeně například u pacientů s leukémií. Kmenové buňky od dárce generují postupně novou tkáň a napravují tak škody způsobené chemoterapií. Další využití může být u degenerativních poškození sítnice, kterým trpí vysoké procento lidí nad sedmdesát let. Buňky v sítnici se již neumějí dělit a my je tam dokážeme dát formou buněčné suspenze, tedy shluku buněk, které jsme vypěstovali ve zkumavce z příslušné kmenové buňky. „Vypěstovat celé trojrozměrné orgány, to se mi zdá jako hudba budoucnosti," říká Vladimír Kořínek. „Zatím se daří pěstovat tenké vrstvy buněk, což se dá dobře využít třeba u léčby poškození kůže." Dodává, že vypěstování tenké vrstvičky očního epitelu trvá přibližně padesát dní. Tento přístup lze tedy aplikovat na vleklá degenerativní onemocnění, nikoli tam, kde je potřeba reagovat v rámci hodin.
Stárnutí je evoluční vynález genů. Je to součást evoluční strategie.
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
