NP č.505 > Téma číslaJe autismus sexy?Redakce

Autismus je jako bílá vlajka, kterou zoufale máváme ze zákopové války našeho přežívání. Ale čím je tahle diagnóza doopravdy? A může nás někam posunout a obohatit?

Mnozí rodiče dnes omlouvají nedostatky své výchovy poruchou autistického spektra svých dětí. Po školách a zájmových kroužcích tak běhá čím dál víc falešných malých autistů, kteří jsou na tohle označení hrdí, protože přináší úlevy. Spousty příjemných úlev. A nejen po školách. Autismus se šíří celou společností jako milosrdný ručník hozený do ringu. V téhle diagnóze se skrývají úniky před vlastními slabostmi, omluvy za malé i velké lenosti, nezájem o skutečný mezilidský kontakt, ale i sociální vyčerpání a útěky před tlakem na výkon a výsledky. Troufáme si tvrdit, že skutečným autistou by ale dobrovolně nechtěl být nikdo. Jak říká Martin Selner, autor populárního blogu Autismus & Chardonnay: „Autismus je sexy – teda pokud jím zrovna netrpíte."


Skutečný autismus je také zásadně jiný než jeho lehčí forma, tzv. Aspergerův syndrom, který mnohdy do škatulky autismu automaticky sklouzává. S Aspergerem můžete chodit do práce nebo třeba hrát divadlo, zatímco autismus je ve dvou třetinách spojený s mentální retardací, která vás zhusta zavane do týdenních stacionářů, protože vaši blízcí nemají fyzickou ani psychickou sílu se o vás plnohodnotně postarat. Stres, frustraci a selhání řešíte agresí nebo útěkem. V pondělí po víkendech pak před stacionáři stojí zdrápaní a zboulovaní rodiče nejen na těle, ale i na duši. To, že jim někdo otevře a jejich potomka se ujme, je pro ně vysvobozením, zvlášť když mají další děti zdravé nebo hypotéku na baráku, kterou je třeba nemilosrdně splácet.


Jedno ale celou tu škálu různých úrovní autistické poruchy chování spojuje: „Zdravému člověku soužití s autisty mění způsob myšlení," tvrdí Martin Selner. A nikoliv k horšímu. K pevným záchytným bodům jejich životů, ke kterým jsou připoutaní svými rituály, přidávají ještě jakousi nespoutanou logiku a odzbrojující přímočarost, jež mnohdy připomíná chytrou ironii. Pokud tedy všichni chceme být autisty, v tomhle je ta diagnóza skvělá a vážně sexy. Jak říká zakladatelka divadelního souboru herců s Aspergerovým syndromem Dominika Hejzlarová: „Kreativita a fantazie lidí s autismem je bezbřehá."


autor / Redakce VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Velké činy / Stanislav Komárek > NP č.505 > Jiné čtení „Vstávejte, hrabě, čekají vás velké činy!“ říkal každé ráno francouzskému utopickému socialistovi Claude Henrymu de Saint-Simonovi jeho komorník dle předem zadaných propozic a jemně ho budil ze sna. číst dále Digitální nomádství / Markéta Štěpánková > NP č.505 > Travel Termín digitální nomádství jsme trochu světácky přejali ze zahraničí, ale tam ho většina lidí vůbec nepoužívá a ani by o sobě netvrdili, že jsou digitální nomádi. Lepší termín je „location independent proffesionals“. Každopádně co to znamená? Jak skloubit stálou práci doma s cestováním po světě? číst dále Autismus v divadle / Štěpán Materna > NP č.505 > Téma čísla Důkazem, že autismus a kreativita si nejsou cizí, je nejen podoba tohoto čísla NP. Při Národním ústavu pro autismus (NAUTIS, z. ú.) funguje divadelní soubor Dr.amAS, složený z herců s poruchou autistického spektra. O bezbřehé fantazii i hvězdných manýrech jsme si povídali se zakladatelkou souboru Dominikou Hejzlarovou. číst dále Friťák, domov můj / Jan Stern > NP č.505 > Fejeton Václav Cílek tvrdí, že duši národa pochopíte, když se podíváte, v jaké krajině žije. Dost lidí mu to baští, ačkoli jde o normální lobbing. Jako geolog pochopitelně lobbuje za šutry, aby se o ně někdo aspoň trochu zajímal. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů