Nakupování z pohodlí domova je super, že? Kdo by se plácal do kamenného obchodu, když si může nákup v klidu a pohodě naklikat na mobilním telefonu a počkat, až mu ho usměvavý řidič dodávky či náklaďáku doveze až ke dveřím? Jenže nic není zadarmo. Na rubu nárůstu internetových obchodů a dodávek až do domu se hroutí celé řetězce kamenných obchodů, lidé přicházejí o práci a možná budoucnost nabízí ještě jeden zajímavý důsledek: budeme-li si všechno objednávat ze skladišť velkoobchodníků až do obýváku, v ulicích našich měst se vcelku logicky začnou vytvářet neproniknutelné kolony náklaďáků, které nám budou všechny ty krámy vozit.
Podle magazínu The Atlantic jen letos vyhlásilo ve Spojených státech amerických bankrot devět obchodních řetězců – což je za necelý půlrok tolik, kolik jich tam padlo za celý rok minulý. Megaobchoďáky jako Macy´s, RadioShack či J. C. Penney každý zavřel přes stovku prodejen a likvidační krasojízda, zdá se, pokračuje. Fakt, že zákazníci nakupují více a více přes internet, je nahlížen jako zásadní faktor... nezapomínejme ale na to, že (jak zmiňuje The Atlantic) Amerika měla těch obchoďáků už opravdu trochu moc a její obyvatelé navíc začínají utrácet peníze za jiné věci než za všechny ty hovadiny, které si mohou koupit právě v obchodních domech (překvapivým trendem doby je větší útrata při příležitosti posezení s rodinou a přáteli v dobré restauraci).
Poslat zboží „do košíku“ jedním klikem v internetovém obchodě je jednoduché,
ale tohle zboží se pak musí nějak dostat k vám. A tady to začíná.
S tím, že při současném tempu zahltí města budoucnosti dodávky a náklaďáky plné elektroniky, potravin, obědů, ošacení, knih a, já nevím, prášků na hlavu, jsem si mimochodem nedělal legraci. Server CityLab vypočítává, že za poslední dekádu roste prodej zboží přes internet o patnáct procent ročně. Poslat zboží „do košíku" jedním klikem v internetovém obchodě je jednoduché, ale tohle zboží se pak musí nějak dostat k vám; někdo ho někde skladuje a nakládá, auto, které ho veze, požírá nějaký benzin a vyplňuje na silnici nějaký prostor a teď si vezměte, že stejný nesmysl si v ten samý den objednalo ještě sto padesát lidí ve stejném městě. A bude jich víc. A někdo ho bude muset nějak dovézt i k nim. Naložit ho. Nastartovat vůz. Sešlápnout plyn. A postavit se do zácpy.
Tohle není článek namířený proti tomu, že se to děje. Jen je potřeba chápat, co to všechno znamená do všech důsledků. Žijeme v pozoruhodné době a je nezbytné se jí pořád dívat trochu pod sukni. Mějme otevřené nejen oči a peněženky, ale také srdce a mozky – budoucnost se blíží a za volantem nemá řidiče.
