NP č.497 > Téma číslaVidět ve tměRedakce

Tma, to není jen neprostupná temnota. Když se do ní zadíváte pozorněji, zjistíte, že má mnoho rovin, odstínů a vlastně i barev. Vybrali jsme několik zajímavých osobností, jejichž práce či životní poslání nějakým způsobem s fenoménem tmy souvisí. Vyrazili jsme do Beskyd za Andrewem Urbišem, pánem, který vás na týden zavře do vily Mátma, kde je naprosté ticho a tma. Andrew vám denně nenosí jen jídlo, ale také rady a naslouchá vám a dělá vám jakéhosi průvodce tmou, průvodce na cestě, kde se znovu nalézáte. Vyzpovídali jsme astronoma a také lobbistu za tmu, pana Suchana. Vyprávěl nám o fatálních důsledcích světelného znečištění, o nemožnosti člověka nalézt v současném světě tmu coby místo klidného osamění a pozorování života. Ve tmě toho občas uvidíte víc, než se zdá, a je škoda, že se o to ochuzujeme. Že tma vám zbystří smysly, nám vyprávěli vlastně všichni dotazovaní. To je přesně ten druh tmy, který lidé vyhledávají, ale co když ve tmě uvíznete nedobrovolně? Vyzpovídali jsme také Ivana a Honzu, dva nevidomé, kteří se nám svěřili se svými těžkostmi se spaním. Protože když nevidíte, nevíte, jestli je den, anebo noc, a spánkové deprivace slepců jsou nesmírně zajímavé a přitom nepříliš známé téma. A když bádáte o tmě, nemůžete se neotřít o téma smrti. Je umírání cestou ke světlu, a nebo do temnot? Namísto duchovního, psychologa nebo básníka jsme se na to zeptali toho, kdo na to má nejvíce přimočarý náhled – anesteziologa. Ačkoliv nám tvrdí, že smrt je spíše cestou do tmy, my po všech těch rozhovorech a reportážích, které jsme tomuto tématu věnovali, víme, že i kdyby nás po smrti nečekalo nic než tma, bude to neskutečně zajímavý a podnětný společník.