NP č.494 > Život prodejceZvířata bez domova / Jak to vidí prodejceLibor Hruška

Osmiměsíční Blondie a dvouletá Elsa dělají společnost Vladimírovi v obytné buňce, kterou má pronajatou od radnice Prahy 9. „Mám se o koho starat, komu se svěřit a mám pocit, že nejsem sám. To je jedna věc, zároveň mě ale taky má kdo chránit, nemusím shánět paralyzér, nůž nebo jinou zbraň. Když lidi uvidí velkého psa, dostanou strach. Mnoho lidí z řad bezdomovců bylo zabitejch a já si myslím, že kdyby měli pejska, tak by bylo těch životů zmařenejch mnohem míň. Pes na nebezpečí opravdu dokáže dobře upozornit,“ říká Vladimír, ale dodává, že pes musí být dobře vycvičený a živený.

Neřešit žrádlo na poslední chvíli

Například Blondie, je ještě štěně, a tak ji Vladimír krmí třikrát denně. „Člověk, kterej žije na ulici, má kolikrát psa víc vykrmeného, sám ví, co je to mít hlad a nechce, aby to zažíval i jeho pes Víte, já jsem z vesnice a tam bylo pravidlo, že dobytek musel dostat prvně a pak teprve se šel najíst hospodář, tady ve městě jsem viděl hodně bydlících, kteří chodí se psy, za které bych se já styděl, normálně jim koukají žebra." Když má pes hlad, je podle Vladimíra zaděláno na problém. Zvířata začínají být agresivní, jsou nezvladatelná a snaží si žrádlo opatřit jinak a jinde. „Ani se nedivím, že je pohled lidí na pejskaře-bezdomovce hodně negativní. Chlastají nebo berou drogy a i na těch psech poznáte, že nejsou spokojení. Podle mě by měli strážníci pejsky mnohem víc kontrolovat, jestli v pořádku, jestli se nechovají agresivně, jestli s sebou májí jejich majitelé vodu a granule. Ne aby chodili na poslední chvíli žebrat na žrádlo..."


Vždyť leží na spacáku

I jemu občas někdo vyčte, že se psem tráví hodiny v centru. „Lidi také nechávají psy před krámem, když chodí nakupovat. Moje holky aspoň vždycky leží na spacáku." Ke kastraci se staví zdrženlivě, stejně tak jako většina chovatelů. „Jsem ochotnej je dát kastrovat, ale až zhruba v šesti, sedmi letech. Zastávám právo aspoň jednoho vrhu, vždyť si představte, kdyby to bylo naopak a psi byli nad námi a rozhodovali, jestli se můžeme množit nebo ne. Vždyť i sirotčince jsou plné dětí jako útulky. Problém samozřejmě přichází, když si pán fenu nehlídá. To pak může počítat s tím, že se mu bude vracet se sedmi štěňaty. Když ji pustí na volno, tak je jasný, co se stane." On sám si své feny doma drží na vodítku i když z jiného důvodu.


Klidně bych i platil

„Mně jedna fenka zahynula, ucítila srnčí na kolejích a vlítla pod vlak. Na jednu stranu jsem byl rád, že se netrápila, na druhou stranu jsem přišel o fenku, která měla ráda mě, a já měl rád ji. Bylo jí necelejch pět, a já ji měl rok a měsíc. Selhal jsem, neuvědomil jsem si, že může být nebezpečné pouštět psy na volno, když žijete třicet metrů od kolejí."


Když si chtěl pořídit nového psa, v útulku narazil. „Trvalé bydliště mám doma na Vysočině a oni podle adresy poznají, že je to obecní úřad. Na jednu stranu je chápu, dát bezdomovci psa je dost riskantní, ale myslím, že by měli rozlišovat bezdomovce a bezdomovce. Měli by se zajímat, jestli ten člověk nebere drogy, jestli psa může uživit a jestli ho nechce jen na žebrání. Klidně by mohli lidi bez domova i nějakým způsobem zpoplatnit, kdyby po mě Praha 9 chtěla nějaké rozumné peníze, neměl bych s tím problém. Chtěl bych bojovat za to, aby bezdomovci mohli dostávat psy z útulků. Takhle se jen podporují nelegální množírny, někdo si za blbou pětistovku koupí štěně a použije ho na žebrání, aby měl na chlast."


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Dobrý psychopat / Redakce > NP č.494 > Téma čísla Když se řekne psychopat, vybavíme si někoho v lepším případě nesnesitelného, v horším případě okolí nebezpečného. Jsou ale vlastnosti, díky kterým lidé s psychopatickými rysy mohou hrát ve společnosti kladnou a zásadní úlohu. Psychopat díky absenci emocí a strachu může činem na hraně totálního rizika posunout lidstvo vpřed. Hledáme dobrého psychopata! číst dále Říká se, že jsem tak trochu ras / Jan Štěpánek > NP č.494 > Téma čísla Nakonec by to chtělo rozhovor se skutečným psychopatem, říkali jsme si. Ale kdo je až takový psychopat, že nám k tomu přizná? Šéfkuchař Radek Kašpárek je proslulý svou tvrdohlavostí a výbušností, stejně jako svým kuchařským uměním. Dokáže být arogantní, až bezcitný. Umí chladně riskovat a jít za hranu. Ví, že je v podstatě psychopat. A ví, jak to zúročit v něco, co česká gastronomie nepoznala. číst dále I had never heard of Austria before / INSP > NP č.494 > English page „In Vienna, I move between Meidling, Praterstern and Schottentor. I live in Meidling, I work at Praterstern and I study near Schottentor. I’m in my second semester of study for my master’s degree in sociology“, says vendor Frances. číst dále Češi? OK. / Jan Stern > NP č.494 > Fejeton Víte, co je nejčeštější z českých příběhů? Praotec líný vylézt na pořádný kopec? Ale kdeže. Přemysl zanechávající poctivé práce s pluhem ve prospěch politiky? Ne, ne. Babička na Starým Bělidle, co by pro pírko přes plot skočila a paní kněžně (co asi odložila Barunku) se až po pás poklonila? Samá voda. České to všechno snad je, ale nejčeštější nikoli. Ani zdaleka. číst dále

Nejčtenější články autora

Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Krvavý Vilém a Franz Josef aneb Loutky na frontě / Libor Hruška > NP č.531 > Téma čísla Za americkými vojáky přijela do Koreje Marilyn Monroe, hrdinové první světové války museli být rádi i za Kašpárka se Škrholou. Na frontě, v zajateckých táborech i v lazaretech, tam všude zvedali morálku mužstva čeští loutkáři. Působili na obou stranách barikády – v rakousko-uherské armádě i v řadách československých legionářů. O tom, jak bylo pro vojáky divadlo důležité, jsme si povídali s Richardem Matulou, autorem výstavy Loutky na frontě, která je nyní k vidění v Chrudimi. číst dále Odpadkoví Stalkeři / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů