NP č.494 > Život prodejceZvířata bez domova / Jak to vidí prodejceLibor Hruška

Osmiměsíční Blondie a dvouletá Elsa dělají společnost Vladimírovi v obytné buňce, kterou má pronajatou od radnice Prahy 9. „Mám se o koho starat, komu se svěřit a mám pocit, že nejsem sám. To je jedna věc, zároveň mě ale taky má kdo chránit, nemusím shánět paralyzér, nůž nebo jinou zbraň. Když lidi uvidí velkého psa, dostanou strach. Mnoho lidí z řad bezdomovců bylo zabitejch a já si myslím, že kdyby měli pejska, tak by bylo těch životů zmařenejch mnohem míň. Pes na nebezpečí opravdu dokáže dobře upozornit,“ říká Vladimír, ale dodává, že pes musí být dobře vycvičený a živený.

Neřešit žrádlo na poslední chvíli

Například Blondie, je ještě štěně, a tak ji Vladimír krmí třikrát denně. „Člověk, kterej žije na ulici, má kolikrát psa víc vykrmeného, sám ví, co je to mít hlad a nechce, aby to zažíval i jeho pes Víte, já jsem z vesnice a tam bylo pravidlo, že dobytek musel dostat prvně a pak teprve se šel najíst hospodář, tady ve městě jsem viděl hodně bydlících, kteří chodí se psy, za které bych se já styděl, normálně jim koukají žebra." Když má pes hlad, je podle Vladimíra zaděláno na problém. Zvířata začínají být agresivní, jsou nezvladatelná a snaží si žrádlo opatřit jinak a jinde. „Ani se nedivím, že je pohled lidí na pejskaře-bezdomovce hodně negativní. Chlastají nebo berou drogy a i na těch psech poznáte, že nejsou spokojení. Podle mě by měli strážníci pejsky mnohem víc kontrolovat, jestli v pořádku, jestli se nechovají agresivně, jestli s sebou májí jejich majitelé vodu a granule. Ne aby chodili na poslední chvíli žebrat na žrádlo..."


Vždyť leží na spacáku

I jemu občas někdo vyčte, že se psem tráví hodiny v centru. „Lidi také nechávají psy před krámem, když chodí nakupovat. Moje holky aspoň vždycky leží na spacáku." Ke kastraci se staví zdrženlivě, stejně tak jako většina chovatelů. „Jsem ochotnej je dát kastrovat, ale až zhruba v šesti, sedmi letech. Zastávám právo aspoň jednoho vrhu, vždyť si představte, kdyby to bylo naopak a psi byli nad námi a rozhodovali, jestli se můžeme množit nebo ne. Vždyť i sirotčince jsou plné dětí jako útulky. Problém samozřejmě přichází, když si pán fenu nehlídá. To pak může počítat s tím, že se mu bude vracet se sedmi štěňaty. Když ji pustí na volno, tak je jasný, co se stane." On sám si své feny doma drží na vodítku i když z jiného důvodu.


Klidně bych i platil

„Mně jedna fenka zahynula, ucítila srnčí na kolejích a vlítla pod vlak. Na jednu stranu jsem byl rád, že se netrápila, na druhou stranu jsem přišel o fenku, která měla ráda mě, a já měl rád ji. Bylo jí necelejch pět, a já ji měl rok a měsíc. Selhal jsem, neuvědomil jsem si, že může být nebezpečné pouštět psy na volno, když žijete třicet metrů od kolejí."


Když si chtěl pořídit nového psa, v útulku narazil. „Trvalé bydliště mám doma na Vysočině a oni podle adresy poznají, že je to obecní úřad. Na jednu stranu je chápu, dát bezdomovci psa je dost riskantní, ale myslím, že by měli rozlišovat bezdomovce a bezdomovce. Měli by se zajímat, jestli ten člověk nebere drogy, jestli psa může uživit a jestli ho nechce jen na žebrání. Klidně by mohli lidi bez domova i nějakým způsobem zpoplatnit, kdyby po mě Praha 9 chtěla nějaké rozumné peníze, neměl bych s tím problém. Chtěl bych bojovat za to, aby bezdomovci mohli dostávat psy z útulků. Takhle se jen podporují nelegální množírny, někdo si za blbou pětistovku koupí štěně a použije ho na žebrání, aby měl na chlast."


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

„Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů