NP č.493 > Téma čísla10 základních stavebních kamenů města budoucnostiDarek Šmíd

Podle jakých pravidel by se měla řídit výstavba měst budoucnosti? Jde o to, navázat na výstavbu již existujících měst a ukočírovat je tak, aby do budoucnosti vyrazila s pohledem upřeným ke hvězdám – a ne do kanálu.

Komunity

Carl Abbott v knize Imaging Urban Futures vykresluje vnímání na vizi města z roku 2019 ve filmu Blade Runner; na jedné straně tu vidíme neveselou skrumáž temných budov; na druhé množství míst různých komunit, jako jsou pouliční jídelny či bary, jejichž osazenstvo je nesmírně různorodé. Abbott v knize nabízí myšlenku, že právě plánování komunitních prostorů umožní městu budoucnosti skutečně ožít a horuje za to, aby v rozhodování o chodu města hráli mnohem silnější úlohu právě i zástupci komunit.

 

Robotický transport

Společnost Daimler už má první automaticky jezdící náklaďák. Na konferencích o budoucnosti měst zaznívají slova o podobných vozidlech nejen ohledně zefektivnění nákladů, ale i na obranu vesnických oblastí, které budou potřebovat nějak dostat svou úrodu do měst.

 

Pěší zóny

V Barceloně vznikají tzv. superbloky – městské oblasti složené z více domovních bloků, mezi nimiž není pro auta místo; superblok chrání svůj vyhraněný prostor pro pěší, auta však mohou stále jezdit kolem něj, tudíž se dá nadále „dojet autem“ i tam, kam se přitom „dojet autem“ nesmí.

 

Létající cyklisté

Ideální cyklistická stezka se klene nad silnicí pro auta. Přesně tak to udělali v holandském Eindhovenu, kde vytvořili projekt Hovenring – cyklisté tu mají absolutní přednost, protože jsou v úrovni nade vším. Žádné auto už je nemůže srazit.

 

Vzdělání

„Hezká budova, dobře navržený prostor, důstojný systém veřejné dopravy, kvalitní kulturní událost – to vše funguje na psychologické úrovni a buduje pocit, že jste součástí města,“ říká šéf projektů kolumbijského Medellínu v magazínu Wired. Postavili tady deset nádherných knihoven s parky a vytvořili tak bezpečný prostor pro mnohé, kdo se do té doby cítili městem odvrženi.

 

Regulace a společný zájem

Město budoucnosti by se nemělo proměnit v arénu, v níž bude mít úspěch ten nejvychytralejší poskytovatel služeb. Účastníci konference International Transport Forum došli k závěru, že služby jako Uber vyžadují „prostá“ a „flexibilní“ pravidla, která mají mít jeden společný cíl: blaho městské veřejnosti. Město samotné je to, co mají mít jeho obyvatelé společné.

 

Kompaktnost

Podle zprávy Spojených národů se do roku 2050 zdvojnásobí počet městské populace; což ohrožuje 60 % půdy, na níž si ti lidé mohou vypěstovat něco k snědku. Řešení se nabízí v cílevědomějším zahušťování budoucích měst: aby nepohltila veškeré farmy za humny, musí být mnohem kompaktnější.

 

Ať to svítí

Los Angeles vybavuje sedm tisíc kilometrů svých silnic osvětlením s LED žárovkami, které bezdrátově odesílají data o svém využití. V budoucnosti má stejný systém reagovat na okolní dění – rozbliká se například výstražně, když bude na cestě sanitka.

 

Ministavitelé

Spisovatelé William Gibson a Alastair Reynolds počítají s tím, že městské budovy porostou jako z vody díky nanotechnologiím a dalším miniaturním „stavitelům“. Kniha Living Architecture si město, budované prostřednictvím syntetické biologie, představuje jako „neustále se měnící a vibrující zahradu“. Vědci zkoumají i možnosti mikrobů – nedávno nalezené struktury pod mořem u řeckých ostrovů mají na svědomí právě mikrobi, kteří umějí tvořit přírodní cement.

 

Informace

Znát všechno ve městě nazpaměť už není v lidských silách; proto je namístě vybudovat dokonalý informační systém, k němuž bude mít přístup každý obyvatel. Skvěle se toho zhostili v San Francisku, kde má každý ihned k dispozici vše od jízdních řádů až po statistiky zločinnosti.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

To nechápu… / Oldřich Villner > NP č.493 > Fejeton „Nedávno se mi staly dvě příhody, obě ve stejný den a obě tak nějak stejně nechápu,“ píše na úvod svého fejetonu prodejce Oldřich, kterého denně potkáváte při prodeji na stanici metra Vltavská. Olda rád věcem přichází na kloub a také rád píše a obojí mu jde, takže z toho máme další hloubavý fejeton pražského prodejce. číst dále Gauč na kraji města / Darek Šmíd > NP č.493 > Komiks Jeden gauč, mnoho autorů, spousta nových prostorů. Vítejte do putovního komiksu který neposedí. číst dále Budoucnost hledej v detailu / Jan Štěpánek > NP č.493 > Téma čísla „O budoucí podobě města už je do velké míry dávno rozhodnuto,“ říká Martin Barry, krajinný architekt a zakladatel reSITE, společnosti zabývající se možnostmi budoucího rozvoje měst. „Klíčem je infrastruktura, neviditelné město, něco, co jsme zdědili od předků. Takže pokud hledáte budoucnost města, hledejte v minulosti.“ číst dále Města podle Bati / Libor Hruška > NP č.493 > Téma čísla Maďarsko, Jugoslávie, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Anglie. Tam všude koncern Baťa pronikal nejen svými výrobky, ale od 30. let 20. století i zakládáním továren a „ideálních průmyslových měst budoucnosti“. Vzorné tovární obce byly symbolickým štítem pro obchodní expanzi firmy, říká historik Ondřej Ševeček, který je spoluautorem nové knihy Tovární města Baťova koncernu, mapující projekty baťovských měst na evropském kontinentu. číst dále