NP č.491 > Novinky / TechnoskopPravidla morálky ve virtuální realitěDarek Šmíd

Internetové stránky britské Společnosti virtuální reality (Virtual Reality Society) vybízejí v souvislosti s masivním nástupem zařízení zprostředkovávajících virtualitu k tomu, aby si lidé položili otázky ohledně morálního chování a motivace ve virtuálních vesmírech – a to ať už jde o počítačové hry, či virtuální zážitky jiného charakteru.

Rizikem číslo jedna je tu tzv. „znecitlivění“: pokud bude člověk trávit hromadu času ve virtuální realitě, v níž bude virtuálním autem přejíždět postavičky ne nepodobné opravdovým lidem, hrozí tu, že jeho lidská citlivost otupí a on bude náchylnější k násilí i ve skutečném světě? Pokud vám takové riziko nepřijde příliš reálné, představte si to takhle: když hrajete počítačovou hru na monitoru, stále víte, že je to jen „jako“, jenže když si nasadíte přilbu na virtuální realitu, pak je ta „hra“ všude kolem vás, a nejen to – postavy, které v ní potkáte, jsou ve vašem zorném poli stejně velké jako vy sami a velmi brzo budou nepochybně i stejně hmatatelné (díky ovladačům na rukou). Vaše vnímání prostě nedostane šanci uvěřit vašemu úsudku, že to není skutečné.

Riziko číslo dvě má název „virtuální kriminalita“ a představuje ještě zajímavější dilema: pokud se lidé budou ve virtuální realitě potkávat, bude existovat i riziko, že tam jeden druhému ublíží: ať už hovoříme o emocionálních traumatech, či o možných fyzických ranách způsobených pokročilými periferiemi. V tuto chvíli jde o teoretickou možnost, ale připravme se na budoucnost – co kdyby? Pokud k něčemu takovému dojde – jde o zločin virtuální, nebo skutečný? A je tedy namístě vytvořit specifické zákony morálky, nebo se na virtuální vesmíry bude vztahovat ta, kterou razíme i ve skutečném světě? A když na virtualitu vztáhneme stejná morální pravidla jako na svět kolem nás, neomezujeme tím fantastické možnosti, jak ve virtualitě poznat sami sebe? A nevydláždíme tak navíc cestu k ilegálním virtuálním činům, jimiž bychom plnili zase jen věznice ve skutečném světě?


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Alexander Hemala versus prodejce Bohouš Jirásek, Hlasatelství jsem zatlačil oči / Bohouš Jirásek, Jakub Yellen > NP č.491 > VIP Rozhovor Co vlastně dneska dělá Alexander Hemala? „No to by mě děsně zajímalo, s ním bych si moc rád popovídal, je to ikona mýho mládí,“ prohlásil prodejce Bohouš. A co tedy dělá pan Hemala? Dělá toho strašně moc. Nevěřili byste, že tenhle pán má tak nabitý diář, že sehnat ho na rozhovor nám trvalo několik týdnů. číst dále Terapie tmou / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura H. P. Lovecraft zemřel v roce 1937, jeho i v češtině vydané spisy se vejdou do pěti nepříliš tlustých knih, ale stopa, kterou zanechal v hrůzostrašném žánru, nikdy nezarostla. Ba naopak, zařezává se do těla lidské imaginace stále hlouběji. Existuje řada českých umělců současnosti, kteří mohou hovořit o lovecraftovském doteku ve vlastní tvorbě. číst dále Brno – střet / Ivan Adamovič > NP č.491 > Téma čísla Je zima. Ne zrovna ideální čas na průzkum vyloučené lokality s největší koncentrací Romů v Brně. Ulice jsou prázdné, což je dost netypické pro čtvrť, která si získala přezdívku Bronx. Brzy se jí možná začne říkat přesmyčkou BRNOX. Tu má na svědomí drobná dívka, která mi jde křupavým sněhem po boku. Jak se tu rozhlížíme po zpustošených dvorcích plných nákupních vozíků, které někdo „zapomněl“ vrátit, vypadáme jako nějací streetworkeři. Ve skutečnosti je má průvodkyně, Kateřina Šedá, ve světě možná nejznámějším žijícím českým umělcem. V tašce mi leží její více než pětisetstránkový průvodce touto lokalitou, který právě vydala. číst dále Po práci legraci / Ivan Adamovič > NP č.491 > Nad knihou Lexikon lidové tvořivosti z dob socialismu, to je úžasná knižní sbírka podvratných vtipů z dob socialismu sestavená Janem Nejedlým a Jakubem Šofarem. Na jaké vtipy si z doby reálného socialismu pamatují naší prodejci? číst dále