Mnozí z vás se možná nad tímto banálním výrazem pozastavíte, ale později pochopíte. Vana – věc každodenního použití. Většina lidí se raději sprchuje, mně ale na ulici, kde jsem strávila tři roky, vana velice chyběla. Jenom ta představa: plná vana horké vody s pěnou až po bradu. Neříkám, že jsem se neměla možnost vykoupat, to ano, ale jen pod sprchou. Ve většině charitativních zařízení je voda jen tak vlažná a dávkovaná. To znamená, že zmáčknete knoflík a pár vteřin teče voda a takto to opakujete, než se umyjete. Někde je dokonce voda odměřená. Dostanete žeton a voda teče tři minuty. Když to nestihnete, máte smůlu a hlavu samou pěnu. Mně se ale po třech letech povedlo se do takové horké vody, do vany, naložit. Neumíte si představit ten luxus!