NP č.476 > FejetonAutsursinkJan Stern

Mám kamaráda, co se živí psaním. Různým. Pro „klienty“. Ale ne jako my ostatní psavci- -truhlíci, co po nocích potíme písmenka. On se nepotí. On vlastně nikdy pořádně ani nic nenapsal.

Prý ho to nebaví a nemá na to čas. On to dělá jinak. Dá schůzku s klientem, vzájemně se nabrífují či co to dělají, dohodnou si, že dvacítka to spraví, pak to zapijí francouzským vínem a hotovo. Kamarád potom jde na fakultu žurnalistiky, tam si najme studentíka, co potřebuje zaplatit kolej, dá mu z té dvacítky, co to spraví, dvojku, která toho moc nespraví, ale mladí potřebují hlavně šanci, že jo, no a kolejní mlaďoch to za tu dvojku celé napíše. Kamarád ho pak už jen „mentoruje“ a „tutoruje“.

Nedávno už jsem to nevydržel a povídám mu: „Ty vole, není ti to blbý?“ Tedy nevím přesně, jak se lidé dívají z jara, ba ani jak se dívají telata na vrata, ale jako psavec-truhlík troufám si tvrdit, že tak nějak se na mě kamarád podíval a pravil: „Vo co ti jako de? To je normální autsursink.“

„No a co do toho jako tvůrčího dáváš ty?“ ptám se.

„Brend, vole,“ namentoroval mě autsurser. Tak o brandech toho moc nevím, Ale o tomhle „autsursinku“, slovy wikipedie „vyvedení činnosti na třetí stranu“, slýchávám víc a víc. Ono se to celkem rozmáhá, řeknu vám. Skoro by se dalo říci, že je to základní rys epochy.

Velice osvobozující rys, to nutno přiznat. Kde třeba já moh dneska bejt, kdybych a) neztloustnul, b) už za mého mládí se autosórsovalo. Nedávno jsem vám na internetu zas na něco kliknul a najednou jsem byl na stránkách, které se jmenovaly JdiRadšiVenBěhatKlukuUšatáMladejSešJenomJednou. org nebo tak nějak. A tam jsem se dozvěděl, že dnešní studenti VŠ mohou si za sebe nechat napsat seminární práci. Ta stojí 249 korun za stránku. Téma nehraje roli. Bakalářská práce vás přijde jen o málo dráž, 299 korun za stránku. Jako u diplomky už musíte trochu přitlačit, pravda, ta koštuje 349 korun za stránku, ale zas je za to půlka titulu – no nekupte to. Taky můžete autsórsově habilitovat. U habilitační práce sice nebyla cena (prý „individuálně“), ale já myslím, že to žádná láce nebude. Dyť je to jenom věda. A propos, dá se to všechno pořídit s expresním příplatkem do 24 hodin.

Jakmile jsem dočetl, okamžitě jsem volal.

„Dobrý den, já tady na vašich stránkách čtu, že si lze objednat diplomku. Hele, a jak je zaručený, že by mě s tím nevyhodili?“

„Nemějte obavu, pro nás píší odborníci z vysokých škol. Máte takřka jistotu, že práce bude přijata.“

„To jako píší učitelé?“

„Ano, vesměs. To víte, ty jejich platy… Jsou rádi, že si mohou přivydělat. Už máte téma? Nebo vám máme nějaké vybrat?“

„Ne, ne, já blbec už kdysi diplomku napsal. Tenkrát jste ještě nebyli. To byla hrozná doba.“ „Toho ztraceného času, viďte.“

„No právě. Ale já volám kvůli něčemu jinému. Mě napadlo: zvládli byste fejeton?“

„Malý moment, mladý pane… Jarmilo, máme někoho na fejetony?“

„Víte, co to je, ne? Takový to tlachání. O čemkoli.“

„Tak ano, samozřejmě. Máme specialistu. Cena by byla stejná jako u školní eseje, tedy 199 korun za stránku.“

„To je bomba, jedna stránka úplně stačí! Vodevzdám ten váš a zbude mi vosum stováků! A za nic! Hele, ale bude to trochu osobitý?“

„Jistě, nebojte se, pro nás píší i nositelé ceny Magnesia Litera. To víte, ty dnešní honoráře za knížky…“

„No chápu. Ale lidi jsou zvyklí, že tam dávám občas trochu humor.“

„Humor není problém, ten je u fejetonu v ceně, napovídá mi tady kolegyně.“

„Ty bláho, tak mentor měl pravdu. Já vůl se s tím mořím, já to cucám z palce u nohy… Hele a dyť já bych si takhle mohl nabrat ty fejetony třeba v šesti časopisech!“

„To by bylo pro vás dokonce výhodnější, protože vám mohu nabídnout množstevní slevu.“

„To je fantazie! Nádherný nový svět!“

„Viďte. A vy jste novinář?“

„Já? Já sem brend, vole.“


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Háčkaři / Jan Stern > NP č.492 > Fejeton Češi dali světu spoustu důležitých, užitečných, ba revolučních věcí. Nohejbal, Ďáblovu bibli napsanou za jednu noc, remosku, lehký tank vzor 38, počítačovou hru Mafia, spodně kvašené pivo, semtex, Švejka, becherovku, velmi elegantní tramvaj Tatra T3 s oblými bruselskými tvary, pražského krysaříka, kostkový cukr, reformaci, pomlčkovou válku, nejdražší halu na světě, nejdražší tunel na světě, českou uličku a všechny Kaplického nepostavené stavby. číst dále Vyjíst život rohlíkem / Jan Stern > NP č.463 > Fejeton Ne že bych byl starcem, ale něco už přeci jen pamatuji. Během těch let, která bohužel pamatuji, už mi namlouvali o tom, jak se lidé na světě dělí, leccos. číst dále Češi? OK. / Jan Stern > NP č.494 > Fejeton Víte, co je nejčeštější z českých příběhů? Praotec líný vylézt na pořádný kopec? Ale kdeže. Přemysl zanechávající poctivé práce s pluhem ve prospěch politiky? Ne, ne. Babička na Starým Bělidle, co by pro pírko přes plot skočila a paní kněžně (co asi odložila Barunku) se až po pás poklonila? Samá voda. České to všechno snad je, ale nejčeštější nikoli. Ani zdaleka. číst dále Kukačky / Jan Stern > NP č.520 > Fejeton Nepatřím k těm, kdo by adorovali dětství. Naopak, celý život vzdoruji ideologii, která říká, že dítě je čisté, nevinné, upřímné, a že by svět byl spasen, kdybychom všichni dětmi zůstali. číst dále