Afroamerická kultura se zrodila masovými transporty Afričanů do Nového světa. Dodnes tak mezi černými Američany žije přesvědčení, že je otrokáři vytrhli z jakéhosi ideálního světa a vsadili do pekla moderní civilizace, po níž nikdo netoužil. A zatímco běžným smrtelníkům zbývá jen zoufat si nad krutým osudem, hudebníci mají alespoň možnost tuto ztracenou utopii rekonstruovat ze zvuků a zkoušet ji znovu osídlit. Album Lese Majesty od dua Shabazz Palaces je jako výlet do takového paralelního hudebního vesmíru utkaného z elementů experimentálního hip hopu, free jazzu nebo avantgardní elektroniky. Posluchačovy uši jsou jeho portálem a správné naladění vstupenkou.
ÚSVIT V LUXORU
Obal Lese Majesty s arabskými písmeny na první pohled evokuje kryptickou náboženskou nauku koncentrovanou do čtyřiceti pěti minut sevřeného hudebního obsahu. Písně jsou rozděleny do sedmi kapitol a rapper (či spíše vypravěč) Palaceer Lazaro je zde v roli kněžského zvěstovatele velkých pravd. Ostatně už název projektu je odkazem na mystickou nauku sekty Nation of Islam, podle níž jsou dnešní černoši potomky kmene Shabazz, který jako jediný přežil velkou globální katastrofu a v egyptské deltě vybudoval pokročilou civilizaci, od níž se učila všechna následující lidská pokolení.
Vnitřek bookletu desky pro změnu odhalí kresbu, která připomíná technické nákresy ke kosmické lodi. I ty jsou součástí nauky černošského islámu, jenž věří, že spasení afroamerického lidu přijde z kosmu, odkud si pro ně přiletí jejich bratři a sestry. U hudebníků ovšem cestování kosmem nabírá symboličtějšího významu a Shabazz Palaces putují vesmírem na křídlech své hudby. Jejich druhé album začíná úsvitem v egyptském městě Luxor (Dawn in Luxor) a končí skladbou nazvanou v českém překladu Zvuková mýtomapa pro cestu zpět.
VÍTEJTE V HUDEBNÍ UTOPII
Shabazz Palaces jsou dítětem Ishmaela Butlera, seattleského hudebníka, který se v devadesátých letech proslavil jako člen hiphopového tria Digable Planets. Po rozpadu kapely, který přišel na jejich vrcholu v roce 1995, zmizel na několik let z hudebního světa, aby se před pěti lety zjevil jako mozek projektu Shabazz Palaces. Ten byl ale v počátku přísně anonymní, aby se eliminovaly všechny vazby na Butlerovu minulost – EPčka se zvláštním avantgardním hip hopem vycházela zdarma na internetu a teprve s albovým debutem Black Up se prozradilo, kdo za ním vlastně stojí. Druhou polovinou Shabazz Palaces je Tendai ‚Baba‘ Maraire, multiinstrumentalista s kořeny v Zimbabwe, který hiphopové groovy a kosmické elektronické efekty rád polidšťuje africkými hudebními nástroji. Shabazz Palaces natočili desku, která je současnému hip hopu vzdálená asi tolik jako kterémukoli jinému hudebnímu stylu. Jejich mix minulosti a budoucnosti je halucinačně opojný a vyzývá k bloumání po zvukových krajinách. Na Lese Majesty znovu ožívá tradice afrofuturistické hudby velkých černošských hudebníků, jako byli Sun Ra, George Clinton či John Coltrane, kteří skrze hudbu napojovali svůj národ na bohatou tradici africké kultury a zároveň ukazovali cestu do budoucnosti. Stejně jako oni i Shabazz Palaces kráčí zcela vlastní kreativní cestou po neprošlapaných cestičkách, ale všichni sdílejí ideologické východisko: do vysněné utopie se zatím můžeme vrátit jen díky hudbě. Třeba tam ale jednou budou následovat i naše těla.
Shabazz Palaces – Lese Majesty (Sub Pop, 2014)
