Když Tom (31 let) nastoupí do nové práce, zezačátku řeší především pocit otrávení z nových kolegů a korporačních zvyků. Aniž by na to měl výraznou chuť, vydá se s ostatními na páteční drink. A aniž by mu na tom záleželo, vyspí se s Amy a dokonce s ní pokračuje ve vztahu. Když Amy (33 let) potkává Toma, nemyslí si vlastně nic. Možná tedy až na to, že by potřebovala kolegyním konečně dokázat, že i ona může mít chlapa. Sbalí Toma v podstatě jen tak, aby několik následujících týdnů strávila rozebíráním toho, jak moc ji jejich vztah vytáčí. Oba dva z neutěšených pocitů ze současnosti utíkají do světa vzpomínek na minulost a první lásky. Jenže situace se navzdory všemu, co si původně mysleli, nečekaně zkomplikuje a bude si žádat konkrétní rozhodnutí. „Když je člověk mladej, všechno je tak zasraně snadný“ – a když je mu přes třicet?
Dva pohledy
Skotský dramatik D. C. Jackson sám sebe rád líčí jako autora, který píše pro široké publikum. Začínal jako autor komiksů a krátkých forem pro divadlo a rozhlas. Ve svých celovečerních hrách (již první z nich – Zeď z roku 2008 – získala značný ohlas a byla nominována na řadu divadelních ocenění) se zaměřuje na současná témata dospívání, generačních rozdílů, role stereotypů ve fungování společnosti a mezilidských vztahů. Tragikomedie Můj romantický příběh, kterou na úvod současné sezóny vybralo ostravské Divadlo Petra Bezruče, patří k jeho – umělecky i komerčně – nejúspěšnějším a nejpřekládanějším textům (českému divákovi může být známá i z dřívějšího zpracování brněnského Buranteatru).
Hra je komponována ze dvou částí, které představují tytéž události jednou z pohledu Toma a následně z pohledu Amy. Navazuje na ně třetí dějství, ve kterém se pohledy i příběhy obou postav střídají a vyvažují, přičemž dění ústí v poměrně překvapivý závěr, který mimo jiné značně nabourá představu o spolehlivosti dříve prezentovaných dojmů a vzpomínek. Jako hlavní téma Jacksonovy tragikomedie se tedy jeví ani ne tolik trpkost života současných yuppies či jejich sebestřednost, nýbrž otázky subjektivity vnímání, mechanismů nepochopení a samoty.
Střední cesta
Divadlo Petra Bezruče je již léta proslulé svým vynikajícím hereckým souborem a zpracování Mého romantického příběhu jeho kvality rozhodně potvrzuje. I když by první okamžiky představení (které se mohou jevit jako průměrná groteska ze života kancelářských krys) a jistá zdlouhavost expozice mohly část publika odradit, skvělé výkony Terezy Vilišové (Amy) a Ondřeje Bretta (Tom) jsou tím, co od začátku upoutá pozornost a pobaví. Nezaostávají ale ani ostatní herci, z nichž je vhodné vyzdvihnout především Sylvii Krupanskou v roli Tomovy bývalé přítelkyně Alison.
Struktura Jacksonovy předlohy skýtá mnohé možnosti pojetí inscenace – od velmi strohého a monologicky založeného až k dosti velkolepému, s množstvím účinkujících a dekorací. Režisér Daniel Špinar se rozhodl pro jakousi střední cestu. Na jevišti se vystřídá pět herců, scéna střídmě napodobuje kancelářský interiér, v rámci rekvizit se mnohdy pracuje spíše s náznaky. O to víc ovšem může vyniknout herecké řemeslo a svižnost původního textu.
Byť se Můj romantický příběh snad nedá zařadit mezi nejvýznamnější inscenace této sezóny, jeho kouzlo a svěžest spočívá v tom, že si při zachování vysoké divadelní kvality na nic nehraje. Každopádně se Bezručům podařilo naplnit Jacksonovu filozofii a vytvořit inscenaci, která má potenciál oslovit v podstatě jakéhokoli diváka.
Daniel C. Jackson: Můj romantický příběh, premiéra 27. 9. 2013
Divadlo Petra Bezruče
Pomocník Walser
Inscenace Jana Nebeského a Lucie Trmíkové vychází ze syntézy textů švýcarského prozaika Roberta Walsera, jeho interpretací a z novely Gerta Hoffmanna. Na první pohled nevzrušivý, jednoduchý a jemný příběh v sobě obsahuje téma složitosti lidské existence, nemožnosti dosažení ideálu i zla, které má kořeny v hlouposti.
Studio Hrdinů, Dukelských hrdinů 47, Praha 7
25. 1. v 20 h.
Boys & Girls
V divadelně-dokumentárním projektu Magdy Stojowské a Terezy Durdilové se setkávají dva póly života – dětství a stáří – zosobněné desetičlennou skupinou dětí a seniorů od devíti do jedenaosmdesáti let. Jak moc vypovídají tyto životní etapy při vzájemném střetu o absurditách života?
Divadlo Archa, Na Poříčí 26, Praha 1
29. 1. a 21. 2. v 18 h.
