Jan Nálevka (1976) a Petra Herotová (1980) toho už měli společného tolik, že by byl hřích, kdyby se nepotkali. Výstavou AAAA v pražské Galerii 35m2 se oba vyjádřili ke společnému zájmu o běžné kancelářské papíry.
Nejrozšířenější formát „á čtyřku“ používáme doma i v kanceláři, píšeme na ni dopisy, strkáme ji do tiskáren a kopírovacích strojů... Neriskujeme, odpovídají jí i velikosti dopisních obálek, kancelářských šanonů a mechaniky dalších strojů. Aniž si to běžně uvědomujeme, píšeme, kreslíme a tiskneme na výsledek úmluv mezi různými odvětvími průmyslu.
Balíky papírů
Zkušený kreslíř potvrdí, že kreslicí plocha spoluurčuje výsledný obraz. Jeho barva, povrchová úprava... a také rozměr a poměry stran. Jan Nálevka a Petra Herotová zacházejí ještě dál: od norem a funkcí papírů A4 si dávají určovat, co a jak vznikne.
Jana Nálevku nepřestávají zajímat návraty ke klasickému geometrickému umění. Nevrací se ovšem dveřmi, ale zásadně oknem a v různých existujících systémech objevuje možnost vzniku geometrického či minimalistického obrazu. V posledních letech ho uhranuly právě papíry A4. Na stovky bílých listů kreslil vodorovné linky a čtvercové sítě. Vytvářel tedy geometrické kresby, které ale na konci opět vypadaly jako nepoužité papíry – linkované nebo čtverečkované.
Petra Herotová zase opakovaně kopírovala vlastní kresby na xeroxu, dokud z nich nezmizela původní informace. Také už pět let překresluje grafické motivy z přebalů kancelářských papírů. Jinak řečeno, vytváří umělecké originály „zkopírováním“ předloh, které sice mají estetickou podobu, ale jinak výhradně informativní a užitkový smysl.
Pochopitelné je vznést otázku, proč takhle zacházeli se svým nadáním a časem. Jednou z odpovědí může být, že zkoumají, čím se může stát kresba v dnešní době všudypřítomných norem a strojů. Nálevka i Herotová přijali principy „kopírování“ a aplikovali je do sféry rukodělnosti, která se možnosti vytvořit přesnou kopii vzpírá „tak nějak od přírody“. Z možnosti blížit se strojům ale nejsou nadšení, spíš je jim to zdrojem zvláštního humoru z vyprázdnění tradičních představ o roli tvůrce.
Parametry života
Na AAAA Nálevka už kresby na papírech nevystavil. Zato rýsoval na stěny, které rozčlenil pravidelnou sítí obdélníků. Samozřejmě, velikost obdélníkových polí odpovídá „á čtyřkám“. Víc než ke kresbám se tím vyjádřil k prostoru galerie, určeného podobně normovanými rozměry sádrokartonů. Herotová pak kromě dvou z překreslených balíkových obalů přispěla 35 kresbami, v nichž obrátila své dosavadní postupy při mechanickém kopírování kreseb. Také tentokrát jednu prohnala kopírkou při nastavení vysokého kontrastu, dokud nezčernala. Pak ale vzniklé kopie znovu nakreslila.
V neinformovaném návštěvníkovi může tato výstava vyvolat dojem, že jde o elegantní, estetickou hru bez hranic. Do určité míry bude mít pravdu. Až na to, že právě hranice dané normami a strojovými nastaveními určily většinu z toho, na co se dívá. Nálevka a Herotová jsou výtvarní umělci, takže ze všech norem zvolili právě tu, která definuje pro umělce stále základní nosič vizuální informace. Avšak nenarážíme na podobné normy všude, kam se podíváme?
Jan Nálevka a Petra Herotová: AAAA. Galerie 35m2, Víta Nejedlého 23, Praha 3 (www.35m2.cz). Výstava potrvá do 1. září.
VLADIMÍR SKREPL
Galerie Ferdinanda Baumanna dosud sídlila ve vitrínách uvnitř Štěpánské pasáže. Galeristům ale přišlo, že pouze vitríny umělcům nestačí. Pronajali tedy sousední obchod – skleněnou kostku, do které se nebude vstupovat. První instalaci pro novou obří výlohu připravil Vladimír Skrepl.
VLADIMÍR HAVLÍK
V původních baumannovských vitrínách vystavuje Vladimír Havlík (1959) dávnější nález fotografického negativu. Vyzvětšované snímky amatéra fascinují zaujetím pro focení lidí, zvířat a pole – asi jeho nejbližších věcí. A my jako bychom mu mohli stát za zády a nezpozorováni nahlížet přes rameno...
Vladimír Skrepl: Sweat & Cheap – Vladimír Havlík: Negativní film. Galerie Ferdinanda Baumanna, Štěpánská 36, Praha 1 (www,g-f-b.tumblr.com).
