NP č.405 > FejetonTykadla pryč od berušek!Jan Stern

Má zdaleka nejoblíbenější konspirační teorie vypráví o tom, kterak nám zatrolení piklící biologové zatajují, že hmyz vůbec nezapadá do evolučních linií a že jde tudíž o mimozemský výsadek, civilizaci vetřelců, která, vybavena na přežití všech myslitelných katastrof, čeká, až pozemské rybo-savco-lidské linii dojde dech, a pak shrábne celou planetu.

 

Možná prý i některý z hmyzích druhů je již připraven na vývoj inteligentního tvora, nebo dokonce již tuto vyšší inteligenci má – nejspíše prý šváb – a jen před námi si zatím hraje na blbce, dokud tady nebude moct být opravdu pánem.

Zdá se mi to být zcela přesvědčivou konstrukcí, jen v jedné věci s konspiračními teoretiky nesouhlasím. Že hmyz čeká na náš pád zcela pasivně. Vždyť je zcela zřejmé, že naší civilizaci byla již dávno vyhlášena válka, že vetřelci po nás jdou a jsou nemilosrdní. Řada teroristických akcí je přímo spektakulárních. Včely zavile opylují naše plodiny, dobře vědouce, že jsou narvané dusičnany (bioplodiny biodusičnany), a takto nás jednoho dne vyhubí. Kůrovec bere útokem Šumavu a nebýt všeznalce, který má rád pěší turistiku, a proto ho udělali správcem parku (po dobré zkušenosti s jeho působením ve funkci ministra dopravy, kterou si vysloužil tím, že si v dětství rád hrál s vláčky), tak savčí pevnost už dávno padla. Žížaly se po vzoru kamikadze divoce nechávají nabodávat na háčky a decimují takto rybí populace, z nichž by mohl jednou na pevninu připlazit se znovu obratlovec, rozjet opět evoluci a začít konkurovat broukocivilizaci.

Největší umělecká díla hrozbu potměšilého útoku ve svém velkém tušení již ostatně dávno zobrazila: Moucha, Arachnophobia, Roj, Brouk v hlavě. Bohužel úpadková západní kultura zplodila i řadu nihilistických, sebenenávistných, ba nebojím se říci velezrádných produktů. Ferda mravenec, Včelka Mája, Mravenec Z, Příběhy včelích medvídků (byť mnohorozměrná postava Pučmelouda v sobě má i cosi varujícího a burcujícího) a samozřejmě Trhák, s obludnou hymnou všech zrádců naší domovské linie Nech brouka žít.

Řeknu to upřímně a vlastenecky: já tu hmyzí verbež nenávidím a už odmala jsem tak nějak cítil, že se jí nedá věřit. Ono dokud jen tak škodí, to se snad dá ještě vydržet. Ale nejhorší je, když se nám ta invazivní cizopasící chamraď začne vysmívat. Mávám rukou nad tím, že jsem musel v osmi letech jít kvůli jedné z čeledí dohola, aniž by to tehdy bylo v módě. Mávám rukou nad tím, že do hola (ale v jiných partiích) musela jít kvůli příbuzné čeledi v osmnácti letech má starší sestra, v okolí nazývaná Veselá Jarča. Jsem ochoten přehlédnout i to, že mouční červi znehodnotili všech pět tun mouky, kterou má babička skladovala ve spíži, patrně pro případ válečného konfliktu se státy NATO, čímž devalvovali veškeré rodinné jmění. Jsou však věci, které odpustit nejde. Jak mám chápat, že mě ještě nikdy nebodl komár?! O co tady komu jde?!

Ne, nedivte se prosím mému rozhořčení. Není vůbec nelogické. Mohlo by být. Ale není, a to kvůli té zatrolené okurkové sezóně. I toto léto, jako již tradičně, totiž tři nejserióznější zpravodajské servery udělaly v nouzi nejvyšší otvírák z informace, že lidi, které obzvláště štípou komáři a jiná havěť, mají prý sex-appel. No a ti, kteří havěti nechutnají, jsou prý jaksi nechutní i pro přísavky lidské.

A to už je trochu moc. Př itáhnout si z vesmíru, př ikrmovat dusičnany, harašit s našima krásnýma blond beruškama a makovejma brunet panenkama a ještě se mi vysmívat? Tak to ne přátelé, zejtra kupuju Biolit i Ortosan a rozdáme si to na férovku!

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Moc bezmocných / Jan Stern > NP č.497 > Fejeton Možná byste to do mě neřekli, ale já mám vysokou školu. Ne moc vysokou, takže jsem skončil u fejetonů, a nikoli u vědeckých studií, ale vejška to přece jenom byla. A učili jsme se tam hlavně o masových médiích. Povídali jsme si tehdy hlavně o tom, jestli jsou mocná, anebo nikoli. Dnes, kdy masomédia byla převálcována sociálními sítěmi, „informačními bublinami“, „postfakty“ a těmahle věcma, už je to samozřejmě jasné. Ale tenkrát, za mého mládí, kdy letěly Oasis, Cranberries a Unie svobody, to ještě nebylo tak zřejmé. Tehdy se ještě debatovalo o této věci vášnivě. číst dále Žádný sex ve výtahu / Jan Stern > NP č.524 > Fejeton Tvořit civilizaci, dát najevo „zde končí divočina a začíná kultura“, to je umění, kterému se lidé těžce učí tisíce let. Prozatím se ovšem neshodli na stylu. číst dále Psanci této země / Jan Stern > NP č.495 > Fejeton Když jsem byl malý chlapec, zaslechl jsem čas od času něco o vykořisťování. Protože jsem se však staral více o Třeskoprsky a samolepky Šmoulů, nezachytil jsem, co to přesně je a kdo koho vlastně v tom kapitalismu za kopcem vykořisťuje. Nakonec ovšem kapitalismus kopec přelezl, doplížil se až k Blaťáku a já dostal možnost si tu věc prostudovat takříkajíc zblízka. Dnes už mám zcela jasno. Důkazů jsem nashromáždil hafo: Vykořisťování existuje. Nelze vskutku nevidět, jak zaměstnanci vykořisťují své zaměstnavatele. číst dále Údery otevřenou dlaní / Jan Stern > NP č.460 > Fejeton Existují teorie pravící, že východní bojová umění vznikla tak, že Číňané zkopírovali chvaty vojáků armády Alexandra Velikého při jeho východním tažení. Jenže zatímco Sašovi hošani v boji muže proti muži protivníka prostě flákli nebo kopli, východní lid přiváděl drobnými úpravami dalších a dalších kopií původního originálu bojové chvaty k dokonalosti a takto vzniklo karate, kung-fu, judo a já nevím, jak se ještě všechno to vznešené bitkaření jmenuje. Východní lidy jsou zkrátka v kopírování mistři. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů