NP č.393 > Pošli to dálOptimismus předevšímJaroslav Fiala

Psychologové říkají, že pozitivní myšlení a sebedůvěra tvoří základy dobrého života.

 

Optimistický přístup nám vše usnadní, zefektivní práci a přitáhne k nám přátele. Snad je také výrazem pokroku, že ekonomové začali brát v potaz štěstí a spokojenost, spíše než jen růst HDP coby ukazatele kvality života ve společnosti. V naší kultuře je však přítomné i jisté napětí mezi pozitivním přístupem a sebezapřením. Obojí je totiž považováno za ctnost. Nedaří se vám v práci nebo jste přišli o místo? Přestaňte se mračit, věřte v sílu optimismu a berte to jako příležitost něco na sobě změnit a víc se snažit, dočteme se. Takhle se ale pozitivní přístup může rychle změnit v normu, která má za následek zakrývání problémů a souvislostí kolem nás.

„Optimismus je opium lidstva,“ píše Ludvík Jahn, postava z románu Milana Kundery Žert, aby si za to v době, kdy je optimismus nařízen a zároveň všeobecně sdílen, vysloužil práci v dolech. A byl to i falešný optimismus, který přispěl k ignorování toxických finančních produktů a hospodářskému krachu v roce 2008. Často přitom slyšíme, že se máme učit pozitivnímu přístupu. Jestli ale má být životním pravidlem optimismus, kterému je třeba se „učit“, něco není v pořádku. Možná jen nevěříme, že se věci samy od sebe zlepší. A třeba k tomu máme dobrý důvod. Stejně jako negativní lidé mohou dělat věci horší, i tady se jedná o neschopnost oddělit vlastní pocit od vnímání reality. Pak se třeba taková chudoba může jevit jako dobrovolná věc – vždyť každý svého štěstí strůjcem. A ti, co žijí ve vyloučení, mají začít pracovat, aby se motivovali. Víra, že se věci zlepší silou našeho myšlení, ale zůstává opravdu jen vírou. Asi nepřekvapí, že celosvětově je hlavní překážkou ke štěstí právě chudoba. Podle průzkumů patří ty nejspokojenější země k těm nejbohatším. Pokud jde věřit mírám štěstí, ze 178 zemí je taková Velká Británie na 4. místě, zatímco Indie až na 125. A to navzdory bohatým tradicím meditačních technik. Odkud se tedy víra v sílu optimismu bere? Možná jen na ty, kteří ji hlásají, pasuje jeden známý výrok: Jak po nich máme chtít, aby to chápali, když jsou dobře placeni za to, že to nechápou?

 


autor / Jaroslav Fiala VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Neonacistky a ženy Třetí říše / Jan Kratochvíl > NP č.393 > Ženská stránka Před několika týdny informovaly policejní orgány o obvinění patnácti neonacistek – členek české ženské organizace Resistance Woman Unity (RWU). Uveřejněné odůvodnění se mimo jiné zakládalo na odkazech této skupiny k ženským organizacím nacistického Německa. Jaké měly ženy ve Třetí říši postavení a co to znamená pro české neonacistky?   číst dále Chyby, které se líbí / Michal Mariánek > NP č.393 > Téma čísla Co dělat poté, co nás v umění znudila digitální revoluce? Objevit krásu digitální chyby.   číst dále Poklidný týden neklidu / Andrea Novotná > NP č.393 > Pošli to dál Co dělal ministr školství na Nový rok? Psal seminární práci pro svou podřízenou, snažící se o titul na pochybné soukromé vysoké škole Univerzita Jana Ámose Komenského. A co dělá tento ministr po celý rok? Prosazuje reformu vysokých škol, která má zavést školné a dát politikům slovo v tom, kdo bude řídit univerzity.   číst dále Chvála perfekcionismu? / Tomáš Malík > NP č.393 > Téma čísla „Nenapsal bys nám článek o perfekcionismu? Téma jak stvořené pro tebe.“ Pět dní po uzávěrce, večeru přípravy, osmi hodinách psaní a 7297 minutách neplodné prokrastinace mám před očima už jen jednu větu od da Vinciho: „Urazil jsem Boha i lidstvo, neboť mé dílo nedosáhlo kvality, které mělo.“   číst dále

Nejčtenější články autora

Přestat být cizincem / Andrea Novotná, Jaroslav Fiala > NP č.342 > Rozhovor Může se Vietnamec stát někdy Čechem? Jak daleko může zajít islamofobie v Evropě? Mohou Češi pomoci řešit izraelsko-palestinský konflikt? Kudy vede hranice mezi nekritickou vstřícnosti a strachem z cizího? Rozhovor s politologem Pavlem Baršou.   číst dále O mostech mezi hudbou a lidmi / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.379 > Téma čísla Spojení hudby a nejmodernějších technologií může vyústit do vzniku pozoruhodných nástrojů, léčby těžkých nemocí i poznávání sebe sama. Americký skladatel Tod Machover se o to pokouší už řadu let v sepjetí s vírou v lidskou tvořivost a změnu k lepšímu.   číst dále Odhalování zločinů nedělá z člověka antisemitu / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.377 > Rozhovor Komiksového kreslíře a novináře Joe Sacca jsme potkali v Miami, kde představoval svou knihu Gaza: Poznámky pod čarou dějin. Vypadal docela jinak než postava v brýlích bez očí s masitými rty, známá z jeho komiksů. V následujícícm rozhovoru jsme se věnovali hlavně Palestině.   číst dále Pošlete pryč své vojáky! / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.373 > Dějiny přítomnosti Bývá přirovnávána ke známé barmské disidentce Su Ťij, ve Velké Británii obdržela cenu Anny Politkovské a západní média ji považují za jednu ze sta nejvlivnějších osobností loňského roku. Kdo je ta odvážná Afghánka, o které v Česku není moc slyšet?   číst dále