NP č.390 > Pošli to dálČí je to prezident?Martina Křížková

I když autorka těchto řádků razí myšlenku, že názorům českého prezidenta Václava Klause by měl být v médiích dáván jen minimální prostor, protože v opačném případě zbytečně získávají váhu (podobně jako dlouho platil úzus například ohledně představitelů extrémní pravice), jeho letošní novoroční projev přeci jen inspiruje k opožděné úvaze.

 

Přání, aby pro nás všechny byl rok 2012 šťastný a úspěšný bylo celkem milé, ale nijak zvláštní, stejně jako dloubnutí do občanské společnosti či Evropské unie. Nepřekvapilo ani značně klišovité velebení rodinné soudržnosti a ctností myticky „dobrého“ či „opravdového“ člověka, který se nebojí hájit svůj názor proti všem.

Prezident chtěl občany tentokrát ovšem i uklidnit. Po drobné úvaze na téma domácí ekonomické situace řekl: „Žijeme v zemi, která je politicky i ekonomicky v základních parametrech stabilní.“ A aby konejšivý obraz ještě posílil, vedle bankrotujících zemí i bank na něž doplácí daňoví poplatníci jinde, tisíců hořících aut a stovek rozbitých výloh, připočetl k základním parametrům politicko ekonomické nestability nečekaným myšlenkovým skokem také problémy s množstvím přistěhovalců, kteří svým stylem života „narušují základní soudržnost země“(nezmínil konkrétně které, ale zřejmě kdekoliv jsou). Zde je třeba jeho slova zvážit, neboť je to v jeho veřejných vystoupeních myšlenka nová.

Zatímco bankrot celé České republiky či některé z bankovních institucí a následné újmy na straně majitelů automobilových vozidel a prosklených výloh je sice hodně pesimistický scénář vývoje, ale přeci jen scénář, obava z přistěhovalců, kteří by „naši“ základní soudržnost chtěli narušovat, je překvapující. I když daleko méně zneklidňující. Prezident ji do svého projevu zřejmě státotvorně zařadil právě proto. Všichni víme, že většina migrantů v ČR je díky léta fungujícímu systému tvořenému byrokracií, maf ií a všeobecnou korupcí natolik zaměstnána pouhým přežíváním, že na žádné velké narušování jim již nezbývá čas.

Pokud ovšem hlava státu nemá nějaké speciální informace. Možná chtěl Václav Klaus mezi řádky naznačit, že za současnou hospodářskou (a možná i politickou?) krizí stojí migranti. Pak by bylo ovšem na místě se ptát, čí je to vlastně prezident?

 


autor / Martina Křížková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Jdeme si pod nos? / Margita Mucki > NP č.390 > Referát „Ha, ty máš novou aviváž!“ vykřikla jsem, zmámena čichovými vjemy, jen co kamarádka vstoupila do kavárny. Její povytažené obočí vysvětlilo se vzápětí. Pro mě ostrý, chemický, prádelnu asociující odér, jemuž i káva podlehla, byl její nový parfém. Vytoužený, vysněný, dlouho sháněný a k tomu všemu adekvátně drahý.   číst dále Holka s ďáblem v těle / Tomáš Havlín > NP č.390 > Uličníci Olga Tichavová prodává Nový Prostor v Praze u Jindřišské věže. Poté, co jsme dopili turka v přilehlé hospodě, přemítala nahlas: „Co si o mně zákazníci pomyslej? Ale však tam není nic špatného. Že jsem byla grázl? Každej jsme byli nějakej. A já jsem byla moc bujná, no.“   číst dále Jsou mezi námi! / Jan Stern > NP č.390 > Fejeton Možná víte, že český básník Pavel Šrut se proslavil, když světu odhalil existenci domácích skřítků zvaných Lichožrouti, což mají býti bytosti, které v automatických pračkách požírají vždy lichou ponožku z páru.   číst dále Nejsem Ali Baba / Markéta Vinkelhoferová > NP č.390 > Téma čísla Kdo by neznal scénu z filmu Život Briana Monty Pythonů, v níž trhovec nutí nešťastníka na útěku před spravedlností smlouvat, protože se to tak patří? Naše cesty po arabském světě jako by tomu nasvědčovaly: dohadování o ceně se prý nevyhneme.   číst dále