NP č.355 > FejetonJak jsme hledali superfejetonistuJan Stern

Jedna věc nás v naší redakci trápí. Jak málo je v této zemi výborných fejetonistů. Vlastně známe jen jednoho. Ale já tu nebudu věčně, že. A tak jsme se jednoho dne rozhodli uspořádat megakonkurz, jehož úkolem bylo najít novou fejetonistickou hvězdu.

 

Prvá kola megakonkurzu „Nový Prostor hledá fejetonistu“ se uskutečnila v Kolodějích, Třebotově, Mokropsích, Nižboru a v Brně. Především konkurz v Nižboru byl doslova masovou akcí, byť 8 z 10 přihlášených sehnal šéfredaktor Budka na poslední chvíli v místní restauraci U Součků. Přesto se téměř podařilo vyfotografovat nával kandidátů, k němuž v úzké chodbičce před nádražním WC na malou chvíli došlo. To by však kolegyně Křížková musela rozeznat alkalické baterky od obyčejných a aspoň někdy zprovoznit svůj digitální fotoaparát. Dříve než došlo k přinesení nových baterií, nával se bohužel rozptýlil, neboť někteří z kandidátů po seznámení s podmínkami megakonkurz vzdali, byť se snažili zachránit si čest tvrzením, že akci, na niž je lákal šéfredaktor Budka, považovali za ochutnávku zdarma.

Série úvodních kol megakonkurzu byla pro porotce velice vyčerpávající. Někteří kandidáti toužící po fejetonistické slávě trochu přecenili své síly. Do „fejetonistické pěchoty“ můžeme směle zařadit příspěvek Honzy Šinágla, který svůj fejeton vepsal do americké vlajky. Použití červeného fixu způsobilo, že text na červených pruzích byl bohužel nečitelný. Byť hlavní smysl šlo dobře pochopit ze slov „spiknutí“, „GRU“, „Milada Horáková“ či „bradavice“.

Ostravák J. Ostravský pobavil svým fejetonkem v polštině, ale porota zůstala nemilosrdná a můj vtípek „přiliš kratke“, jímž jsem snaživce vyprovodil, byl myslím velmi vtipný.

Na poli krátkosti však bodovali i jiní. Fejetonista Š. Švec se pokusil zaujmout svým fejetonem Tři tečky, v němž naplnil očekávání vyplývající z názvu. Porota ocenila vtip, leč zkonstatovala, že na celostátní úroveň to přeci jen nestačí. Ačkoli porotce Pospíšil uznal, že „ještě jedna tečka a stačilo by to na MF Dnes“.

Opravdu do tuhého však šlo v semifinálových kolech. Fejetonisté dostávali náročné úkoly typu „napiš honorovatelný blaf za deset minut“ apod., které měly otestovat jejich připravenost na reálnou novinářskou praxi. Bohužel však také propukly první aféry. Ukázalo se například, že semifinalista Groman psal scénáře ke gay pornu, soutěžící Slačálek k fekal pornu a fejetonistka Vochocová dokonce k hekal pornu (tedy tzv. rozhlasovému pornu). Nepěkná kauzička nám propukla rovněž poté, co se ukázalo, že jeden z nadějných uchazečů kdysi psal do magazínu o SM. Později se sice ukázalo, že nešlo o sadomaso revue, ale o Svět motorů, nicméně brzy ke Světu motorů přibyl i Signál a Obrana lidu a v nadějném tvůrci byl nakonec odhalen scénárista seriálu Chlapci a chlapi, což se ukázalo jako totální handicap. Tvůrce se sice snažil chvíli kličkovat a tvrdil, že šlo o gay porno z vojenského prostředí, avšak repríza na Primě, s níž už autor nepočítal, ho poslala definitivně do kolen.

Sérii skandálů pak završila fejetonistka Bubnová, o níž vyšlo najevo, že kdysi vydala básnickou sbírku, kde se cele obnažila. Brzy také začala šuškanda o vztazích mezi soutěžícími. Ukázalo se, že talent Boháček se zakoukal do závorek kolegyně Podzimkové a na veřejnost vypluly i snímky, jak jí šahá na klávesnici. Deník Mokropecký šturm posléze referoval o houstnoucí atmosféře mezi soutěžícími pod titulkem „Vrazí si přechodníky mezi žebra?“ Což jistě komentáře nepotřebuje.

Vyhlášení semifinálového verdiktu samozřejmě přineslo i nějaké ty slzičky, zvláště po nástupu pylového období jasanu a břízy, ale do velkého pražského finále v Homeless-aréně mohli postoupit opravdu jen ti nejlepší.

Tři vybraní finalisté měli napsat fejeton, v němž by představili sebe a svůj život. Fejeton „Od pádu Špíglu sem na pracáku“ porota nehodnotila moc příznivě, byť ocenila určitou syrovost podání. Fejeton „V každé redakci jsem byla oblíbená a ze sexuálního harašení nedělám vědu“ vzbudil nadšení především u šéfredaktora Budky, ale já jako externista jsem byl spíše zklamán. Triumfoval nakonec autor fejetonu „Pro charitu dělám vždy zadarmo“. Porota musela uznat, že s jeho přístupem se ještě nikdy nesetkala. Právě tento autor, jehož jméno mi již bohužel vypadlo, si odnesl hrdý titul „Nový superfejetonista Nového Prostoru“.

Nakonec, jak jste si asi povšimli, na fejetonistické stránce zůstávám já. Avšak úspěch celé akce byl tak fenomenální, že již chystáme megakonkurz „Nový Prostor hledá superfejetonistu 2“. Protože, jak jistě uznáte, nových talentů není nikdy dost.

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Vytváříme prostor / Tomáš Havlín, Aran Epochal > NP č.355 > Rozhovor Čtenáři Nového Prostoru si mohou Martina Hůlu alias Bourka pamatovat z vánočního večírku NP kde jim hrál s kapelou Sporto. Z rozhovoru, který mimo jiné vysvětluje, jak si vytvořit autonomní zónu a proč je přitom důležitá ulice, vychází najevo, že tohle spojení nebylo náhodné.   číst dále Soucit k ráji / Jiří Ptáček > NP č.355 > Kultura | Výtvarné umění Dávali najevo odhodlání prozkoumat vesmír. Spíše ale pronikli do nejzazších koutů kultury socialistického Československa. Výstava Planeta Eden vykresluje vizi budoucnosti, v níž díky našim technologickým dovednostem měly brzy padnout hranice nemožného. Sci-fi se tehdy ocitlo na dosa skutečnosti. Ale to už je dávno.   číst dále Bouře ve sklenici Brna / Tomáš Havlín > NP č.355 > Reportáž V brněnských ulicích se potkali hudebníci se svými fanoušky. Společně protestovali proti městské žebrací vyhlášce a slavili úspěch. Rada města jim odklepla kýženou výjimku.   číst dále Šerif se sovětskou vlajkou / Milan Štefanec > NP č.355 > Referát Podněstří. Pokud se o této nikým neuznané enklávě v Česku vůbec ví, bere se pouze jako postsovětský skanzen. Při pohledu za propagandistické obrázky ovšem vidíme prazvláštní režim, ve kterém je největším podnikatelem prezidentův syn a členy opoziční komunistické strany zatýká policie.   číst dále

Nejčtenější články autora

Žádný sex ve výtahu / Jan Stern > NP č.524 > Fejeton Tvořit civilizaci, dát najevo „zde končí divočina a začíná kultura“, to je umění, kterému se lidé těžce učí tisíce let. Prozatím se ovšem neshodli na stylu. číst dále S mloky? / Jan Stern > NP č.471 > Fejeton Doufám, že jste ocenili, že jsem dosud netěžil humor ze psů. Teda ne, že by se o psech nedalo psát, každý humorista jednou skončí u Alíkem rozkousaných bačkor. číst dále 1985 / Jan Stern > NP č.512 > Fejeton Léto roku 1985 jsem trávil v tiché vesničce za Prahou. Centrem nedění zde byla malá samoobsluha Jednota a hospůdka u fotbalového hřiště, kde na stěně visel umaštěný zažloutlý plakát Jiřího Korna s nápisem Pragokoncert. Tam jsem chodil každé poledne na guláš a limonádu Broňa. číst dále Moc bezmocných / Jan Stern > NP č.497 > Fejeton Možná byste to do mě neřekli, ale já mám vysokou školu. Ne moc vysokou, takže jsem skončil u fejetonů, a nikoli u vědeckých studií, ale vejška to přece jenom byla. A učili jsme se tam hlavně o masových médiích. Povídali jsme si tehdy hlavně o tom, jestli jsou mocná, anebo nikoli. Dnes, kdy masomédia byla převálcována sociálními sítěmi, „informačními bublinami“, „postfakty“ a těmahle věcma, už je to samozřejmě jasné. Ale tenkrát, za mého mládí, kdy letěly Oasis, Cranberries a Unie svobody, to ještě nebylo tak zřejmé. Tehdy se ještě debatovalo o této věci vášnivě. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů