NP č.342 > Kultura | Výtvarné uměníSpolečenství géniůJiří Ptáček

Stať legenda o umělci napsali dva mladí rakouští historici umění Ernst Kris a Otto Kurz před pětasedmdesáti roky. Ačkoliv se hemží jmény dávných umělců a jejich životopisců, může být inspirací i dnes. Zabývá se totiž historkami tradovanými o umělcích, jejichž smyslem je objasnit podstatu jejich nadání a role. Tématem, které je živé i dnes.

 

Výchozím materiálem pro Legendy o umělcích jsou „anekdoty“. To neznamená, že by Kris s Kurzem vyhledávali kameňáky ze života malířů a sochařů. Anekdotami nazývají místa v životopisech umělců, kde se výklad odklání od suchých oficialit a něčím „ze života“ vypovídá o jejich osobnosti. Nechávají stranou, které z nich se mohou zakládat na pravdě, a všímají si jednoho: některé anekdoty se překvapivě často opakují. A právě tyto mají čtenáři říci něco o příznačných rysech umělců.

 

V NEBESKÉM NADÁNÍ PODOBEN BOHU

Když Kris s Kurzem psali Legendu o umělci, bylo prvnímu třicet čtyři a druhému šestadvacet let. Navzdory nízkému věku vytvořili dílo, jehož šíře záběru a míra vhledu berou dech. Jejich styl se podobá jízdě na tobogánu, přestože nikdy nesvlečou saka vědecké exaktnosti. V rychlém tempu předkládají příklady anekdot, v nichž umělec prokazuje nadání už v dětství, nebo svým dílem oklame druhého, který jej považuje za skutečnost, nebo když se stane „nástrojem božství“ a je jako božský uctíván, apod. Přes příhody, které umělce heroizují, vedou čtenáře k identitě umělců jako osob nadřazených,

nadaných vnitřních hlasem a znalostí tajných zákonitostí přírody. Jádrem jejich příkladů zůstává okruh evropského umění od antiky k novověku, pro paralely ale sáhnou do islámského umění, Indie či na Dálný východ.

S deklarovanou zdrženlivostí se odkazují k psychoanalýze, která se v této době stávala Krisovou hlavní sférou zájmu.

Definitivní rozřešení „záhady umělce“ Kris s Kurzem nenabízejí. To však ani nebylo jejich záměrem. Poskytují vhled do po staletí předávaných šablon, jimiž byla osobnost umělce, jeho talent a role vysvětlovány, obhajovány a přijímány. Sledují, jak představa o umělci tvořícího z „nitra“ získává na významu, aby v důsledku zformovala představu o géniovi 19. století, tedy doby blízké chvíli napsání knihy.

Pro dnešního čtenáře dozajista není nezajímavé porovnávat, jak dodnes přežívající představy o mimořádných schopnostech umělců vykvétají z historie renesančních či antických životopisů a dokonce svými kořeny vrůstají do časoprostoru mýtů. Může mu to umožnit pochopení věty, kterou Kris s Kurzem uvádějí v samotném závěru Legendy

o umělci: „Životopisné modely popisují typické dění a formují typický osud určitého povolání, kterému se ten, kdo ho vykonává, do určité míry podrobuje.“ A s finální poznámkou o významu „sféry nevědomého“ uvnitř tohoto vztahu nás nechávají zamyslet se, v čem se představě o záhadném umělci podrobujeme my.

 

OBJEMNĚJŠÍ SEŠIT

K dobrému vychování nakladatelství Arbor Vitae a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze patří, že se o své publikace postarají ve všech ohledech. Také Legenda o umělci nevyrazila do světa bez věna. Hlavní stať doplnila rozsáhlá studie Petry Maťové, Lady Hubatové-Mackové a Romana Telerovského, shrnující poznatky z knihy a překračující je výkladem o dalším směřování obou autorů.

V neposlední řadě byla přínosná rovněž práce grafičky Heleny Šantavé, která knize dala neakademický vzhled objemnějšího školního sešitu. Pro autora tohoto textu je tato poznámka tím důležitější, že v knihkupectvích

vyhledává knihy nejpovrchnějším možným způsobem - podle toho, jestli dobře vypadají.

 

Ernst Kris, Otto Kurz: Legenda o umělci.

Historický pokus. Přeložila Petra Maťová.

Nakladatelství Arbor Vitae a VŠUP v Praze,

Praha 2008. 158 stran, cena 250 Kč.

 

 


autor / Jiří Ptáček VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Okna do budoucnosti otevřená / Karel Veselý > NP č.342 > Kultura | Hudba Elektronická hudba vždy evokovala zvuky budoucnosti, ať už to byly Stockhausenovy poválečné futuristické symfonie nebo klubová hudba devadesátých let. Narozeninové výběry britských labelů Records a Hyperdub ukazují, že kouzlo zítřka sice už vyprchalo, ale pořád se otvírají nové cesty, kterými lze jít.    číst dále Na vážnější notu / Jan Stern > NP č.342 > Fejeton Vážení a milí, tak je to tady. Prosincové číslo, ergo číslo pomalu ale jistě vánoční. A s ním na mne dopadl i nemilosrdný ortel redakce: dodat „lehce vánoční fejeton“.   číst dále Výjimečné vězeňské drama / Dominika Prejdová > NP č.342 > Kultura | Film Spolu s Antikristem se do českých kin dostává další film oceněný na letošním festivalu v Cannes, Prorok francouzského režizéra Jacquese Audiarda, který dostal velkou cenu poroty. Zároveň je i francouzským kandidátem na Oscara a má šest nominací na Evropské filmové ceny.     číst dále Baví mě, jak se lidé oblékají / Zuzana Brodilová, Tomáš Havlín > NP č.342 > Rozhovor Ludmila Kybalová napsala o dějinách módy více knih, než má leckdo dohromady v knihovně. Učarovala jí upjatá španělská móda i nedbalá elegance s dírou na patě. Do oblékání ale nikomu mluvit nechce. "Recept na módu neexistuje," říká. číst dále