NP č.342 > Kultura | Výtvarné uměníSpolečenství géniůJiří Ptáček

Stať legenda o umělci napsali dva mladí rakouští historici umění Ernst Kris a Otto Kurz před pětasedmdesáti roky. Ačkoliv se hemží jmény dávných umělců a jejich životopisců, může být inspirací i dnes. Zabývá se totiž historkami tradovanými o umělcích, jejichž smyslem je objasnit podstatu jejich nadání a role. Tématem, které je živé i dnes.

 

Výchozím materiálem pro Legendy o umělcích jsou „anekdoty“. To neznamená, že by Kris s Kurzem vyhledávali kameňáky ze života malířů a sochařů. Anekdotami nazývají místa v životopisech umělců, kde se výklad odklání od suchých oficialit a něčím „ze života“ vypovídá o jejich osobnosti. Nechávají stranou, které z nich se mohou zakládat na pravdě, a všímají si jednoho: některé anekdoty se překvapivě často opakují. A právě tyto mají čtenáři říci něco o příznačných rysech umělců.

 

V NEBESKÉM NADÁNÍ PODOBEN BOHU

Když Kris s Kurzem psali Legendu o umělci, bylo prvnímu třicet čtyři a druhému šestadvacet let. Navzdory nízkému věku vytvořili dílo, jehož šíře záběru a míra vhledu berou dech. Jejich styl se podobá jízdě na tobogánu, přestože nikdy nesvlečou saka vědecké exaktnosti. V rychlém tempu předkládají příklady anekdot, v nichž umělec prokazuje nadání už v dětství, nebo svým dílem oklame druhého, který jej považuje za skutečnost, nebo když se stane „nástrojem božství“ a je jako božský uctíván, apod. Přes příhody, které umělce heroizují, vedou čtenáře k identitě umělců jako osob nadřazených,

nadaných vnitřních hlasem a znalostí tajných zákonitostí přírody. Jádrem jejich příkladů zůstává okruh evropského umění od antiky k novověku, pro paralely ale sáhnou do islámského umění, Indie či na Dálný východ.

S deklarovanou zdrženlivostí se odkazují k psychoanalýze, která se v této době stávala Krisovou hlavní sférou zájmu.

Definitivní rozřešení „záhady umělce“ Kris s Kurzem nenabízejí. To však ani nebylo jejich záměrem. Poskytují vhled do po staletí předávaných šablon, jimiž byla osobnost umělce, jeho talent a role vysvětlovány, obhajovány a přijímány. Sledují, jak představa o umělci tvořícího z „nitra“ získává na významu, aby v důsledku zformovala představu o géniovi 19. století, tedy doby blízké chvíli napsání knihy.

Pro dnešního čtenáře dozajista není nezajímavé porovnávat, jak dodnes přežívající představy o mimořádných schopnostech umělců vykvétají z historie renesančních či antických životopisů a dokonce svými kořeny vrůstají do časoprostoru mýtů. Může mu to umožnit pochopení věty, kterou Kris s Kurzem uvádějí v samotném závěru Legendy

o umělci: „Životopisné modely popisují typické dění a formují typický osud určitého povolání, kterému se ten, kdo ho vykonává, do určité míry podrobuje.“ A s finální poznámkou o významu „sféry nevědomého“ uvnitř tohoto vztahu nás nechávají zamyslet se, v čem se představě o záhadném umělci podrobujeme my.

 

OBJEMNĚJŠÍ SEŠIT

K dobrému vychování nakladatelství Arbor Vitae a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze patří, že se o své publikace postarají ve všech ohledech. Také Legenda o umělci nevyrazila do světa bez věna. Hlavní stať doplnila rozsáhlá studie Petry Maťové, Lady Hubatové-Mackové a Romana Telerovského, shrnující poznatky z knihy a překračující je výkladem o dalším směřování obou autorů.

V neposlední řadě byla přínosná rovněž práce grafičky Heleny Šantavé, která knize dala neakademický vzhled objemnějšího školního sešitu. Pro autora tohoto textu je tato poznámka tím důležitější, že v knihkupectvích

vyhledává knihy nejpovrchnějším možným způsobem - podle toho, jestli dobře vypadají.

 

Ernst Kris, Otto Kurz: Legenda o umělci.

Historický pokus. Přeložila Petra Maťová.

Nakladatelství Arbor Vitae a VŠUP v Praze,

Praha 2008. 158 stran, cena 250 Kč.

 

 


autor / Jiří Ptáček VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Okna do budoucnosti otevřená / Karel Veselý > NP č.342 > Kultura | Hudba Elektronická hudba vždy evokovala zvuky budoucnosti, ať už to byly Stockhausenovy poválečné futuristické symfonie nebo klubová hudba devadesátých let. Narozeninové výběry britských labelů Records a Hyperdub ukazují, že kouzlo zítřka sice už vyprchalo, ale pořád se otvírají nové cesty, kterými lze jít.    číst dále Na vážnější notu / Jan Stern > NP č.342 > Fejeton Vážení a milí, tak je to tady. Prosincové číslo, ergo číslo pomalu ale jistě vánoční. A s ním na mne dopadl i nemilosrdný ortel redakce: dodat „lehce vánoční fejeton“.   číst dále Montekové a kapuleti dnes / Jaroslav Fiala > NP č.342 > Téma čísla Dramatik Oscar Wilde napsal, že jsme jen maskami, které na sebe bereme. Milostný vztah proti vůli nepřejícího okolí proto nemusí být tak tragický, jak se může na první pohled zdát. Maska není tvář, lze ji odložit - a tlaku okolí se jde vzepřít.   číst dále Jaderná genocida: Dějství první / Jaroslav Fiala > NP č.342 > Dějiny přítomnosti Psalo se o tom jako o nejdramatičtějším momentu studené války. Poté, co Američané objevili na Kubě sovětské jaderné rakety, uvalil prezident John F. Kennedy na ostrov námořní blokádu. Navzdory tomu směřovaly 24. října 1962 ke kubánským břehům sovětské lodi a atomová ponorka.   číst dále