NP č.335 > Téma číslaBONUS: Berlín míří k Paříži (Rozhovor s Andrejem Holmem)Tomáš Havlín

Sociolog Andrej Holm vzbudil o téma gentrifikace celospolečenský zájem. Nepodařilo se mu to ale díky vybroušeným článkům, ale proto, že ho před rokem a půl zatkla policie za údajné členství v teroristické skupině. Již na svobodě mluví o tom, jak v Berlíně vznikají chudá předměstí a kam až to může dospět.

 

Mohl byste krátce vyložit, co je gentrifikace?

Jedná se o trend rozvoje města, který v sobě spojuje jak stavební a ekonomické zatraktivňování jednotlivých čtvrtí, tak i sociální procesy vytlačování. Zejména obytné čtvrti ve vnitřním městě, které po dlouhou dobu sloužily chudším domácnostem a mnohým migrantským komunitám, jsou v rámci tohoto trendu “objevovány” a náležitě přetvářeny. V důsledku toho se modernizuje stará zástavba, staví se drahé novostavby a nájemní byty se mění v byty v soukromém vlastnictví.

 

Jak se gentrifikace dotýká Berlína? Dá se říct, že po pádu Berlínské zdi vytváří mezi lidmi nové hranice, tentokrát ale na ekonomickém, nikoli politickém základě?

Důkladné modernizační práce proběhly zejména ve východoberlínské staré zástavbě ve čtvrtích Mitte, Prenzlauer Berg a Friedrichshain. Vedlo to k téměř absolutní výměně obyvatelstva – v těchto oblastech dnes žije pouze dvacet procent původních obyvatel. Po převratu a na začátku 90. let zde žily především chudší vrstvy obyvatelstva, jejichž příjem se pohyboval kolem sedmdesáti procent berlínského průměru – dnes patří zdejší byty k nejdražším ve městě a příjmy v oblasti dosahují sto čtyřiceti procent městského průměru.

Co se týče západoberlínského vnitřního města, tam se koncentrují procesy zhodnocování především do oblasti Kreuzbergu a některých částí Neuköllnu. Zejména ve Weddingu jsou pak patrná vyztužená milieu chudoby. Podoba tamních domácností je určena vysokou koncentrací imigrantských rodin, vysokou nezaměstnaností a skutečností, že čtyřicet procent domácností je závislých na dávkách. To vede k situaci, kdy někdejší linie Berlínské zdi mezi Mitte/Prenzlauer Bergem a Weddingem dnes představuje ve městě jednu z nejostřejších sociálních hranic. Berlín se posunul od “rozděleného” k “rozštěpenému” městu.

 

Ačkoli podobné procesy, o kterých teď hovoříme v souvislosti s Berlínem, probíhají i třeba v Mnichově nebo Hamburku, říká se, že Berlín je speciální případ. Proč?

Zaprvé jsou tu určité zvláštnosti, které jsou dány historií města, a zadruhé je potřeba uvážit, že Berlín je jakožto hlavní město a metropole služeb atraktivním cílem pro mnoho přistěhovalců. Kvůli rozdělení města, které trvalo celá desetiletí, probíhal rozvoj pomaleji než v dalších západoněmeckých a západoevropských městech. Stará zástavba v centru – jak na západní tak na východní straně – měla vlastně kvůli zdi okrajovou polohu a nebyla proto chápána jako privilegovaná adresa pro střední vrstvy. Také suburbanizační procesy, které jsou typické pro mnoho měst, byly v Berlíně možné jen do velmi omezené míry. Po převratu a spojení obou částí města byla patrná snaha dohnat vývoj. Na periferii vznikala nova sídliště a centrální části Východního Berlína byly nákladně sanovány. Díky tomuto stavebnímu boomu a silné politické regulaci v 90. letech ovšem zůstávaly nájmy i v nově postavených a modernizovaných bytech poměrně výhodné. Ceny vzrostly až se zesíleným příchodem vyšších příjmových skupin do města. Zejména ze západoněmecké a mezinárodní perspektivy se bytový trh v Berlíně stále ještě jeví jako relativně levný. To je pro mnohé, kteří tu získají práci, o důvod navíc se přistěhovat.

Ve srovnání s nízkým průměrem příjmů v Berlíně může mnoho z přistěhovalců zaplatit za své byty vyšší částky, což vede k výše popsaným procesům vytlačování.

 

Jak vidíte budoucnost města. Dá se očekávat vznik homogenních oblastí, jejichž kritériem bude výše příjmu?

Ano, trend je takový, že poukazuje na rostoucí segregační tendence. Zejména ve východoberlínském centru se staví ostrovy luxusního bydlení. Už teď nemohou domácnosti na Hartz IV (německý model sociálních dávek) sehnat žádné byty. V západoberlínských čtvrtích ve vnitřním městě a také v sídlištích na okraji se koncentrují ekonomicky znevýhodněné skupiny obyvatelstva. V Berlíně zatím ještě nepanují pařížské poměry, které se vyznačují přísným rozdělením na bohaté centrum a vyloučená předměstí (banlieues), ovšem bez politických zásahů a návratu k sociální komunální politice půjde vývoj přesně tímto směrem.

 

Jaké jsou způsoby, jak se lze tomuto vývoji bránit? A jaké prostředky jsou nejlepší?

Zejména ve staré zástavbě existuje mnoho nájemnických a sousedských iniciativ, které se organizují proti chystaným novostavbám, privatizaci bytů a celkovému zvýšení luxusu. Zkušenosti z posledních let dokazují, že zejména kolektivní strategie nájemníků a nájemnic mohou slavit úspěch. Německé nájemní právo jim dává relativně dobré obranné prostředky, zejména pokud jde o plány na modernizaci. Bohužel se je ale ne vždy daří využít. Proto hrají důležitou roli take organizace nájemníků a jejich právní poradny. Zdá se ale, že díky relativně populárním protestům proti obřímu projektu MediaSpree (zástavba břehu Sprévy ve čtvrtích Friedrichshain/Kreuzberg) přilákaly otázky rozvoje města také pozornost širší veřejnosti a politiků. Například téměř všechny strany v berlínském parlamentu si zpracovaly bytově politický program. To nedělají dobrovolně, ale proto, že kvůli pouličním protestům a mediální pozornosti jednoduše nemohou téma obcházet.

 

Formy odporu na sebe berou i radikálnější podobu. Autonomové v posledních měsících zapalují v Berlíně luxusní vozy a doufají, že tak vyženou investory ze “svých” čtvrtí. Může být tato strategie úspěšná?

Podobné konflikty o užívání budou ve městech existovat tak dlouho, dokud bude vývoj měst určovat konkurence a vylučování. To, že se ale do středu protestů staví skutečné nebo i domnělé symboly gentrifikačních tendencí, často vede k odvádění pozornosti od skutečných příčin tohoto vývoje. Vždyť problém gentrifikace nespočívá ani tak v jejích průkopnících s jejich více či méně drahými auty, nýbrž v kapitalistické organizaci bytového trhu a v asociální komunální a bytové politice v Berlíně. Místo, aby se tedy zabývaly symptomy, měly by se politické iniciativy více snažit o to, posouvat ekonomické a politické rámcové podmínky rozvoje města.

 

Před necelými dvěma lety jsem sledoval vaši kauzu, kdy vás policejní komando zatklo doma a s kápí na hlavě vás převezlo vrtulníkem k soudu do Dortmundu. Tehdy vám přisuzovali členství v teroristické skupině, ale pak jste byl propuštěn. Jste stále sledován?

Zatčen jsem byl spolkovým kriminálním úřadem v létě 2007 na základě podezření z členství v „teroristické skupině“ a ve vyšetřovací vazbě jsem strávil několik týdnů. Údajně jsem měl psát texty pro levicově radikální militante gruppe (mg). Spolková prokuratura předložila jako indicie mé napojení na levicovou scénu a také pojmy z vědeckých článků, které se objevily i v manifestu skupiny. Přitom se nejednalo o žádné specifické pojmy, nýbrž o taková slova jako „gentrifikace“, „prekarizace“ nebo „politická praxe“. Když vyšly najevo tyto důvody mého zatčení, vyprovokovalo to v Německu i na mezinárodní úrovni široké protestní hnutí, které pak také přispělo k mému rychlému propuštění. Ačkoli soud mezitím rozhodl o zrušení zatykače a nebyl jsem z ničeho obžalován, celé řízení dosud nebylo zastaveno. Musím vycházet z toho, že dál pokračuje i sledování.

 

Andrej Holm bloguje na http://gentrificationblog.wordpress.com/


Tomáš Havlín autor / Tomáš Havlín VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Vymysli si svůj Czechtek / Andrea Novotná > NP č.335 > Pošli to dál Na konci července měli napilno stoupenci freetekno subkultury i policisté: zatímco ti první se snažili dorazit na avizovaný Moraviatek, policie se pokoušela konání akce znemožnit.   číst dále Pěkný Žižkov - klidně bez vás / Tomáš Malík, Zuzana Brodilová > NP č.335 > Téma čísla Podoba českých měst se díky záměrům investorů v posledních letech mění. Jejich aktivitu mohou usměrnit především radnice. Příklad Žižkova, jedné z nejsvéráznějších čtvrtí v Česku, bohužel dokazuje, že námluvy radních s developery nejsou výjimkou.   číst dále Mastná tyč, kozí brada a tur od Dunaje / Jan Stern > NP č.335 > Fejeton Drazí sockaři, možná se domníváte, že fejetonista prestižního barevného magazínu, jakým je Nový Prostor, pohybuje se po městě již jen klimatizovaným vozem nějaké pokud možno nekrachující značky, a to ponejvíce po výpadovce na Jevany. Asi vás to překvapí, ale není tomu tak.   číst dále Můj dům, moje čtvrť / Tomáš Havlín > NP č.335 > Téma čísla Dvacet let po pádu Berlínské zdi vznikají v hlavním městě spolkové republiky nové hranice. Tentokrát nevedou mezi politickými bloky, ale mezi nápoji. V jedné čtvrti se pije latté, v druhé levné pivo. Zdánlivá maličkost, kvůli které ale hoří auta. Latté se totiž podle některých roztahuje až moc.   číst dále