Zkvašené plody pro lepší náladu
Stejně jako lidé i mnohá zvířata v přírodě holdují alkoholu. Nejčastěji byl tento jev pozorován u druhů žijících v Africe – žiraf, slonů, hrochů, prasat, opic, ale i některých housenek. Zvířecí obyvatelé zde s oblibou pojídají opadané plody stromu zvaného marula, které rychle kvasí. V jiných částech světa pak můžeme narazit na opilou veverku nebo třeba i netopýra. Jako zdroj alkoholu slouží například zkvašené dýně, jablka či okvětní lístky některých rostlin. Projevy opilosti jsou u zvířat podobné jako u lidí – malátnost, ztráta koordinace a někdy až neschopnost udržet se na nohou.
Účinky alkoholu na zvířatech už také po několik desetiletí testují vědci z nejrůznějších laboratoří po celém světě. Hlavním předmětem těchto ne zrovna humánních experimentů jsou reakce na návykové látky, nové možnosti léčby i snaha objasnit některé podivné jevy ve zvířecím chování, které se nápadně podobají projevům lidské závislosti.
NAVODIT ALKOHOLOVOU ZÁVISLOST NENÍ U ZVÍŘAT NIJAK TĚŽKÉ.
Alkohol tak byl záměrně testován například na krysách, psech nebo opicích. Studie mexických výzkumníků provedená na kočkodanech červenozelených kupříkladu poukázala na fakt, že alkoholu ve formě sladkého koktejlu se raději oddávají mladší jedinci bez ohledu na pohlaví, zatímco starší členové při možnosti výběru volí raději oslazenou vodu. Naprostá většina z nich popíjela pouze v přítomnosti dalších kočkodanů.
Výsledky výzkumů dále ukazují, že navodit alkoholovou závislost není u zvířat nijak těžké. Projevy notorického alkoholismu jsou pak pro ostatní živočišné druhy podobně destruktivní jako u lidí. Většina pokusných zvířata do roka zemřela.
Náruživí kuřáci
Na rozdíl od alkoholu se nikotinová závislost týká především zvířat chovaných v zajetí – hojně se vyskytuje u jedinců chovaných v zoologických zahradách a cirkusech. Mezi nejznámější kuřáky ze světa zvířat patři lidoopi. Nechvalně se tak proslavila třeba indonéská orangutaní samice Tori, která začala kouřit v pěti letech, když jí neukáznění návštěvníci házeli do výběhu nedopalky. Závislost jí pak vydržela deset dalších let, během kterých se stala silnou kuřačkou – nedostatek cigaret nebo udušení nedopalku jejím partnerem vedly k nekontrolovaným výbuchům vzteku. Kouřit se odnaučila až v době prvního těhotenství v roce 2012, kdy ji ošetřovatelé umístili do izolace, kde podstoupila přísnou odvykací kůru.
S příběhem Tori si ale nezadají ani další z našich nejbližších příbuzných. V zoologické zahradě v jihoafrickém Johannesburgu se naučila kouřit hned celá skupina šimpanzů. Návštěvníci jim od té doby tajně házeli i celé krabičky, a jelikož lidoopi neměli přístup k ohni, připalovali si rovnou cigaretu od cigarety; krabičku tak dokázali vykouřit během krátkého okamžiku, v důsledku čehož se u nich vyvinula obzvlášť těžká závislost na nikotinu, která se projevovala mimo jiné i schováváním kuřiva před ošetřovateli.
Tabák ale dle všeho láká i jiná zvířata. Čas od času tak médii proběhne například případ kouřícího psa. Jedním z vůbec prvních, a pravděpodobně nejslavnějších, byl bostonský teriér Butch, který žil v 70. letech v Anglii a proslavil se tím, že si spolu se svým majitelem každý den s oblibou vykouřil dýmku. Závislost na nikotinu ale odhalili vědci i u myší, které okusují tabákové listí.
Vyhodit si z kopýtka
Alkohol a nikotin ale nejsou zdaleka jedinými drogami, kterým zvířata snadno propadnou. V přírodě si mnohé zvířecí druhy opojné stavy navozují i vyhledáváním mnohdy silnějších toxinů – od kyseliny mravenčí až po psychoaktivní látky a halucinogeny.
Severští sobi a losi si například velmi rádi pochutnávají na zmrzlých a suchých muchomůrkách červených i dalších halucinogenních houbách. Po jejich požití se motají, vydávají prapodivné zvuky a legračně pokyvují hlavou. Podobné stavy navozuje i vypití moči jedince, který houby požil, čehož si záhy všimli místní domorodci. Podle některých teorií mohou právě odsud pramenit příběhy o Santa Clausovi a jeho létajících sobech.
V Austrálii se klokani s oblibou vydávají na maková pole, kde požírají nezralé makovice, a následně poskakují a třeští. Na opiu si nezřídka vypěstují silnou závislost – jsou ochotní se kvůli přísunu makovic prokousat i přes plot. Tamní zemědělci, kteří patří mezi největší světové producenty opia pro farmaceutický průmysl, jsou z této rozsáhlé devastace úrody vačnatci opravdu zoufalí.
Zatímco pavučina střízlivých pavouků byla pravidelná a vlákna měla téměř stejnoměrnou hustotu, pavouci pod vlivem vytvářeli takřka abstraktní obrazce.
Krávy a koně zase spásají mimo jiné rostlinky z rodu vlnic a kozinců, které obsahují toxin swainsonin. Pod jeho vlivem se pak motají, narážejí do překážek nebo dělají příliš velké skoky přes malé překážky, jako jsou klacky.
Další druhy zvířat se „sjíždějí“ za pomoci jiných živočichů. U jihoamerických lemurů a malp například vědci zaznamenali tendenci sbírat jisté druhy jedovatých stonožek a výměšky, které v ohrožení vylučují, si pak potírat celé tělo. I když prvotním důvodem tohoto chování je pravděpodobně ochrana před parazity, primáti si podle odborníků stav navozený toxickými látkami viditelně užívají.
Proslulí podobným chováním jsou také delfíni, kteří si rádi pohrávají s některými zástupci čeledi čtverzubcovitých. Ti produkují silně jedovatý tetrodotoxin a menší dávky jedu vylučují i přes kůži. Delfíni je proto olizují, což na ně má narkotické účinky.
Prapodivně působí i chování některých druhů ptáků (například vran, špačků, kosů, ale i některých papoušků), kteří se oddávají takzvaným „mravenčím lázním“. Ty spočívají v tom, že opeřenci s roztaženými křídly usednou poblíž mraveniště a nechají se obsypat mravenci. Posléze se začnou zmítat, až mravence vytřepou a sezobou. Podle všeho se tímto způsobem zbavují cizopasníků, někteří ornitologové však jejich chování vysvětlují i jejich zálibou v kyselině mravenčí, která jim může navozovat určitý stav euforie.
Nešťastné krysy na morfinu a bizarní pavučiny
I další návykové látky a jejich účinky na zvířata byly častým předmětem laboratorních zkoumání. Jeden z nejvýznamnějších drogových experimentů s názvem „Krysí park“ uskutečnil v roce 1978 kanadský psycholog Bruce Alexander. Profesor si povšiml, že do té doby byly veškeré pokusy prováděny na krysách uzavřených v izolovaných klecích. Krysy jsou nicméně zvířata velmi sociální, takže toto prostředí pro ně muselo být stresující. Vědec ve svém experimentu proto porovnával skupinu krys v klecích se skupinou, pro kterou vybudoval tzv. krysí park. To bylo místo o rozloze cca 20 m2, které dekoracemi imitovalo les a bylo vybaveno hračkami, prolézačkami i odděleným prostorem pro páření a rození mláďat. Oběma skupinám následně nabízel misku s čistou vodou a misku s vodou smíchanou s morfinem. Klecové krysy po morfinu opakovaně sahaly až devatenáctkrát častěji než krysy žijící v parku, čímž Alexander jako jeden z prvních poukázal na fakt, že samota, absence smysluplných činností a horší sociální podmínky mohou výrazně přispět k rozvoji závislostí.
Z výzkumů dále vyplývá, že návykové látky mohou působit i na bezobratlé. Vědci z NASA testovali účinky marihuany, amfetaminu, kofeinu a chloralhydrátu na schopnosti pavouků tkát pavučiny. Zatímco pavučina střízlivých pavouků byla pravidelná a vlákna měla téměř stejnoměrnou hustotu, pavouci pod vlivem vytvářeli takřka abstraktní obrazce. Podle některých zdrojů měly drogy na pokusné pavouky natolik destruktivní vliv, že už nikdy nebyli schopni utkat normální pavučinu.
Lidoopi a obrazovky
Jak se ukazuje v posledních letech, omamné látky nejsou jediným zdrojem závislosti u zvířat. V torontské zoo se například gorily staly závislými na sledování fotek a videí, které jim návštěvníci ukazují prostřednictvím mobilních telefonů. Situace zašla až tak daleko, že se primáti mezi sebou začali prát o nejlepší místa u skla výběhu a celkově se jim zhoršily vztahy ve skupině. Ošetřovatelé proto kolem výběhu museli rozmístit cedule, které promítání videí gorilám zakazují. Ještě radikálněji pak vyřešili obdobnou situaci u těchto lidoopů v Chicagu, kde kolem výběhu nainstalovali zábrany, aby gorily na obrazovky nedohlédly.
Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete elektronicky nebo poštou přímo do schránky! I při objednání přes internet můžete podpořit svého oblíbeného prodejce.
