Když se v únoru 1948 chopili moci nad Československem komunisté, tlak režimu na katolickou církev začal rychle sílit. Její představitelé byli odsouváni na okraj společnosti, čelili neustálému státnímu dozoru, útokům a zabavování církevního majetku.
Jak se smyčka kolem církve utahovala, rozhodl se tehdejší kardinál Josef Beran spolu s dalšími biskupy vydat tzv. pastýřský list – výzvu věřícím, která odhalovala skutečné záměry komunistické politiky a otevřeně popisovala útoky proti církvi v uplynulých měsících. Její text chtěl Beran přečíst během mše v katedrále sv. Víta, k tomu ale už nedošlo. StB spolu s lidovými milicemi chrám obsadila a kardinála zatkla.
To, do jaké míry státy svobodu slova dodržují, je často dobrým ukazatelem celkové lidskoprávní situace v zemi.
Protože byl Beran, přeživší nacistického koncentračního tábora, pro československé věřící morální ikonou, režim ho držel na odlehlých místech a pod neustálým dohledem. Většinou šlo o budovy stojící na samotě a obehnané vysokým plotem, za nímž hlídkovali agenti se služebními psy.
Ačkoliv ale kardinál skončil odříznutý od zbytku světa, svět na něj nezapomněl. Několik let po jeho uvěznění začaly do Československa proudit masy dopisů na jeho podporu. A to díky muži, který žil o stovky kilometrů dál – britskému právníkovi Peteru Benensonovi. Ten se nechtěl smířit s tím, že jsou lidé jako kardinál Beran pronásledováni a vězněni jen proto, co si myslí, kým jsou a jaké postoje zastávají.
Zapomenutí vězni
Nejen osud československého kardinála přiměl Benensona v roce 1961 k sepsání článku s názvem Zapomenutí vězni. Text získal obrovskou odezvu a otiskla ho média po celém světě. Benenson v něm vyzýval k psaní dopisů apelujících na propuštění Josefa Berana a pěti dalších lidí, kteří podle něj skončili za mřížemi neprávem. Mezi nimi byl rumunský filosof, angolský lékař nebo řecký odborář. Podle Benensona ale měli jedno společné – byli tzv. vězni svědomí. Za ty považoval jedince, kteří skončili za mřížemi pouze z toho důvodu, že uplatňovali svá základní práva, a kterým bylo bráněno vyjadřovat své pokojné a nenásilné názory. Svoboda slova je přitom základním lidským právem, které vychází ze Všeobecné deklarace lidských práv – dokumentu, k němuž se od roku 1948 zavázalo přes 190 zemí světa.
Mnohé vlády ale dodnes zneužívají své pravomoci a snaží se pokojný nesouhlas umlčet. Například tím, že přijímají zákony kriminalizující svobodu projevu. Často se tak děje třeba ve jménu boje proti terorismu nebo ochrany národní bezpečnosti.
Příkladem je drakonický zákon o digitální bezpečnosti v Bangladéši, kterým vedení státu umlčuje kritické novináře a aktivisty. Nebo speciální ruský zákon přijatý po začátku vpádu na Ukrajinu. Tím jsou v Rusku trestáni ti, kdo veřejně nesouhlasili s vojenskou agresí své země.
Dopisní kampaň, kterou začal Peter Benenson, funguje i dnes.
To, do jaké míry státy svobodu slova dodržují, je často dobrým ukazatelem celkové lidskoprávní situace v zemi. Mnoho států, jež nesnesou ani nejmenší kritiku od vlastních občanů, totiž často porušuje i další základní lidská práva.
Příkladem je Saúdská Arábie, kde byl letos v létě po nespravedlivém procesu odsouzen bývalý učitel Mohammad. Ten na Twitteru kritizoval tamního krále a korunního prince, a to za věznění náboženských představitelů a rostoucí ceny. Ačkoliv měl na sociální síti pouze kolem deseti sledujících, saúdské úřady ho uvrhly téměř na čtyři měsíce na samotku.
Podobně krutým umlčováním kritiků se země snaží zakrýt masové porušování lidských práv. Třeba práva na život. Saúdské království totiž rozsáhle trestá smrtí. Jen v minulém roce bylo v Saúdské Arábii popraveno 196 lidí, nejvíce za posledních třicet let. A během letošního roku drží země srovnatelné tempo. V březnu navíc tamní úřady provedly největší hromadnou popravu za několik let, při které zahynulo 81 osob.
Maraton psaní dopisů
O osudu politických vězňů ale ještě není definitivně rozhodnuto. Dopisní kampaň, kterou začal Peter Benenson, totiž funguje i dnes. Poté, co právník ve svém článku lidi vyzval, aby na podporu nespravedlivě vězněných psali dopisy, masy jich zaplavily kanceláře odpovědných úřadů a institucí. Vlna solidarity pak vedla k propuštění několika vězňů svědomí.
V jeho metodě dodnes pokračuje organizace Amnesty International. V rámci každoroční kampaně Maraton psaní dopisů píší dobrovolníci i dobrovolnice z celého světa dopisy, kterými apelují na prokurátory, ministry, soudce i další klíčové osoby. Díky globálnímu tlaku se na svobodu dostane zhruba každý třetí nespravedlivě vězněný, za kterého se maratonci a maratonkyně postaví. Dobrovolníci píší také solidární vzkazy přímo samotným vězňům svědomí. Ti jsou mnohdy drženi v otřesných podmínkách a každá podpora jim pomáhá věznění vydržet.
Jedním z těch, kterým Maraton psaní dopisů pomohl na svobodu, byl Germain Rukuki z Burundi. Ten pracoval v organizaci, která bojovala proti mučení a trestu smrti. V roce 2017 do domu jeho rodiny vtrhli ozbrojenci, Germaina zadrželi a uvrhli do vězení. Následně byl obviněn z „ohrožování státní bezpečnosti“ a vyslechl si rozsudek 32 let odnětí svobody.
Díky globálnímu tlaku se na svobodu dostane zhruba každý třetí nespravedlivě vězněný, za kterého se maratonci a maratonkyně postaví.
I díky celosvětovému tlaku na jeho osvobození se ale v roce 2021 znovu setkal se svou rodinou. Místo více než tří desetiletí strávil za mřížemi čtyři roky. Podobných úspěchů, jako je úplné propuštění, zlepšení podmínek ve vězení nebo třeba zpřístupnění lékařské péče, se daří dosáhnout zhruba ve třetině případů.
Pomáhat politickým vězňům ale bude nadále možné pouze tehdy, pokud se najde také dostatek těch, kteří jsou odhodlaní se za ně postavit. Přidejte se proto i vy k Maratonu psaní dopisů – můžete napsat dopis sami, nebo rovnou uspořádat dopisní akci pro své přátele, rodinu či blízké. Čím více dopisů na podporu obětí bezpráví odešleme, tím větší je šance, že uniknou nespravedlivým trestům. Každý dopis se počítá.
Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete elektronicky nebo poštou přímo do schránky! I při objednání přes internet můžete podpořit svého oblíbeného prodejce.
